Česko má jen 25 soudních znalců v dětské psychiatrii

1
614
detske
Ilustrační foto: Pixabay.com

Duševní poruchou trpí v Česku 13 procent dětí a v době pandemie jich ještě přibylo. Výrazně roste počet depresí, sebepoškozování, úzkostí, sociálních fobií, ale i vzájemné dětské šikany. Problém je i nedostatek dětských psychiatrů.

Duševní porucha u dětí a mladistvých se mnohdy projeví násilným činem, šikanou nebo kyberšikanou vrstevníků. Pokud jde případ mladistvého násilníka k soudu, musí soudce rozhodnout, jak jeho chování posuzovat. Zda je trestně odpovědný nebo kvůli psychickému stavu trpěl sníženými nebo rozpoznávacími schopnostmi. Problém je, že obecně je u nás dětských psychiatrů málo. A soudních znalců, kteří posuzují snížení ovládacích nebo rozpoznávacích schopností v době činu, ještě méně.

„K dnešnímu dni je zapsáno 25 znalců pro dětskou psychiatrii,“ uvedla pro ZdraveZpravy.cz Marcela Nevšímalová z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti ČR [MS ČR].

Duševní poruchy v ČR ohrožují až 13 % dětí a mládeže

V praxi to značí, že soudce, jenž o psychickém stavu dítěte či mladistvého nemůže rozhodnout bez odborného posudku znalce z oboru dětské psychiatrie, nerozhodne vůbec. Soudní znalkyně z oboru psychiatrie Alena Gayová přiznává, že denně odmítne čtyři až pět žádostí o znalecké posudky. Vymahatelnost práva v Česku je tak dle ní v této oblasti naprosto katastrofální.

„Je-li v nějakém oboru málo odborníků, je v něm přirozeně i méně znalců, v opačném případě by znalecké oprávnění mělo podstatně větší procento odborníků, než v oborech jiných,“ krčí rameny Nevšímalová.

Řešením jsou ad hoc soudní znalci

Podle mluvčí ministerstva je znalecká činnost koncipována tak, že se znalci stávají špičky z konkrétního oboru. Připustila, že obor dětské psychiatrie je ve znalecké obci vždy zastoupen poměrně „v řádu menších procent“.

„Ministerstvo si je samozřejmě dobře vědomo nedostatku znalců z oboru dětské psychiatrie, respektive psychiatrie obecně,“ tvrdí s dovětkem, že se jedná o dlouhodobý problém nejen znalecké činnosti, nýbrž tohoto oboru jako takového.

„Lékařů psychiatrů je obecně málo, přičemž specializaci na dětskou psychiatrii mají jen někteří z nich,“ upřesňuje.

Než dítě přijme dětský psychiatr, uběhne i půl roku

Zároveň zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že jde o problém odvozený, nemůže jej samo MS ČR řešit buď vůbec, nebo jen velmi složitě. Dle jejích slov je proto nutné, aby se do jeho řešení zapojily další resorty, s nimiž MS ČR postupně navazuje spolupráci.

Přesto se úřad snaží situaci řešit. O problému v minulosti jeho zástupci jednali například s ministerstvem zdravotnictví, ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvy vnitra a financí.

„V každém případě zároveň platí, že orgány veřejné moci mohou vždy využít zákonem upravenou možnost jmenovat odborně zdatnou osobou k jednorázovému výkonu znalecké činnosti, takzvaného znalce ad hoc,“ upřesňuje Marcela Nevšímalová z ministerstva spravedlnosti.

Co přesně ve věci podniká ministerstvo zdravotnictví

Problematika nedostatku psychiatrů primárně spadá do kompetence Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR]. To ji řeší prostřednictvím takzvané reformy psychiatrické péče, která ale podle mnohých odborníků nedostatek psychiatrů neřeší. Naopak mnohde ho ještě zhoršuje.

J. Mašek: Reforma psychiatrie je naivní a nezodpovědná

Tiskový mluvčí MZ ČR Ondřej Jakob pro ZdraveZpravy.cz přesto uvádí, že reforma péče o duševní zdraví, kterou ministerstvo v minulých letech připravovalo a jejíž součástí je i dětská psychiatrie, se už průběžně zavádí do praxe.

„I v oblasti péče o děti a mládež, která se stala pro ministerstvo zdravotnictví prioritou, jsou již patrné změny,“ ujišťuje Jakob.

Ministerstvo dle jeho slov již zřídilo Pracovní skupinu pro dětskou a dorostovou psychiatrii. V ní odborníci především z řad dětských a dorostových psychiatrů řeší potřeby v této oblasti. Je to nastavení služeb, potřebné vzdělávání, financování a podobně. Předsedou skupiny je uznávaný odborník z řad dětských a dorostových psychiatrů Michal Goetz.

„V rámci odborných společností i v pracovní skupině pracujeme na koncepci dětské a dorostové psychiatrie, která je pro systémové změny zcela zásadní,“ říká mluvčí MZ ČR.

Dodává, že noví pedopsychiatři postupně vstupují do systému. A dle jeho slov do něj vstupují více než v předchozích letech.

Vzniknou další multidisciplinární týmy duševního zdraví

První systémová změna se týkala úpravy vzdělávání, abychom zajistili víc lékařů pro péči o děti s duševním onemocněním,“ vysvětluje.

Ke změnám pak dle jeho slov dochází také v nemocniční péči. To proto, že i lůžek pro psychicky nemocné děti, které potřebují hospitalizaci, je v Česku zoufalý nedostatek.

„Předpokládáme, že na základě koncepce dojde k rozvoji akutní péče pro děti a dorost. Teď lůžkovou péči poskytují především psychiatrické nemocnice. Avšak i probíhá transformace péče tak, aby byla více dostupná, zvyšovala se kvalita poskytované péče a v neposlední řadě dochází také v podstatně větší míře ke koordinaci péče a propojování lůžkové péče s péčí po hospitalizaci,“ říká Jakob.

Opařany nekončí, noví lékaři dostanou milion korun

Ministerstvo tak chce zajistit péči maximálně v blízkosti těch, co ji potřebují. Za prvořadou považuje předcházení rozvoje duševních poruch, podporu služeb, jako jsou ambulantní nebo sociálně-zdravotní a další služby. A až jako poslední možností by měla být péče v lůžkovém zařízení.

Dětský psychiatr je jako yetti. Má se za to, že existuje

Na vážnost situace upozorňují i odborníci z informačního centra o vzdělávání EDUin.

„Každé druhé dítě by teď, v době pandemie, potřebovalo psychologickou nebo psychiatrickou péči, ale odborníci jsou prací úplně zahlceni. Dětští psychiatři chybějí, ti prostě nejsou. Dětský psychiatr je takřka yetti, o kterém se mluví, ale nikdo ho neviděl. Je jich tak málo a jsou tak zahlcení, že řeší jen špičky ledovce,“ říká pro ZdraveZpravy.cz Miroslav Hřebecký z centra EDUin.

Dodává, že problémy, které by ještě před pandemií zvládl psycholog, dnes už bez pomoci farmakologické léčby nezvládne. Léčiva ale v těchto případech psycholog nesmí předepisovat.

„Spousta dětí, která by dříve medikaci nepotřebovala, je na ní dnes zralá,“ upřesňuje.

Ministr Gazdík chce psychology do škol. Ti ale nejsou

A bohužel některé psychické problémy dětí a mladistvých vedou i k násilným činům. Například šikaně, kyberšikaně a napadení s ublížením na zdraví. Miroslav Hřebecký poukazuje na to, že situace je nejhorší u chlapců ve věku 16 až 18 let.

„Když je takový kluk v tomto věku v psychických problémech, je téměř nadlidský výkon sehnat pro něj odpovídající péči,“ stěžuje si.

Právě v této věkové kategorii počet pacientů s duševními poruchami a nepřípustným chováním stoupl, a nejen u chlapců, ale i u dívek.

Statistiky hovoří jasně a neúprosně

Problémy potvrzují i statistická data. Podle zprávy pracovní skupiny Rady vlády pro duševní zdraví se deset tisíc dětí vůbec nezapojilo v distanční výuce.

„Duševní zdraví i rozvoj těchto dětí mohou být nyní i do budoucna výrazně ohroženy,“ stojí ve zprávě.

Což potvrzuje praxe. Linka bezpečí v době pandemie covidu registruje zhruba třicetiprocentní nárůst hovorů s tématem násilí v rodině. Dále třicetiprocentní nárůst osobních problémů včetně psychických potíží a třicetiprocentní nárůst problémů s internetem včetně sexuálního zneužívání.

Na krizi covid doplatily týrané děti. Vzrostl jejich počet

Příčiny jsou zřejmé. Je to větší množství stresu v nouzových a vůbec mimořádných stavech ve společnosti. Je to strach a obavy o vlastní zdraví a zdraví blízkých, celospolečenská nejistota, bezmoc ve vztahu k opatřením. Jde i o frustraci a rutinu z nedostatku podnětů, sportovního vyžití, mála soukromí, konfliktů nebo nárůstů duševních onemocnění uvnitř rodiny. A v neposlední řadě nedostatek nástrojů, jak situaci řešit, se negativně projevuje na psychice dětí a mladistvých.

Opatření proti covidu tvrdě dopadají na děti a mládež

Odborníci z pracovní skupiny Rady vlády pro duševní zdraví varují, že dopady do oblasti duševního zdraví můžou dál narůstat v důsledku ekonomických potíží. Některé problémy ve společnosti se po rozvolnění opatření dál prohlubují a dopady v oblasti duševního zdraví mají podle expertů charakter dlouhodobých následků.

Dětské psychiatrii má pomoci více peněz od pojišťoven

Zvýšit atraktivitu oboru dětské psychiatrie podle resortu zdravotnictví snad pomůže i přidání peněz dětským psychiatrům. Nelogicky totiž dostávají méně než jejich kolegové, kteří se věnují dospělým pacientům.

„V současné době je z hlediska úhrad výhodnější být poskytovatelem v oboru dospělé psychiatrie než dětské psychiatrie, a to i přes nižší náročnost dospělého oboru. Narovnání financování pomůže přivést více budoucích psychiatrů ke specializaci na děti a dorost a může vést k navýšení péče o dětské klienty u stávajících psychiatrů, kteří mají atestaci v obou oborech,“ tvrdí Ondřej Jakob.

Svaz zdravotních pojišťoven ČR apeluje na úspory

Podle jeho názoru vyšší úhrada může poskytovatele motivovat i k prodloužení ordinační doby. Čímž stoupne kapacita v oboru a zvýší dostupnost péče pro děti a mladistvé. Současně víc peněz, které dětští psychiatři prostřednictvím vyšších úhrad od pojišťoven dostanou, jim umožní najmout zdravotní sestru nebo pomocného administrativního pracovníka. To znamená, že část drahocenného času, který dnes věnují papírování, se jim uvolní pro péči o další pacienty. V konečném důsledku to pomůže i justici, protože s vyšším počtem odborníků postupně poroste i počet soudních znalců z oboru dětské psychiatrie.

Libuše Frantová

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here