Svaz zdravotních pojišťoven ČR apeluje na úspory

0
171
zdravotnich_pojistoven
Foto: Pixabay.com

Financování zdravotnictví hrozí deficitem, ale v základních fondech zdravotních pojišťoven je aktuálně 32 mld. Kč. Výkaznictví úhrad za zdravotní péči je takřka bezchybné, ale péče se proplácí i více než dva měsíce poté, kdy byla poskytnuta.

To proto, že nemocnice mají právo své faktury v čase upravovat. I tak by se dala shrnout výroční tisková konference Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR]. Zůstaneme-li u peněz, tak hlavní zpráva zní: Deficit zdravotních pojišťoven za prvních osm měsíců letošního roku je 16 miliard korun. Zdravotní pojišťovny přitom ale měly k dispozici ve svých základních fondech na začátku letoška 48 miliard korun, nyní koncem srpna mají 32 miliard korun. To jsou peníze, ze kterých pojišťovny uhradí případné ztráty. Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění se letos očekávají mezi 381 a 389 miliardami korun, příští rok mezi 390 a 399 miliardami korun.

Svaz zdravotních pojišťoven apeluje na úspory

Loni a letos u nás meziročně vzrostly náklady na zdravotnictví o 15,6 až 25,6 procenta. Důvodem jsou náklady spojené s řešením krize covid-19 a pokles odvodů zaměstnavatelů na zdravotní pojištění kvůli ekonomickým dopadům pandemie. Vyšší náklady pojišťovnám vyrovnalo loni stejně jako letos navýšení plateb za státní pojištěnce ze státního rozpočtu. Z něj šlo do zdravotnictví loni o 20 miliard korun více, letos pak o dalších 50 miliard korun.

„Náklady spojené s pandemií covid-19 v prvním pololetí činily 40 miliard korun. Přičemž za zaměstnanecké pojišťovny je to 20 miliard, spolu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR [VZP ČR] to je zhruba 42 miliard korun,“ uvedl prezident SZP ČR Ladislav Friedrich.

Vícenáklady na covid-19 v prvním pololetí 2021
  • Hospitalizace: 30,21 mld. Kč
  • Vakcinace: 3,61 mld. Kč
  • Testování antigenními testy: 5,64 mld. Kč
  • Testování PCR: 2,98 mld. Kč
  • Celkem: 42,44 mld. Kč

Co se týče letošního hospodaření zdravotních pojišťoven, prezident SP ČR řekl, že jeho deficitní výsledek pro letošní rok je již nyní prokazatelný.

„Zůstatky zdravotních pojišťoven poklesly o 16 miliard korun ke konci srpna. Ta situace je dána výdaji na mimořádná opatření, ale je i varující,“ upřesnil.

Dodal, že výsledky za rok 2021 nelze ještě přesně odhadnout, protože zdravotní pojišťovny ve svých predikcích počítají pouze z předběžnými údaji. Přičemž náklady na lůžkovou péči dle jeho slov letos ještě stoupnou.

„Ministerstvo zdravotnictví předpokládá deficit kolem 55 miliard korun. Věříme tomu, že ten deficit nemusí být celých 55 miliard korun. To kvůli lepšímu výběru pojistného, ale každopádně hovoříme o deficitu,“ upřesnil.

Podle něj bude z hlediska dalšího vývoje klíčový příští rok, kdy už by se hospodaření pojišťoven nemělo za žádných okolností dostat do deficitu.

Přípravy na rok 2022

Zdravotní pojišťovny přitom aktuálně dokončují přípravu koncipovaných zdravotních plánů na rok 2022 s výhledem na rok 2023.

„Předpokládáme, že během dvou měsíců dojde ke schválení koncipovaných pojistných plánů správními radami zdravotních pojišťoven. A doufáme, že ten následující rok bude již více předvídatelný,“ uvedl Friedrich.

Na straně celkového rozpočtu na zdravotní péči pojišťovny odhadují sumu ve výši 425 až 426 miliard korun. Ta by dle jejich zástupců měla umožnit nárůst úhrad za zdravotní péči o čtyři až pět procent. Což ostatně předpokládá úhradová vyhláška. To, že zdravotní pojišťovny mají dost peněz, aby svůj závazek dodržely, nedávno za VZP ČR potvrdil i její ředitel Zdeněk Kabátek.

„To, co bylo dohodnuto v dohodovacím řízení, to je navýšení úhrad ve většině segmentů o 4 % pro rok 2022, jsme schopni beze zbytku splnit,“ řekl v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Pacienti jsou více informovanější, říká Zdeněk Kabátek

Podle SZP ČR pojišťovny přitom počítají s dalším růstem plateb za státní pojištěnce o 14 miliard korun od nového roku. Zároveň upozorňují na riziko podhodnocení příjmů z výběru na zdravotním pojištění. Zde může dle prezidenta SZP ČR sehrát pozitivní roli rychle stoupající inflace [4,1 % v srpnu]. Ta povede k tlaku na růst mezd a platů, a tak i k vyššímu výběru na pojistném.

Hospodaření zdravotních pojišťoven nesmí být v deficitu

Přesto Friedrich upozornil: „Pokud ale připustíme v roce 2022 výraznější deficit systému, tak tato skutečnost je naprosto nekompatibilní s rozhodnutím ministerstva financí nevalorizovat příspěvek za státní pojištěnce v roce 2023 a 2024.“

Pro rok 2022 až 2024 SZP ČR [stejně tak i Svaz průmyslu a dopravy ČR, pozn. red.] považuje za udržitelné tempo růstu nákladů na zdravotnictví o čtyři až pět procent ročně. Dle jeho zástupců přitom tři procenta pokrývají inflaci a nové postupy.

„Ve výši dvou až tří procent bude mít vliv stárnutí populace. Naopak jedna až dvě procenta by měl být kladný vliv růstu efektivity systému,” upřesnili zástupci SZP ČR.

Řešením tlaku na zvyšování nákladů v systému je podle nich zlepšení jeho efektivity. Zde Ladislav Friedrich například uvedl, že pojišťovny již nebudou finančně bonifikovat za takzvané předpokládané urgentní příjmy, byť ty zdravotní péči v rámci urgentních příjmů nevykazovaly. Úspory by měla přinést také novela zákona o veřejném zdravotním pojištění [dnes by ji měla finálně schválit Sněmovna, pozn. red.]. To proto, že vnese lepší přehled do úhrad léčiv, které se nyní k pacientům dostávají nesystémově přes paragraf 16.

Co říkají odborné studie

Podle studií Institutu ekonomických studií [EIS] FSV UK, kterou si nechal SZP ČR vypracovat, bude již v roce 2024 v návaznosti na tempu na zvyšování nákladů chybět v tuzemském zdravotním systému 22 až 76 miliard korun. Předejít tomuto problému se dá podle zdravotních pojišťoven úsporami a také snížením nepředpokládaných nákladů.

Jako příklad prezident SZP ČR uvedl úhradu testů na covid-19. Ty by se dle jeho názoru měly ze zdravotního pojištění začít co nejdříve platit pouze u lékařem indikovaných případů. Nikoli v situaci, kdy jsou potřeba pro vstup na fotbal či koncert.

„Je otázka, proč by solidární zdravotní pojišťovny měly krýt tyto náklady. Z veřejného zdravotního pojištění by mělo být hrazeno pouze to, co vyléčí pacienta. Pěkná paralela je s očkováním, které má jednoznačný přínos pro zdraví pacienta. Zde je to v pořádku, nikoli ale u testů,“ upřesnil Friedrich.

Na závěr zdůraznil, že hospodaření zdravotních pojišťoven nejvíce ovlivňují nepředpokládané výdaje. Dle jeho slov jde například o kompenzační vyhlášky, které pojišťovny stály deset miliard korun.

Na otázku ZdraveZpravy.cz k efektivitě celkového systému predikce výdajů a příjmů a zejména pak sledování výdajů a příjmů na pojištěnce v České republice, uvedl, že je uspokojivý a všichni si na něj již zvykli. Jediná jeho slabina pak dle jeho slovo je, že poskytovatelé zdravotní péče posílají zdravotním pojišťovnám faktury i s více než dvouměsíčním zpožděním.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here