Nové simulační centrum urgentní medicíny bude v PNB

0
110
simulacni_centrum_urgentni_medicin_roman_skulec
„Kapacita funkčních simulačních center v ČR zdaleka není dostatečná. Navíc, na rozdíl od Brna, které se specializuje na pregraduální výuku, bude naše simulační centrum zaměřeno na postgraduální výuku oborů akutní medicíny,“ říká ředitel IPVZ Roman Škulec. / Foto: IPVZ

V Česku vznikne za 1,5 miliardy korun nové simulační centrum urgentní medicíny. V rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz to potvrdil ředitel Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ] Roman Škulec.

A pokračuje: „Já jsem nastoupil do IPVZ s myšlenkou, že pokud považujeme IPVZ za historicky hlavního a důležitého garanta postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, tak je logické, že projekt nového simulačního centra urgentní medicíny bude realizovat právě IPVZ. Bude ho umět propojit s dosavadní klasickou výukou.“

Kdo přišel s myšlenkou postavit simulační centrum urgentní medicíny?

Myšlenka vznikla na základě diskusí autorit v oboru anesteziologie a intenzivní medicína a následně byla podpořena ministerstvem zdravotnictví. Potřebu vybudování simulačního centra si logicky vynutila situace v oblasti vzdělávání v anesteziologii a intenzivní medicíně.

Co přesně si má člověk představit pod pojmem simulační medicína?

Simulační medicína je moderní způsob výuky ve zdravotnictví pomocí simulátorů. Lze ji popsat jako vzdělávání na základě imitace reálných věcí, situací a procesů. Jde o specifický obor, který se v posledních letech bouřlivě rozvíjí a zavádí do vzdělávání ve zdravotnictví od pregraduální výuky až po postgraduální vzdělávání.

Jak vypadá simulační medicína v praxi?  

Tato vzdělávací metoda je založena na nahrazení nebo zesílení reálných zkušeností vytvářením situací nebo prostředí, které napodobují skutečné klinické situace. Přitom se využívají technické pomůcky a modely. Nejjednodušší simulační modely se používají pro nácvik základní kardiopulmonální resuscitace. Ve veřejnosti je velmi známá tzv. Little Ann, lidově přezdívaná „Andula“. Je však možné vybudovat simulační operační sál, simulační operační jednotku intenzivní péče, simulační urgentní příjem, simulační sanitku a podobně, které jsou věrnou kopií reálných prostředí a pracovat v nich se sofistikovanými simulačními figurínami, na kterých lze provádět různé intervenční zákroky a operace. Tento systém je navíc interaktivní. Simulační model může vydávat reálné zvuky, zvracet, krvácet a je možné, aby mluvil tak, že ho ovládá skrytá osoba z operačního střediska.

Simulační centrum urgentní medicíny doplní výuku v Brně

Vaším cílem je vybudovat nové simulační centrum v Praze. Jedno už ale funguje v Brně, proč je třeba další takové centrum?

Kapacita funkčních simulačních center v České republice zdaleka není dostatečná. Navíc, na rozdíl od Brna, které se specializuje na pregraduální výuku, bude naše simulační centrum zaměřeno na postgraduální výuku oborů akutní medicíny. Půjde především o anesteziologii, intenzivní medicínu a urgentní medicínu.

Není to příliš úzká specializace?

Naopak, jde o nejširší specializaci, kterou si lze v medicíně představit, protože prakticky v každém oboru se mohou vyskytnout akutní život ohrožující situace.

S jakou kapacitou cílové skupiny u centra počítáte?

Celkový počet potenciálních klientů simulačního centra pro akutní medicínu je v rámci ČR několik desítek tisíc zdravotníků. Typicky jde o kolegy ze zdravotnické záchranné služby, z urgentních příjmů, jednotek intenzivní péče a z anesteziologicko-resuscitačních oddělení.

Co budete hlavně školit?

Naší ambicí je vybudovat komplexní simulační centrum, které umožní vzdělávání napříč zmíněnými obory, a to od zásahů v komplikovaném terénu, u autonehod, v horském prostředí, přes simulaci práce na urgentním příjmu až po složité postupy na jednotce intenzivní péče a na operačním sále. Je logické, že takovýto složitý systém bude vyžadovat měsíce a měsíce příprav. Na tom se podílí přední odborníci v této oblasti, jako pan docent Tomáš Vymazal, pan profesor Vladimír Černý, pan primář Michael Stern, pan docent Jan Bláha a řada dalších kolegů.

Simulační centrum urgentní medicíny má být v PNB

Jak by mělo simulační centrum formálně fungovat?

Simulační centrum bude spravovat IPVZ, ale samozřejmě bude mít svoje samostatné vedení. To vytvoří nabídku vzdělávacích akcí a jednotlivé instituce se na ně budou hlásit podle svých aktuálních potřeb. Půjde o dynamický proces včetně tvorby vzdělávacích akcí na míru. Centrum bude schopno školit i zahraniční účastníky. Celková roční kapacita bude v řádech tisíců frekventantů.

Centrum chcete vystavět v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Proč zrovna tam?

Primárně bylo nutné rozhodnout, zda se bude stavět zcela nový objekt nebo využít možnosti nějakého již existujícího. Vzhledem k tomu, že simulační centrum bude využíváno zdravotníky z celé republiky, bylo nutné posuzovat nejen dopravní obslužnost a celkovou infrastrukturu, ale i možnost dosahu ubytovacích kapacit, charakter objektu a jeho okolí. Z těchto úvah následně vyšla jako pragmatická a vhodná varianta právě budova v PNB.

O jakou budovu konkrétně jde? Co je v ní teď?

Jedná se o budovu bývalé velkokapacitní kuchyně, která však již od konce 90. let neslouží svému účelu. Budova je z dnešního pohledu atypická, ale paradoxně právě její neobvyklost přináší mnoho možností pro vybudování kvalitního simulačního centra. Jsou v ní jednak obrovské volné prostory, vhodné například pro simulování hromadných neštěstí nebo autonehod, ale i menší prostory a místnosti, vhodné pro operační sály, centrální operační středisko nebo přednáškový sál.

Centrum vyjde na 1,5 miliardy korun

IPZV vlastní hotel, proč nevyužijete ten? Případně, jaké s ním máte plány?

Už ze stavebního pohledu to není objekt vhodný pro simulační centrum urgentní medicíny. Hotel ILF je od začátku postaven jako kongresový hotel, který je využíván pro standardní typ výuky ve školících místnostech a samozřejmě je pro nás do budoucna důležité zachovat i jeho ubytovací a stravovací kapacity. Představte si to tak, že vlastně budujeme novou „virtuální tréninkovou nemocnici“ a tu do hotelového objektu prostě neumístíte.

S jak vysokými náklady na centrum počítáte?

V tuto chvíli jde o předpokládanou částku na stavbu centra ve výši zhruba 1,5 miliardy korun. Předběžně lze říci, že 70 až 80 procent nákladů bude vynaloženo na technické vybavení, tedy přístroje, pomůcky a simulační modely Zbývající náklady pak půjdou na stavebně technické úpravy. Financování bude vícezdrojové a z velké části ho budou pokrývat evropské zdroje.

Kdy chcete začít s realizací centra?

Předpokládám, že během jednoho roku se vyřeší práce projektové a stavebně technické. Souběžně s tím však bude probíhat i koordinace stavebních úprav a zároveň i následného technického vybavení centra. Toto zkoordinovat bude nesmírně složitý úkol, ale jsme na něj připraveni. Dokončení je naplánováno do roku 2025 a v tomto roce bychom zároveň měli přivítat první frekventanty.

Simulační medicína je na vzestupu

Jaká je vlastně historie simulační medicíny?

Simulační výuka má své kořeny v leteckém průmyslu. Už během první světové války byly v letectví simulovány problémy, které je potřeba během pilotování řešit. Po druhé světové válce se tento přístup začal velmi rozvíjet. Po několika následných fatálních leteckých nehodách u dopravních letounů se systém výuky pilotů a trénování, jak se zachovat v obtížných situacích, etabloval. Byl vypracován velmi sofistikovaný model výuky, který člověka vtáhne do reálně nasimulované situace a naučí ho tento problém vyřešit.

A co se týče medicíny?

Od 80. let minulého století se ve světě začalo uvažovat o využití této strategie i ve výuce medicíny. U nás a obecně ve střední Evropě, panoval encyklopedický způsob vzdělávání, kdy je kladen důraz na to, aby měl zdravotník v první řadě spoustu informací. Ty jsou samozřejmě důležité a vůbec neříkám, že to je špatně.  I já si často ve své praxi vzpomenu na téměř zapomenutou a zdánlivě zbytečnou informaci ze studentských časů, využiju ji a jsem za to moc rád. Na druhou stranu je pravdou, že méně důrazu a méně času je v našem vzdělávacím systému věnováno tomu, jak s těmi informacemi naložit, jak je dávat dohromady a jak je prakticky využít zejména v akutní a krizové situaci.

Proč je to tak důležité?

Protože zejména v akutní medicíně nastávají situace, kdy je potřeba ve velmi krátkém okamžiku vynaložit veškeré vědění a veškeré schopnosti na její vyřešení. Potýkáme se s náhle vzniklými akutními stavy, které simulační medicína dokáže nejen připravit, ale zároveň účastníkům umožní bezpečně si vyzkoušet a natrénovat jejich řešení. V reálné situaci pak zdravotník čerpá nejen z teoretických znalostí a vědomostí, ale i z praktické zkušenosti. Simulační medicína se pochopitelně neustále rozvíjí a důležité pro nás je, že můžeme vzdělávat jak jednotlivce, tak celé týmy zdravotníků.

Daniel Tácha

Doc. MUDr. Roman Škulec, Ph.D. je český lékař se specializací na interní medicínu, kardiologii a urgentní medicínu. Působí jako klinický lékař a vysokoškolský učitel na LFHK UK a během své praxe získal mnoho zkušeností s pregraduální i postgraduální výukou. Letos byl jmenován ředitelem Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Do funkce ho jmenoval na základě výsledků otevřeného výběrového řízení ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO]. Na pozici, v níž vystřídal Antonína Malinu, nastoupil ve středu 9. června.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here