Odstranění uzlů ve štítné žláze pomocí miniinvazivní metody zvané termická ablace v Česku podstoupila asi dvacítka pacientů. Zákrok trvá zhruba hodinu a pacient zůstává při vědomí. Specialisté znecitliví pouze místo s uzlem ve žláze.
Do české endokrinologie nově zavedený výkon je ve srovnání s klasickým chirurgickým výkonem na štítné žláze podstatně šetrnější. Navíc pacient po něm odchází do domácí péče a další den funguje bez omezení.
„Zákrok trvá asi hodinu a pacient je během něj celou dobu při vědomí. Pod kontrolou ultrazvuku zavedeme přímo do uzlu elektrodu. Ta vysílá vysokofrekvenční elektrický proud, který se přeměňuje na teplo. Uzel postupně ,opálíme‘,“ popisuje výkon doc. Jan Jiskra z III. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.
V České republice podle něj termální ablaci zatím podstoupily přibližně dvě desítky pacientů. Kromě pražské VFN provádí tento zákrok ještě v Pardubické nemocnici a pražské FN Královské Vinohrady.
Termická ablace uzlů ve štítné žláze
Dříve se všechny uzly ve štítné žláze odstraňovaly operací, která si žádala celkovou anestezii a pacienti zůstávali na lůžku v nemocnici. Nyní díky nově zavedené metodě zvané termická ablace se rozšiřují možnosti léčby i pro pacienty, pro které není vhodná celková narkóza. Další výhodou šetrnější a rychlejší metody odstranění uzlů ve štítné žláze je absence hospitalizace a rizik pooperačních komplikací.
„Po klasické operaci trvá rekonvalescence mnohem déle. Dochází při ní navíc k odstranění jednoho nebo obou laloků štítné žlázy. Tomu chceme miniinvazivními zákroky předcházet,“ říká předseda České endokrinologické společnosti prof. Michal Kršek.
Jako jednu z miniinvazivních metod jmenuje právě takzvanou radiofrekvenční ablaci. Ta je založena na tepelných účincích vysokofrekvenčního elektrického proudu na tkáně.
„Uzly ve štítné žláze jsou časté zejména ve vyšším věku. Vyskytují se u 30–40 % žen nad 50 let. Většina z nich není zhoubná a nevyžaduje žádnou léčbu,“ říká doc. Jiskra.
Pokud ale uzly rostou a tlačí na okolní tkáně nebo způsobují polykací nebo i jen kosmetické problémy, či vytvářejí hormony, pak endokrinolog obvykle doporučí jejich odstranění. Podle docenta Jiskry tady jsou ale i pacienti, kteří se bez klasické operace štítné žlázy neobejdou.
„Operace je nutná u pacientů se zhoubnými nádory nebo v případech, kdy nezabírá běžná terapie některých forem zvýšené funkce štítné žlázy,“ vysvětluje.
Se štítnou žlázou se jenom v Česku léčí přes 620 tisíc lidí, většinou ženy ve vyšším věku. Častou poruchou je snížená funkce žlázy vyvolaná autoimunitním onemocněním. Dalším typem onemocnění štítné žlázy jsou nezhoubné cysty, solidní uzlové změny [nezhoubné i zhoubné] a strukturální změny při autoimunitních procesech. Zvětšená štítná žláza se nazývá struma. Poznat poruchu funkce štítné žlázy nebo jiný problém s ní spojený je ale podle specialistů pro pacienty velmi těžké. Příznaky totiž nebývají jednoznačné.
„Nemocných tak může být ve skutečnosti až milion. Ideální by bylo, kdyby praktičtí lékaři kontrolovali funkci štítné žlázy při preventivních prohlídkách,“ říká prof. Kršek.
Také dodává, že jednoznačné doporučení, zda a od jakého věku by měla být taková kontrola součástí prevence, u nás stále ale neexistuje. Za vhodné považuje tuto prevenci onemocnění štítné žlázy zavést pro pojištěnce ve vyšším věku a pro těhotné ženy.
Špatná činnost štítné žlázy
Při nadměrné činnosti štítné žlázy dochází k vyšší produkci tyreoidálních hormonů a žláza vykazuje i zvýšenou reakci periferních tkání. Pacienti s nadměrnou činností štítné žlázy bývají podráždění, nervózní, hůře se soustředí a trpí nespavostí. Dále je často trápí bušení srdce, více se potí a netolerují teplo. Na toto onemocnění štítné žlázy může upozornit jemný třes rukou, průjmy a při dlouhodobém trvání osteoporóza.
Praktici začnou starší pacienty nově vyšetřovat i na osteoporózu
Naopak při nedostatečné produkci hormonů štítné žlázy bývá pacient malátný, unavený, hůře se vyprazdňuje a je zimomřivý. Nedostatek hormonů v těle může vést až k depresím. Mezi další příznaky poruchy štítné žlázy patří bolesti svalů, kloubů, vysušená kůže a otoky.
Přičemž snížená produkce hormonů žlázy má vícero důvodů. Mezi ty časté patří dědičnost, autoimunitní procesy, pooperační stavy, ozařování krku nebo ji způsobují i některé léky.
Dříve vedl k poruše fungování štítné žlázy i nedostatek jódu v těle. Což už dnes neplatí, protože kuchyňská sůl je jodovaná.
–RED–
