Nový průzkum opět potvrdil finanční potíže onkopacientů

Nový průzkum onkopacientského spolku Amelie potvrdil, že rakovina nepřináší závažný zásah „jen“ do zdraví, ale i do finanční stability domácností. Až 80 procent onkopacientů odchází z práce na dobu delší než půl roku.

Výsledky průzkumu i ukázaly, že až polovina domácností s onkologickým pacientem nemá žádnou finanční rezervu pro případ dlouhodobé pracovní neschopnosti. A pokud už ji mají, její výše činí v průměru jen několik tisíc korun, to ve srovnání s částkou 90 000 korun v běžné populaci. Zajímavý je i další údaj. Skoro dvě třetiny onkopacientů žádají o invalidní důchod, ale jen 93 procent z žadatelů dávku skutečně získá.

„Zkušenost s rakovinou zásadně mění přístup lidí ke zdraví, ale i k financím. Pacienti a jejich blízcí častěji uvažují o pojištění pokrývajícím výpadek příjmů. A ideální výši rezervy pro případ výpadku financí vnímají výrazně výš než běžná populace – medián dosahuje 250 000 korun. A pětina by preferovala půl milionu korun,“ říká Šárka Slavíková z Amelie.

Šárka Slavíková: Ještě jsem neviděla, aby se z rakoviny někdo sám vyléčil

Dlouhodobá pracovní neschopnost je u onkologického onemocní a jeho léčby podle Slavíkové docela běžná. Až 80 procent dotázaných má zkušenosti s výpadkem trvajícím déle než půl roku, jak zjistil průzkum. Tím se mnoho domácností dostává do finanční tísně. Což pak ale není problém výhradně jenom finanční.

„Finanční dopady dlouhodobé nemoci vedou ke stresu a zhoršují zdravotní stav – pacienti uvádějí v souvislosti se svou situací běžně zhoršení spánku a fyzických příznaků nemoci či léčby,“ doplňuje Slavíková.

U rakoviny nerozhodují diagnózy, ale stádia. A důležité jsou i peníze

Podle ní dále platí, že vedle omezování výdajů, čerpání nemocenské a úspor hledají mnozí pacienti další zdroje pro své zajištění. A obracejí se na stát, neziskové organizace a blízké.

Příběh z praxe. Problémy s hledáním práce

Paní Petra, která nedávno prošla léčbou zhoubného onemocnění, své zkušenosti s penězi v době nemoci popisuje se smutkem v hlase.

„Pro mě, která žiji a hospodařím samostatně, je dlouhodobá pracovní neschopnost a i částečný invalidní důchod výrazný pokles příjmů,“ říká.

Upozorňuje i na další související problém: „Nalezení částečného pracovního úvazku při zdravotních omezeních a skloubení se zdravotními zákroky a vyšetřeními je i při vysokoškolském vzdělání těžké.“

Zdanění reklamních letáků nejspíš vezme práci zdravotně postiženým

Její slova potvrzuje i Šárka Slavíková. I podle jejích zkušeností není vůbec snadné si zvýšit příjem prací při hendikepu po onkologické léčbě. Česko totiž patří k zemím s velmi nízkým počtem částečných úvazku. Argumentuje tím, že zatímco v zemích Evropské unie představují zkrácené úvazky přes 20 % trhu práce, v Česku to není ani 10 %.

„A tak zůstává na chvostu i přes zvyšující se poptávku,“ říká Slavíková a dodává: „Státní pomoc je vnímána jako nedostatečná zejména kvůli délce vyřízení.“

Návrat onkopacientů do zaměstnání provází často komplikace

Ale nechce být jenom negativní. A tak upozorňuje i na další zjištění, která přinesl zmíněný průzkum. Patří mezi ně například to, že onkopacienti si váží jakékoli pomoci. A stále větší důvěru si získávají neziskové organizace. Téměř polovina pacientů by jejich pomoc v budoucnu zvažovala.

Finanční rezerva prospívá i zdraví

Podle finančního poradce skupiny Partners Vladimíra Weisse není nijak výjimečné, když se na něj obrací klienti se zhoubným onemocněním, aby jim pomohl s plněním od pojišťovny.

„Ne všichni ale nárok na plnění, případně takové plnění, které jim pomůže z finančních problémů, mají. Záleží na tom, zda mají správně uzavřenou smlouvu s pojišťovnou, tedy nastavené dostatečné pojistné částky u rizika závažné nemoci, invalidity nebo pracovní neschopnosti,“ říká poradce s tím, že právě tato rizika spolu s krytím rizika úmrtí patří v životním pojištění k těm nejdůležitějším.

Upozorňuje i na těžkosti onkologických pacientů, kteří žádné pojistné krytí nemají.

„Pacienti, kteří životní pojištění nemají a nedisponují ani žádným velkým majetkem, zůstávají často rozčarováni z toho, jakou podporu dostanou od státu v momentě, kdy kvůli onemocnění ztratí práci,“ říká.

Plná dostupnost nových léků v ČR se nelepší. Ukazuje to i onkologie

V tomto případě je podle něj už každá rada drahá. Základem veškerého finančního zdraví je podle něj vždy finanční rezerva. A to tak vysoká, aby umožnila domácnosti pokrýt její chod minimálně po dobu tří měsíců, ideálně pak po dobu šesti měsíců.

„Podmínka je, že si musíte udělat pořádek ve financích a najít úsporu, kterou si každý měsíc dáte stranou,“ vysvětluje Vladimír Weiss.

Bohužel toto v praxi ne vždy platí. Podle dat Českého statistického úřadu žije takříkajíc „z ruky do úst“ třetina české veřejnosti. Nezanedbatelný je pak i počet těch, jejichž finanční rezerva by vystačila sotva na jeden měsíc.

–RED–