Důraz na rovnoprávné postavení ženy a muže vede k tomu, že opatrovnické soudy stále více nařizují střídavou péči o dítě, to i v konfliktních sporech rodičů. To ale není podle odborníků dobře hlavně pro malé děti.
Když to jde, mají zůstat s matkou, tvrdí. Zatímco v roce 2012 svěřily opatrovnické soudy v Česku dítě do péče matky v 86,6 procenta případů, o deset let později, v roce 2022, to bylo v 71,4 procenta případů. Za tu stejnou dobu ale prudce narostla střídavá péče, to z 5,2 procenta na 20,2 procenta případů.
Právníci, lékaři a další lidé z praxe ale i upozorňují, že střídavá péče je možná nějakým vítězstvím pro některého z rodičů, zvlášť u konfliktního rozvodového vypořádání, ale nikdy není výhrou pro samotné dítě. Podle psycholožky Lenky Šulové je třeba si při řešení porozvodového uspořádání mezi páry, kde jsou i děti, uvědomit, že střídává péče takzvaně ideálním řešením není.
„Tady není dobré řešení, jenom se rozhodujeme mezi menším a větším zlem,“ uvedla na sněmovním kulatém stolu [18.6.] s názvem „Dítě nejde půlit“, který inicioval poslanec Tom Philipp [KDU-ČSL], profesorka Šulová.
Ve své praxi se zabývá převážně vývojovou a sociální psychologií. A spolupracuje s opatrovnickými soudy v záležitostech porozvodového vypořádání péče o děti. Podle jejího názoru mají být děti do tří let věku, pokud už se jejich rodiče rozvedou, v drtivě většině případů ve výhradní péči matky.
„Říkám, pokud matka není drogově závislá nebo neschopná se o dítě postarat, tak je určena přírodou jako prvopečovatelka,“ uvedla.
Dítě do 3 let věku nemá pendlovat mezi rodiči
Profesorka Šulová argumentuje tím, že s dítětem je matka ve spojení, interakci, už v době těhotenství. Připravuje se na porod a příchod dítěte.
„Běží tam interakce biochemická, neurohumorální, smyslová a následně i emocionální,“ vysvětluje.
Jmenovala i několik studií. Při jedné z nich dali odborníci dvouletým dětem na výběr, zda chtějí matku či svého sourozence, nebo matku či svou vychovatelku či svého otce. A jednoznačně si tyto děti vybraly své matky, uvedla pro příklad.
Nová legislativa jasněji vymezí, co je domácí násilí. Přináší i praktické změny
Zároveň ale i upozornila, že otec rovněž má ve vývoji dítěte nezastupitelnou roli, stejně jako jeho matka. V praxi často čelí otázkám, zda je pro dítě v danou chvíli důležitější jeho matka, nebo otec.
„Nemůžu čestně odpovědět, jestli je pro dítě významnější máma nebo táta,“ říká s tím, že oba rodiče plní vůči dítěti specifický úkol.
A mateřská a otcovská role jsou vzájemně komplementární. Tedy se prolínají, doplňují. Obecně je ale toho názoru, že malé dítě, zejména do věku tří let, pokud je to možné a matka je toho schopná, má zůstat v její péči.
Střídavá péče je trend i v soudnictví, ale ne vždy dobrý
Jako o vážném problému ve vymezení péče o dítě, kdy se soudy v posledních letech často přiklánějí ke střídavé péči, někdy nazývané jako rovnoměrná péče, mluví i právníci. Podle specialistů na rodinné právo, totiž opatrovnické soudy mnohdy střídavou péči prosazují „za každou cenu“. Zřejmě i kvůli tlaku na respektování rovných práv muže a ženy k dítěti, tvrdí. Zároveň ale i upozorňují, že pro samotné dítě není takový přístup k jeho „rovnému rozdělení“ mezi matku a otce vůbec ideální. Zvlášť pak v konfliktních sporech. Kdy se rodiče na péči o dítě nedomluví a řeší ji roky trvajícími soudními spory.
„Rovnoměrná péče obou rodičů v konfliktu je nevhodná především v případě malých dětí,“ uvedla na kulatém stolu advokátka Markéta Chudáčková.
Soudy podle ní v takových sporech často považují za nejlepší řešení vzájemnou dohodu znesvářených stran. A tak na její uzavření vyvíjejí mnohdy tlak.
„Vynucená dohoda ale není dohoda,“ uvedla jasně advokátka.
V 1. čtvrtletí se v ČR narodilo 18 tisíc dětí a zemřelo přes 30 tisíc lidí
S jejími slovy souhlasí psycholožka Helena Petrová.
„Střídavá péče je složitá disciplína pro děti a je těžká, i když se ti rodiče dohodnou,“ říká s tím, že v konfliktních sporech je pro dítě prakticky nemožná.
Konflikt totiž, jak tvrdí, vyvolávají konfliktní osoby. Nekonfliktní lidé, rodiče, se podle ní na uspořádání péče o dítě po rozvodu raději dohodnou, než aby vedli roky dlouhé spory.
„A tam, kde je vysoce konfliktní osoba, tak je i psychické násilí,“ upozornila psycholožka.
Doslova uvedla, že se děsí střídavé péče u dětí v konfliktních sporech mezi rodiči. Děti se pak stávají buď oběťmi, nebo konfliktními osobami. Je podle ní ale více než zřejmé, že konfliktní osoby budou vždycky žádat a usilovat o střídavou či rovnoměrnou péči. Což by podle ní měly ve svých rozhodnutích zohledňovat hlavně opatrovnické soudy, které v tom mají poslední slovo. Avšak ne vždy tak podle jejích slov činí.
Střídavá péče a zájem opatrovnických soudů
Několik soudních sporů v péči o dítě popsala na kulatém stolu ze své praxe i advokátka Patricie Koukalová. V jednom ze sporů byla podle ní matka dotlačená k uzavření dohody o péči o dvouměsíční dítě. Bylo jí totiž řečeno, že soud přihlédne k tomu, kdo je ochoten ve sporu se více dohodnout.
„Proto vystrašená matka souhlasila s dohodou,“ vyjasnila advokátka.
Tím to ale nekončilo. Jelikož matka dvouměsíční dítě kojila, soud stanovil termíny na hodiny a minuty pro kojení v době, kdy bylo dítě ve střídavé péči u svého otce. A to vždy v rozmezí od 16:55 hodiny do 17:05 hodiny. Otec měl vždy předat matce zprávu o tom, kde se nachází. A podle toho se měla matka zařídit na kojení. Podmínka jen byla, že otec musí být ve 30minutové dojezdové vzdálenosti do svého bydliště. Dále jim soud stanovil, že otec dítěte má nárok na 20minutový videohovor se svým dvouměsíčním dítětem. A jeho matka ho musí v daném čase udržovat před kamerou.
Týrání loni nepřežilo osm dětí. Počty týraných dětí v ČR stoupají
Nicméně problémové chování jednoho z rodičů se stupňovalo a skončilo tak, že došlo na podání předběžného opatření. To poté, kdy otec matce sdělil, když měla dítě kojit, že je s ním na výletní lodi.
„To byla poslední kapka, kdy tam zásah ze strany soudu skutečně byl,“ dodala advokátka.
Některé případy vážně děsí
Obdobných případů, kdy si jeden z rodičů vynucuje střídavou péči, která je ale v jasném rozporu s tím, co je dobré pro dítě, jmenovala advokátka Koukalová více. V jednom z nich dokonce soud stanovil střídavou péči pro dva sourozence v týdenním intervalu tak, že ti se u rodičů míjeli. Tedy se ani nevídali. Rodiče se totiž nedokázali dohodnout na rozumném a vyváženém řešení. A tak rozhodl soud o střídavé péči.
„A to je realita vysoce konfliktních soudních sporů,“ zhodnotila advokátka situaci.
Podle ní tady nefunguje vyváženost. A jak uvedla, bagatelizuje se nerovnoměrné postavení pozice agresora/ky a pozice oběti, kde se dohoda jasně vylučuje.
„Toto jsou šikanózní soudní spory, kdy nejde o děti. Ale je to msta a pokračující boj jednoho rodiče vůči druhému skrze dítě,“ uzavřela konfliktní porozvodové vypořádání, kdy soudy děti často za každou cenu a bez ohledu na udržení jejich klidného vývoje přistupují ke střídavé péči. A mimo to dítě doslova pendluje ob týden mezi matkou a otcem.
Veronika Táchová
