Platby za státní pojištěnce, to jsou senioři, děti, studenti, vězni, lidé na rodičovské dovolené či azylanti, vzrostou v roce 2026 o 61 korun na 2 188 korun. Letos činí platba na pasivního pojištěnce 2 127 korun.
Stát platí pojištění za více než šest milionů lidí. Na státní pojištěnce tak půjde za celý letošní rok ze státní kasy zhruba 155 miliard korun. Příští rok se výdaje státu na tuto skupinu pojištěnců zvýší zhruba o 4,4 miliardy korun na více než 159 miliard korun. Tempo růstu platby za státního pojištěnce se odvíjí od růstu spotřebitelských cen a reálných mezd za poslední dva roky. Navýšení pro příští rok vyplývá z návrhu nařízení vlády. Dokument o tom ministerstvo financí vložilo do informačního systému úřadu vlády.
„Mechanismus je dobře nastavený. Myslím, že všichni ekonomové se shodnou na tom, že je potřeba hledat vnitřní rezervy toho systému,“ vyjádřil se v České televizi [ČT] k valorizaci plateb státních pojištěnců na příští rok ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].
Zeman trvá na svém. Krácení státních pojištěnců je tupý škrt
Návrh růstu vychází z pravidel pro automatickou valorizaci platby zavedeném do praxe od ledna 2024. Valorizace plateb pro příští rok počítá s meziroční inflací 2,9 procenta. A tedy zvýšením měsíční platby na jednoho státního pojištěnce o 61 korun na 2 188 korun. Nařízení nyní schválí vláda. Loni činila měsíční platba za jednoho státního pojištěnce 2 085 korun, letos je to 2 127 korun. Od letošního ledna tak platba vzrostla o 42 korun.
Ne každý souhlasí s ministrem Válkem
Tvrzení ministra Válka o dobře nastaveném mechanismu růstu plateb za státní pojištěnce, který vypracoval resort pod jeho vedením a přijala současná vláda Petra Fialy [ODS], je v rozporu s názory opozičních, ale i koaličních partnerů vlády.
Na nedávné konference České lékařské komory na téma, jak zajistit udržitelné zdravotnictví po podzimních sněmovních volbách, zpochybnil tuto valorizaci lidovecký poslanec a šéf správní rady VZP ČR Tom Philipp.
„Je otázka, zda mechanismus navázaný jen na inflaci je dostatečný, zda dostatečně reflektuje, že je tady vývoj v medicíně,“ uvedl na konferenci Philipp.
Vyšší zdravotní pojištění politici odmítají, téma jsou pro ně státní pojištěnci
Zmínil rychle rostoucí výdaje na nové technologie, přístroje s AI a moderní léky nebo nároky zdravotníků na růst platů.
„Tady já si myslím, že je čas se zamyslet, zda je ten mechanismus nastavený dobře,“ vyjádřil se.
Doslova za první úkol nového ministra zdravotnictví kabinetu, který vzejde ze sněmovních voleb, považuje změny ve výpočtu plateb za státní pojištěnce kandidát na ministra zdravotnictví hnutí ANO Adam Vojtěch.
„Revize valorizace plateb za státní pojištěnce bude muset být jeden z prvních úkolů pro každého ministra,“ uvedl na zmíněné konferenci ČLK.
Minimální platby za pojištěnce jsou hodně rozdílné
Tímto krokem by začal, jak řekl, ve stabilizaci současného systému veřejného zdravotnictví. To už několik let po sobě končí hospodaření v červených číslech a schodky kryje z rezerv. Což některé zdravotní pojišťovny už ale nezvládají a zpožďují se s úhradami poskytovatelům péče, tedy zdravotnickým zařízením.
Nastavení odvodů na zdravotní pojištění, včetně těch za státní pojištěnce, a jejich případné změny vyvolává pravidelné diskuze mezi politiky i odbornou veřejností. Mnozí poukazují na rozdílené nastavení minimální výše odvodů samotných plátců pojistného. A jsou to právě státní pojištěnci, u nichž je tato platba vůbec nejnižší.
Přemýšlím, jak to říci otevřeně, úplně a natvrdo, říká David Šmehlík
Měsíční platba státu za jednoho pojištěnce činí letos 2 127 korun. Zatímco minimum pro takzvanou osobu bez zdanitelných příjmů [OBZP], která je stejně jako státní pojištěnec bez výdělku podléhajícímu dani, činí letos 2 808 korun. Tato minimální hranice platí i pro zaměstnavatele, respektive zaměstnance, aby pokryli minimální výši měsíčního pojistného. Částka vychází z výše minimální mzdy. Ještě větší rozdíl je pak v minimální výši pojistného pro živnostníky, které je pro letošek 3 143 korun.
Zvyšování sazeb pojistného jako nástroje pro zachování dostupného zdravotnictví politici odmítají bez ohledu na politickou příslušnost. Tvrdí, že je třeba hledat úspory jinde, ideálně uvnitř systému. Anebo přistoupit ke změnám ve valorizaci plateb za státní pojištěnce, míní někteří. Přičemž většina politiků hovoří o úsporách, které přinese nastartovaná elektronizace zdravotních procesů.
–VRN/ČTK–
