Pacientská rada Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] letos oslavila 10 let existence. VZP ČR se i pochlubila, jak si váží pacientů. Jak je to v praxi, říká pro Zdravé Zprávy předseda Národní asociace pacientských organizací Robert Hejzák.
Spolupracuje Národní asociace pacientských organizací [NAPO] s Pacientskou radou VZP ČR [PR VZP ČR]?
NAPO s VZP ČR spolupracuje, ale ne prostřednictvím její Pacientské rady. Jako zastřešující organizace 57 pacientských spolků jsme v kontaktu přímo s vedením VZP ČR. Sledujeme třeba, jak pacienti s chronickým onemocněním čerpají příspěvky z fondu prevence.
Pacienti jsou slyšet, a tak to je správně, říká absolvent EUPATI
VZP ČR je dlouhodobě generálním partnerem naší konference Fórum pacientů. Společně se potkáváme v odborných pracovních skupinách. V současnosti také diskutujeme možnosti využití prostředků z nově zřízených fondů obecně prospěšných činností zdravotních pojišťoven na podporu fungování pacientských organizací.
Jak v principu hodnotíte nastavení této rady, její složení, nezávislost, její výkon?
Založení Pacientské rady VZP ČR bylo ve své době unikátním krokem. Přineslo významný přínos v období, kdy se pacientský sektor teprve formoval. Tehdy neexistovala jasná definice pacientské organizace a legislativa ještě nepamatovala na jejich zapojení do správních řízení.
A platí to i dneska?
Dnes je situace odlišná. Model fungování Pacientské rady VZP ČR, založený na principu „Q&A“ diskuzního fóra, kdy jsou pacientské organizace dvakrát ročně vyzývány k zasílání podnětů, považujeme za překonaný.
Proč?
Pacientská rada zdravotní pojišťovny by neměla být jen diskuzním fórem, ale nezávislým a reprezentativním poradním orgánem, jenž přináší hlas pacientů přímo do rozhodování pojišťovny. Jejím posláním by mělo být zvyšování kvality, dostupnosti a férovosti péče, posilování transparentnosti a podpora partnerského vztahu mezi pojišťovnou a pojištěnci.
Ideální fungování Pacientské rady VZP ČR
Jak by tedy měla podle vás fungovat Pacientská rada VZP ČR?
Jsme přesvědčeni, že koordinaci Pacientské rady VZP ČR by měla zajišťovat oficiálně uznaná pacientská organizace zapsaná v seznamu Ministerstva zdravotnictví ČR. Rada by měla být institucionalizovanou platformou fungující na principech nezávislosti a demokratičnosti. Podobný formát nyní vzniká i při spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv. A ukazuje se, že jde o funkční a oboustranně přínosný model – jak pro státní ústav, tak pro pacienty.
Co podle vás může „prosadit“ rada, která se schází dvakrát do roka? Ptám se zde spíše na vaši zkušenost než na Pacientskou radu VZP ČR, která takto funguje. Jde o to, zda byste při této frekvenci schůzek něco vyřešili, zvládli udělat?
Pojištěnci se na VZP ČR se stížnostmi a podněty obracejí často přímo. Což je logické. Při zhruba 20 podnětech, které Pacientská rada VZP ČR projedná za rok, by to jinak nebylo možné. Pacientská rada by proto měla mít jasně vymezenou roli.
Vládní návrhy změn ve zdravotnictví. Téměř vše špatně, vyplynulo z debaty
Myslím tím, že by se měla věnovat především systémovým otázkám a kolektivním zájmům pacientů. Je proto důležité, aby ji koordinoval subjekt, který má skutečnou zpětnou vazbu od širokého spektra pacientských skupin. A je v kontaktu s organizacemi zastupujícími různé diagnózy a typy zdravotního postižení.
Jak dál byste si to představoval?
Pokud mají mít pacienti skutečný vliv na směřování VZP ČR, je nezbytné, aby měli své zástupce přímo ve správní radě pojišťovny. Správní rada například schvaluje pojistné plány pojišťovny. A právě tam je klíčový prostor, kde by pacienti mohli poskytovat efektivní zpětnou vazbu a ovlivnit, jaké priority a opatření budou do těchto plánů zahrnuty.
Zdravotní pojišťovny mají velký potenciál
Jak obecně hodnotíte zapojení největší tuzemské zdravotní pojišťovny do problematiky pacientských organizací, ale i problémů konkrétních pacientů?
Jak už jsem zmínil, s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou spolupracujeme v mnoha oblastech. Oceňujeme, že její vedení si uvědomuje přínos pacientských organizací – a to nejen z pohledu podpory pacientů, ale i z hlediska finančních úspor pro pojišťovnu.
Pacientské organizace pomáhají lidem zvládat nemoc a vracet se rychleji do aktivního života. Což znamená nižší náklady na léčbu a rychlejší návrat k platbám pojistného. NAPO má vyčíslenou hodnotu práce pacientských organizací a z dat je zřejmé, že podpora v řádu milionů korun se zdravotním pojišťovnám vrátí násobně.
Jak si podle vás stojí zdravotní pojišťovny v oblasti důvěry pacientů, klientů?
Zdravotní pojišťovny obecně požívají u pacientů vysokou důvěru. V loňského průzkumu „Zdravotnictví očima české veřejnosti“ [realizovaly NAPO a Kancelář zdravotního pojištění, pozn. red.] respondenti hodnotili pojišťovny nejlépe ze všech prvků systému – s průměrnou známkou 2,73. Poskytovatelé zdravotní péče a ministerstvo zdravotnictví se umístili až za nimi [2,75, resp. 3,54].
Za zdravotní péči si v Česku připlácí už skoro polovina lidí
Podobně v našem letošním průzkumu „Postoj populace k očkování“ vyšly zdravotní pojišťovny jako třetí nejdůvěryhodnější zdroj informací o očkování. Věří jim 24 procent respondentů, hned po praktických lékařích [66 %] a specialistech [44 %]. Ministerstvo zdravotnictví nebo rodina a přátelé skončili až za nimi. Zdravotní pojišťovny tedy mají u veřejnosti vysoký potenciál a s pomocí pacientských organizací by ho mohly rozvinout.
Daniel Tácha
