Chemoterapii v léčbě leukemie nahradily cílené léky, ale ne každý pacient je dostane

0
156
v_lecbe_leukemie
Foto: Freepik.com

Chemoterapii v léčbě chronické lymfocytární leukemie, nejčastějším nádorovém onemocnění krve, nahradily moderní léky. Pacienti jimi léčení se vrací do běžného života a žijí stejně dlouho jako zdraví lidé. Ne každému je pojišťovna ale dopřeje.

Za posledních deset let se výsledky léčby chronické lymfocytární leukemie [CCL] i v Česku významně zlepšily. Pacienti s tímto onemocněním se dožívají stejně vysokého věku jako jejich zdraví vrstevníci. Má to ale jednu podmínku. A tou je, že se pacienti s tímto zhoubným onemocněním krvetvorby dostanou k takzvané cílené léčbě. Ta sice spadá do úhrad ze zdravotního pojištění, ale ne pro všechny pacienty s touto leukemií.

„Bohužel část pacientů se v důsledku omezené úhrady ze zdravotního pojištění stále k moderní léčbě nedostane. Týká se to zejména mladších pacientů s CLL v první linii léčby,“ potvrzuje doktor Martin Špaček z I. Interní kliniky – hematologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.

Těmto pacientům v takzvané první linii léčby, kteří nemají žádné jiné onemocnění mimo zmíněnou leukemii, tak předepisují lékaři chemoterapii. Ta už by se podle doktora Špačka ale neměla v dnešní době, kdy jsou dostupné léky s prokazatelně lepšími účinky, v léčbě CLL používat.

„Bohužel část pacientů stále nedosáhne na úhradu těchto nových léků ze zdravotního pojištění,“ upozorňuje lékař s tím, že tito pacienti bez dalších přidružených onemocnění by z nové cílené léčby právě nejvíce profitovali.

Už více než polovina lidí v Česku ví, že zdravotnictví si žádá změny

Takzvaná cílená léčba spočívá v tom, že neničí všechny buňky v těle, jako je tomu při chemoterapii, ale cílí na nádorové buňky. Tím zachovává zdravé tkáně a má i méně nežádoucích účinků.

Výsledky v léčbě chronické leukemie

Významně lepší výsledky léčby chronické lymfocytární leukemie [CLL] moderními léky, nikoli chemoterapií, potvrzuje i doktor Martin Šimkovič ze IV. Interní hematologické kliniky FN Hradec Králové. Odkazuje přitom na nejednu vědeckou studii, která prokazuje vysoké dožití pacientů s touto nemocí při cílené léčbě. Jejich doba dožití je podle něj srovnatelná s průměrným dožitím lidí bez nemoci.

„Velký význam v této oblasti mají klinické studie potvrzující účinnost a bezpečnost inovativních terapií,“ říká s tím, že klinická testování léků na zhoubná onemocnění krve probíhají i v Česku.

„A daří se nám zdárně nabírat vysoké počty pacientů do těchto klinických studií,“ dodává.

Vidět po letech úspěch klinické studie je dobrý pocit

Podle něj se tak díky těmto i v Česku otevřeným klinickým studiím, které si obvykle zadávají farmaceutické firmy, dostávají pacienti k účinným lékům. A vyhnou se tak třeba zmíněné chemoterapii. Pokud spadají do skupiny pacientů s CLL, ale bez dalších nemocí.

CLL se ročně potvrdí u 500-600 pacientů

Chronickou lymfocytární leukemií v Česku nově onemocní 500-600 pacientů každý rok. Jde o zhoubné onemocnění krvetvorby, při němž se v těle hromadí nefunkční bílé krvinky. Tímto typem leukemie častěji onemocnění běloši. Což je i důvod, proč žije nejvíce pacientů s tímto onemocněním v Evropě, o něco více pak v severských státech. Nemoc se nejčastěji projeví zvětšením uzlin. Podle lékařů se nevyskytuje u dětí a ani u lidí do 30 let věku.

„Je to typicky leukemie dospělých, kdy její výskyt stoupá s přibývajícím věkem,“ říká prof. Michael Doubek, přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a LF MU.

Anna Šedivá: Plazmatické proteiny jsou klíč k léčbě poruch imunity

Data Národního onkologického registru podle profesora Doubka ukazují, že počet nově potvrzených diagnóz rok od roku stoupá. Stejně jako v populaci přibývá pacientů léčených s touto leukemií. Což vysvětluje účinnou léčbou, ale i demografickým trendem.

„Je to dáno i vývojem věkové struktury obyvatelstva, věkovou distribucí,“ dodává profesor s tím, že incidence nemoci tak zřejmě poroste i v následujících letech.

Tím naráží i na rozložení péče o pacienty s touto leukemií. A říká, že velká specializovaná centra jsou naplněna a je třeba péči o tyto pacienty delegovat také na menší regionální pracoviště.

„Nyní se o tom vedou diskuze, co mohou dělat ta menší pracoviště, a co ta větší,“ dodává.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here