Více než pětina mladých dospělých viděla pornografii prvně ve svých 12 letech i dříve. Podle sexuologů se navíc snižuje věková hranice, kdy se děti setkávají v online prostoru s pornem. A často to ovlivňuje jejich reálný sexuální život.
Kvůli všudypřítomné pornografii ve virtuálním prostoru se mění sexuální chování dospívajících i dospělých lidí. Stále více lidí se uzavírá před realitou a skutečným navazováním intimních kontaktů. Nahrazují to sledováním pornografických videí.
„Došlo k digitalizaci intimity prostřednictvím on-line seznamek, sextingu, virtuálního sexu nebo AI erotických aplikací,“ potvrzuje současnou situaci Libor Zámečník, primář Sexuologického ústavu 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.
V posledních letech podle něj v důsledku boomu internetu a dostupnému pornografickému obsahu na něm strmě klesá reálná sexuální aktivita především u mladých lidí.
K sexuálnímu uspokojení jim často postačí online sledování pornografických videí. K sexuální izolaci a rezignaci na navazování skutečných intimních vztahů přispívá i široká nabídka náhražek. Jako jsou sexuální roboti, elektronické a velmi realisticky vypadající panny, nebo dokonce 3D pornografie.
Mladí lidé a reálný sexuální život
Změna trendu se podle odborníků nedá očekávat už kvůli tomu, že s pornografií v online prostoru se setkávají už děti, navíc ve stále nižším věku. A tomu se dá jen těžko zabránit.
„Máme výrazné snížení průměrného věku pro vystavení pornografie,“ potvrzuje Kateřina Klapilová, vedoucí Centra pro sexuální zdraví a intervence NUDZ, garantka linky SexHelp a konzultantka Centra pro psychosexuální zdraví Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN.
Průzkumy i v českém prostředí podle ní potvrzují, že prvně se s takovým obsahem setkala skupina mladých dospělých ve věku 18-25 let už ve svých 12 letech nebo i nižším věku.
„A ten trend je stoupající,“ dodává.
Jinak řečeno přibývá dětí, které se s pornografií prvně setkají kolem 12 let a nižším věku. Což, jak už bylo zmíněno, ovlivňuje jejich pozdější chování, kdy se oddalují od reálného sexuálního kontaktu s reálnými partnery.
„Vidíme, že naše sexualita se proměňuje,“ říká Klapilová.
Avšak i upozorňuje, že sledování pornografického obsahu nemusí být za každou cenu škodlivé. A ne každý, kdo ho sleduje, se odtrhne od reálných sexuálních aktivit.
Když se vymkne porno a masturbace kontrole
To se potvrzuje na výsledcích nedávného průzkumu CzechSex. V něm zhruba 4,3 procenta mužů a 1,6 procenta žen uvedlo, že pornografie je důležitou součástí jejich života. A zároveň u tohoto podílu osob došlo k postupnému narůstání potřeby sledovat takový obsah. V opačném případě tyto osoby pociťovaly stres, deprese a úzkosti. Tato skupina uživatelů pornografických videí je podle Klapilové ve vyšším riziku rozvoje takzvaného kompulzivního sexuálního chování. A tato porucha už může být v běžném životě velký problém.
„Kompulzivní sexuální chování je v současnosti chápáno jako porucha regulace sexuálních impulzů, nikoli jako klasická ‚závislost‘,“ popisuje nemoc primář Zámečník.
Lidé s touto poruchou, kterou lékaři ale nezařazují mezi závislost, obvykle nadměrně sledují pornografii v různé formě a trpí častým nutkáním provádět masturbaci. Nicméně v konečném důsledku nikoli kvůli vlastnímu uspokojení, orgasmu, ale často u nich jde o únik od stresu nebo nějaké nemoci, vyjasňuje primář. Dodává, že lidé s kompulzivním sexuálním chováním obvykle udržují sexuální kontakty s více partnery.
„Sexualita se pak stává středobodem jejich života. Tito lidé se snaží přestat a porucha zasahuje do všech oblastí jejich života,“ doplňuje Klapilová.
Lidé s neustálým nutkáním sledovat porno a masturbovat v tom přesto musí pokračovat. I když už jim taková činnost v podstatě nepřináší žádné uspokojení. Navíc je později provázejí silné pocity viny. Což přispívá k rozvoji deprese. Tito lidé se špatně soustředí na běžné domácí práce, svou rodinu, partnerský vztah, pokud ho mají. A nutkání ke sledování porna často dopadá i na jejich výkon v práci.
Léčba kompulzivní poruchy sexuálního chování
Klapilová se svými kolegy nedávno řešila tento problém u mladého muže ne staršího 30 let. Po podrobném rozhovoru a vyšetření se ukázalo, že muž trpí poruchou kompulzivního sexuálního chování.
„Muž říkal, že je závislý na pornu a masturbaci a vyhledává BDSM tematiku [aktivity zaměřené na sexuální uspokojení prostřednictvím řízení a rozdělení moci],“ říká Klapilová.
Potřeba muže sledovat porno a masturbovat se navíc zvyšovala, kdy touto činností strávil i pět hodin denně, a to nejen doma, ale i v práci.
Aplikace odrazuje od sledování porna. Stojí za ní „páni kluci“
„Muž z toho byl unavený, později se zjistilo, že se léčil s depresí. Dokonce měl myšlenky na sebevraždu,“ dodává s tím, že tento pacient byl bez partnerky a často se cítil osamělý.
A jak říká Klapilová, u tohoto muže se po vyšetření specialistou nakonec potvrdila tato sexuální porucha. Na její léčbu se zaměřují specialisté Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN, a to formou skupinové terapie.
„Pro klienty s kompulzivní poruchou sexuálního chování jsme od října loňského roku zajistili terapeutický skupinový plán složený z deseti sezení ve frekvenci 1x za 14 dnů. A poté tří navazujících sezení ve frekvenci 1x za 30 dnů,“ popisuje léčbu psycholog Filip Šinkner ze Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN.
Pomoc pacientům s poruchou sexuality
K diagnostice poruchy podle něj slouží podrobný úvodní rozhovor zaměřený na projevy kompulzivní poruchy sexuálního chování. Dále pacient vyplní sebehodnotící škálu ohledně svého sexuálního chování a kontroly nad ním.
„Čtyři z pěti klientů dokončili celý skupinový program. A u všech z nich došlo k pozitivnímu posunu v porozumění vlastní sexualitě, přijetí vlastní sexuality, zvládání sexuálních impulzů a spokojenosti se schopností sexuální impulzy zvládat,“ říká k výsledkům léčby psycholog.
Všichni klienti uvedli, že po ukončení programu cítí, že jejich sexuální impulzy méně ovlivňují jejich každodenní život.
Aplikace odrazuje od sledování porna. Stojí za ní „páni kluci“
Obecně pak pacienti, kteří u sebe pociťují jakékoli potíže týkající se sexuality a intimity, se mají podle primáře Zámečníka obrátit na pražské Centrum psychosexuální pomoci při Sexuologickém ústavu 1. LF UK a VFN.
„Jedná se mimo jiné o mladistvé a dospělé s genderovou dysforií, osoby s parafilními preferencemi a rizikem delikventního chování, klienty s kompulzivní nebo jinak rizikovou sexualitou. Například problematické užívání pornografie či on-line chování. Osoby v životní či partnerské krizi související s problémy se sexualitou i pro osoby se závažnými poruchami genderové identity,“ vyjmenovává skupiny osob, které se mohou na služby Centra kdykoliv obrátit o pomoc, primář Zámečník.
Pro první kontakt s Centrem doporučuje použít e-mailovou korespondenci. A to s následující adresou: SexPomoc@vfn.cz.
Veronika Táchová
