Jedním z důvodů, proč Českem prochází epidemie žloutenky typu A, je podle předsedy Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavla Dlouhého to, že tady skoro 50 let žádná taková epidemie nebyla.
„Hlavním důvodem aktuální epidemie hepatitidy A je skutečnost, že od posledního velkého hromadného výskytu, známé epidemie v roce 1979 spojené s dovozem polských jahod, uplynulo 46 let,“ vysvětluje Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a primář infekčního oddělení.
Od té doby se podle něj velká část české populace s tímto virem nesetkala. Proto neměla možnost se nakazit a vytvořit si proti infekci protilátky. Dalším důvodem šířící se žloutenky typu A mezi lidmi je podle něj slabá proočkovanost proti onemocnění.
Jen za letošek hygienici v Praze evidují více než 800 nakažených a deset úmrtí, k nimž došlo v souvislosti s infekcí vyvolanou virem žloutenky A. Celkem v Česku na žloutenkou A zemřelo letos čtyřiadvacet osob, loni to byli dva lidé za celý rok. Podle dat Státního zdravotního ústavu [SZÚ] a databáze ISIN, do které se údaje o potvrzených nákazách zapisují, zaznamenali letos hygienici v České republice přes 1 800 případů hepatitidy A. V roce 2024 jich bylo 636 a o rok dříve pouhých 65.
„Zatímco vloni bylo nejvíce případů v Moravskoslezském kraji, což souviselo s povodněmi, letos je nejvíce zasažena Praha,“ upozorňuje Pavel Dlouhý.
Žloutenka zasáhla metropoli. I se šíří v regionech
V metropoli hygienici za letošek evidují 826 nakažených, z toho 147 dětí, a deset úmrtí. Žloutenka „áčko“ se ale šíří napříč celou republikou.
„V posledních měsících vidíme, že se infekce šíří v běžné populaci. A naši pacienti nevědí, kde se nakazili. Nákaza postihuje na rozdíl od dřívějška více osoby středního a vyššího věku,“ popisuje doktor Dlouhý.
Podle Kateřiny Fabiánové z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ připadá nejvíce nákaz na věkovou skupinu 35 až 39 let a pak na děti ve věku 5 až 9 let. Fabiánová v České televizi upozornila na důsledné mytí rukou mýdlem a teplou vodou jako nejúčinnější prevenci nákazy žloutenkou typu A.
„Mnoho z nás si kupuje jídlo u stánku a konzumuje ho přímo na ulici. A i tam je důležité si před tím umýt ruce,“ upozornila na často opomíjenou prevenci.
Žloutenka „áčko“ v Česku nabírá na síle, varují epidemiologové
Často lidé podle ní zapomínají například na mytí rukou po výměně plen, dámských vložek nebo před přípravou jídla. Za velmi rizikové Fabiánová v přenosu nákazy považuje madla ve veřejné dopravě.
„Hodně problematická jsou madla. I přesto, že se dezinfikují,“ uvedla.
Nákupní košíky znečištěné od dětských plen
Zároveň upozornila na méně známou cestu přenosu viru hepatitidy A. Tou jsou nákupní košíky, především pak v místech, kam rodiče usazují malé děti v plenkách.
„Děti si sedají do košíku a ty plenky ne vždy těsní a podle mnoha studií jsou tam stopy fekálního znečištění,“ vysvětlila málo známý způsob přenosu viru žloutenky A.
Přibývá lidí, kteří se očkují proti žloutence a černému kašli
Virus se přenáší zejména rukama, kterými je zanesen do úst, prochází zažívacím traktem a vylučuje se stolicí. Nakazit se dá i úzkým kontaktem s infikovanou osobou. Anebo z kontaminovaných předmětů, na kterých virus přežívá delší čas, i týdny. Nákaza z potravin a vody podle doktora Dlouhého zůstává typická pro cestování – zejména v Asii, Africe nebo Jižní Americe.
–VRN–
