Míra úmrtnosti mladých dospělých v Evropě stoupá

Za posledních deset let míra úmrtnosti mladých dospělých ve východní a střední Evropě roste, zatímco globálně tento ukazatel klesá. Užívání drog, sebevražda a válka, to jsou hlavní příčiny tohoto trendu.

Dalšími příčinami jsou zemětřesení a katastrofy spojené s klimatickými změnami. Tímto tématem se zabývá odborná práce Global Burden of Disease publikovaná v časopisu The Lancet a představená na berlínském summitu World Health. Studie zkoumala data z více než 200 zemí a oblastí za účelem zjištění příčin nemocí, úmrtnosti a předčasného úmrtí v letech 1990 až 2023.

Ze studie mimo jiné vyplývá: Mezi roky 2000 a 2023 byl zaznamenán značný nárůst počtu úmrtí mezi mladými dospělými žijícími ve východní Evropě. Hlavními příčinami těchto úmrtí bylo HIV, sebezraňování a osobní násilí. Ve střední Evropě to byly mentální poruchy a špatné stravovací návyky. To přispělo v této dekádě k prudkému růstu úmrtí mladistvých.

Nejvyšší nárůst úmrtnosti v Evropě byl v letech 2011 až 2023 zaznamenaný ve věkových skupinách 15 až 19 let a 20 až 24 let, a to o 54, respektive 40 procent.

Odráží to celosvětový vývoj, vzestup počtu případů mentálních poruch. Počet stavů úzkosti se zvýšil o 63 procent a deprese o 26 procent.

„Nárůst výskytu deprese a úzkosti je velmi alarmující,“ uvedl pro server Politico spoluautor studie Chris Murray, ředitel Institute for Health Metrics and Evaluation [IHME] na washingtonské univerzitě.

Děti a návykové látky: V legislativě se za poslední čtyři roky moc neudělalo

Zpráva upozorňuje na to, že se konflikty začaly v posledních letech přesouvat ze severní Afriky a Středního východu do střední Evropy a centrální Asie. To vedlo ke zvýšení počtu úmrtí v důsledku zranění. Nejvyšší míru úmrtnosti vykazovala Palestina kvůli tamnímu konfliktu a v dalších zemích k tomu přispěla také aktivita teroristů.

Obezita, sebevraždy, návykové látky

Globální míra úmrtnosti přesto klesla mezi lety 1950 až 2023 o 67 procent a globální doba očekávaného dožití byla v roce 2023 ve srovnání s rokem 1950 o více než 20 procent vyšší.

Navzdory tomuto zlepšení studie zdůrazňuje „sílící ohrožení“ vyšší mírou úmrtnosti v řadách teenagerů a mladých dospělých v některých regionech.

V Pásmu Gazy zahynulo už 60 tisíc lidí. Z toho 18 tisíc dětí

Například v Severní a Latinské Americe se úmrtnost mladých lidí mezi lety 2011 až 2023 podstatně zvýšila. To hlavně v důsledku sebevražd, předávkování drogami a nadměrnou konzumací alkoholu.

Ve střední Evropě a Severní Americe bylo podle zprávy příčinou nárůstu počtu chronických onemocnění užívání drog. Nadále k růstu výskytu ve střední Evropě přispívají cukrovka a onemocnění ledvin.

„Reakce na tyto trendy vyžaduje soustředěné úsilí veřejného zdravotnického sektoru, zlepšení zdravotní péče a socioekonomickou strategii na zvládnutí rizikových faktorů,“ uvádějí autoři studie.

Odborníci odhadují, že by se dalo polovině případů úmrtí a invalidity zabránit například snížením hladiny krevního cukru, nadváhy a obezity.

Příčiny úmrtí celosvětově

Zpráva sleduje příčiny úmrtí na celém světě. A zjistilo se, že nepřenosné nemoci se nyní podílejí na téměř dvou třetinách globálního počtu úmrtnosti. Jde především o ischemické choroby srdce, infarkt a cukrovku.

Podvýživě dětí ve světě dominuje obezita. Vystřídala podváhu

K velmi rychlému nárůstu případů nepřenosných nemocí dochází podle Murraye převážně v zemích s nízkými příjmy. Zejména v důsledku stárnoucí populace, kouření, znečištěného ovzduší a obezity. Ale třeba v subsaharské Africe došlo ke zvýšení úmrtnosti kvůli infekčním nemocem a náhodným úrazům.

–AM–