Žen s nově potvrzeným zhoubným nádorem prsu v Česku rok od roku přibývá. V roce 2023 si vyslechlo diagnózu přes 8 100 žen. To je v pětiletém srovnání nárůst o tisícovku žen. Proti tomu ale nerostou počty pacientek, které na nádor zemřou.
Do této skupiny pacientek spadají především ženy, u nichž se na zhoubné onemocnění prsu přijde včas, kdy ještě nestihlo metastazovat do okolních tkání, nebo dokonce orgánů. Tyto pacientky mají skoro 100% šanci, že se za několik měsíců vyléčí a vrátí do běžného života.
„Z dat vyplývá, že české pacientky mají dnes výrazně lepší prognózu než před deseti lety. Pětileté přežití u karcinomu prsu se zvýšilo na více než 90 procent,“ řekl na tiskové konferenci [29.10.] Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] prof. Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS].
Ženy s včas zachycenými nádory se vrací obvykle s oběma prsy
Vysokou naději na úplné vyléčení mají podle něj pacientky, to bez ohledu na věk, u nichž se na karcinom přijde v úplném počátku. Ideálně ještě v takzvaném prekancerózním stavu. Což se děje většinou u pacientek, které chodí co dva roky na mamární screening [od 45 let věku]. A dále u těch, obvykle mladších ročníků, které na podezřelý útvar v prsu přijdou díky pravidelnému samovyšetření – ideálně každý měsíc po skončení menstruačního cyklu.
V roce 2023 v Česku lékaři podle dat ÚZIS nově diagnostikovali zhoubný nádor prsu u 8 156 pacientek, v témže roce primárně na toto onemocnění zemřelo 1 685 žen. O pět let dříve, v roce 2018, si tuto diagnózu vyslechlo 7 232 žen a zemřelo na ni 1 621 pacientek.
Prevencí je samovyšetření a mamární screening od 45 let
V udržení trendu, kdy i přes každoročně rostoucí počty pacientek s karcinomem prsu nepřibývá těch, které na onemocnění umírají, sehrává důležitou roli podle prof. Duška zavedená síť screeningových center. Těch je podle dat ÚZIS po celém Česku více než sedmdesát. A k úzdravě žen a prodloužení jejich života přispívají i moderní léky, většinou takzvaná centrová terapeutika.
„Jde o výsledek kombinace kvalitního screeningu, včasné diagnostiky a dostupnosti moderní léčby. ČR se zde řadí mezi země EU s nejvyšší úspěšností léčby,“ říká prof. Dušek.
Právě i díky těmto inovativním lékům, které se stávají stále dostupnější i v českém zdravotním systému, se prodlužuje doba přežití i u žen, u nichž se na nádor v prsu přišlo v pozdním, to je pokročilém stadiu.
Rok u léčitelky ji stál život. Lékaři varují před podceněním rakoviny
„Onkologická léčba prošla v posledních letech obrovským vývojem. Dnes umíme terapii přizpůsobit biologickému profilu nádoru i samotné pacientce,“ potvrzuje prof. Petra Tesařová z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a FN Bulovka.
Každý nádor je, jak říká, jiný, má jinou genezi. A onemocnění jinak probíhá. Tomu se nastavuje i samotná léčba. Specialisté dnes hovoří o takzvané personalizované léčbě, kdy nastavují terapii každé pacientce zvlášť s ohledem na biologii nádoru, stadium onemocnění a její zdravotní kondici.
„Pokud je naděje, že pacientku vyléčíme, pak tou terapií nešetříme. Děláme všechno pro to, aby se pacientka vyléčila,“ říká prof. Tesařová.
Moderní léky i pro mladší pacientky s nádorem prsu
I v české onkologii se dnes podle profesorky razí důraz na zmíněnou personalizaci léčby a zapojení inovativních léků už v časnějších fázích onemocnění. Právě pak mají ten největší léčebný přínos. Pacientky z nich nejvíce profitují.
Podle výkonného ředitele AIFP Davida Koláře čítá současné portfolio moderních léků na léčbu rakoviny prsu dostupných v Česku kolem patnácti preparátů.
„Inovativní léky nemusí všechna onemocnění vyléčit, ale umíme díky nim významně prodloužit život pacientek a zlepšit jeho kvalitu,“ říká.
Moderní léky se dostanou i k lidem v regionech, slibují politici
Upozorňuje, že i když je podle zdravotních dat průměrný věk ženy s nově potvrzeným nádorem prsu 63 let, tak se onemocnění nevyhýbá ani podstatně mladším ročníkům. Z dnes už více než stovky tisíc žen, které si léčbou nádoru prsu prošly nebo ještě procházejí, jich je 9 procent mladších 49 let. A i k těmto pacientkám se dnes dostává moderní léčba. Díky ní se i tyto ženy brzy vracejí do běžného života bez omezení. Nečerpají sociální podpory a invalidní důchody.
„Abychom tento trend udrželi, potřebujeme prostředí, které podporuje inovace, klinické studie a investice do výzkumu. Inovace totiž nejsou jen o naději pro pacienty, přinášejí také úspory systému,“ vysvětluje Kolář.
Například pacientky po nádorovém onemocnění prsu ve věku 25-39 let léčené centrovými léky se vracejí do práce ve více než 80 procentech případů. A více než polovina z nich k tomu nečerpá žádný stupeň invalidního důchodu. Ani dlouhodobou pracovní neschopnost.
Veronika Táchová
