Letos k 31. říjnu se potvrdila nákaza žloutenkou A v Česku téměř u 2 400 lidí. Za celý rok 2024 to bylo bezmála 640 nákaz a o rok dříve, v roce 2023, šlo o pouhých 65 nákaz žloutenkou A.
„Ta situace je vážná,“ zhodnotila letošní šíření žloutenky typu A v pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct [8.11.] hlavní hygienička ČR a ředitelka Státního zdravotního ústavu [SZÚ] Barbora Macková.
Úhrada očkování proti tomuto typu žloutenky pro běžnou populaci se přesto neplánuje. Podle Mackové odborníci jen diskutují o případném rozšíření úhrady vakcíny a jejího podání pro některé profese.
„My o tom diskutujeme s odborníky,“ uvedla v pořadu.
Už nyní mají očkování proti žloutence A i B hrazené zdravotničtí záchranáři, hasiči a policisté jako složky integrovaného záchranného systému [IZS]. Vakcína proti žloutence A včetně jejího podání vyjde zhruba na 1 500 Kč. Pro navození dlouhodobé ochrany si žádá přeočkování za 6 až 18 měsíců po podání první dávky. Očkování poskytuje ochranu zhruba 14 dnů od podání první dávky vakcíny.
Výjimkou v úhradách je očkování po kontaktu s nakaženým. Pak je osobám ve vyšším riziku podáváno očkování, kdy jde o takzvanou postexpoziční profylaxi, a tu už lidem uhradí stát. Toto očkování se podává do 14 dnů od rizikového kontaktu.
Plošná opatření hygienici neplánují
Záludnost viru žloutenky typu A podle Mackové spočívá v tom, že má dlouhou inkubační dobu, to v rozmezí 15 až 50 dnů.
„A ta infekčnost se může stát ještě předtím, než se projeví klinické příznaky,“ vysvětlila.
To znamená, že nakažený v prvních týdnech nákazy nemusí mít žádné příznaky, neizoluje se a nevědomky tak virus přenáší ve svém okolí.
I přes letošní rychlé nárůsty nakažených žloutenkou typu A zdravotní úřady podle Mackové neuvažují o plošně vydávaných opatřeních, jako tomu bylo v době pandemie covidu. Tehdy se zavíraly školy v regionech i celé zemi nebo se zakázal vstup do restaurací či se nařídilo nošení roušek na veřejných místech.
„Situaci řešíme, ale plošná opatření neplánujeme,“ ubezpečila veřejnost šéfka hygieniků.
Macková obslouží dvě funkce. Bude hlavní hygienička i šéfka SZÚ
Lidé by podle ní měli být důslednější v základní hygieně, to více než obvykle. To znamená, aby si dezinfikovali ruce i vícekrát za den. Především pak poté, co se pohybují na veřejných místech, jako jsou obchodní centra, školy, úřady, veřejná doprava nebo kdekoliv jinde.
Hygienická služba v zamezení šíření žloutenky A podle Mackové spolupracuje i se zástupci obchodních řetězců. S nimi se domluvili na častějším dezinfikování nákupních prostor a třeba i nákupních košíků a míst, kterých se lidé při nákupech často dotýkají. Žloutenka typu A se totiž nejvíce přenáší právě skrze předměty, na kterých virus ulpívá.
Nákaza žloutenkou A a prevence jejího šíření
Po potvrzení nákazy žloutenkou typu A přicházejí podle Státního zdravotního ústavu na řadu takzvaná protiepidemická opatření. A ta zahrnují:
- izolaci nemocného,
- sledování kontaktů – domácích, pracovních, školních, zájmových, a dalších,
- opatření k zamezení dalšího šíření.
Prevence pro osoby, které přišly s nakaženým do kontaktu:
- Lékařský dohled – po dobu 50 dnů od posledního kontaktu s nakaženým. Při příznacích nákazy dochází k oznámení lékaři nebo hygienikům. Lékařský dohled a další omezení se nevztahují na očkované osoby.
- Postexpoziční očkování – zahajuje se do 14 dnů od kontaktu s nakaženým. V tomto případě se podává jedna dávka vakcíny. Ta může zabránit rozvoji onemocnění nebo zmírnit jeho průběh. Tuto dávku očkování hradí stát. U post expozičně očkovaných kontaktů se ukončuje lékařský dohled za 28 dní po očkování.
- Dodržování přísné osobní hygieny a hygienických návyků.
- Zákaz veřejného života – návštěva bazénů, sauny, posilovny, dětských táborů atd.
- Dočasný zákaz činností, především v potravinářství – u neočkovaných platí zákaz práce s nebalenými potravinami.
–VRN–
