V Singapuru se znovu popravovalo za obchod s drogami. V tomto městském státu v jihovýchodní Asii letos takto přišlo o život už sedmnáct lidí. To je nejvyšší počet od roku 2003. Informuje o tom server BBC.
Podle něj nyní jen za dva dny singapurské úřady nařídily tři popravy mužů odsouzených k trestu smrti za obchod s drogami. Popravy se uskutečnily minulý týden ve středu a čtvrtek. Stalo se to těsně před projednáním ústavní žaloby proti trestu smrti za drogové delikty. Poprava se provádí v zemi oběšením.
Trest smrti v Singapuru dostane každý, koho tam shledají úřady vinným z obchodování s drogami. To zahrnuje prodej, darování, přepravu nebo podávání drog. A to v tomto množství – více než 15 gramů heroinu, 30 gramů kokainu, 250 gramů metamfetaminu a 500 gramů konopí.
V Singapuru platí jedny z nejpřísnějších protidrogových zákonů na světě. Podle tamějších úřadů představují nezbytný odstrašující prostředek proti drogové kriminalitě. Ta je totiž v jiných částech jihovýchodní Asie závažný problém.
Tento přístup ale vyvolává i kritiku. Nyní podalo sedm aktivistů ústavní žalobu na přísné tresty. Argumentují tím, že trest smrti za drogy porušuje ústavní právo na život a na rovnocennou ochranu před zákonem.
„Ústava stanoví, že nikdo nesmí být zbaven života nebo osobní svobody, pokud to není v souladu se zákonem. Avšak singapurské zákony protidrogové kontroly jsou barbarské. Na světové scéně čím dál tím ojedinělejší,“ cituje server BBC singapurské aktivisty.
Muž z Pyšel zemřel po užití nitazenu, silné syntetické drogy
Singapurská vláda ale tvrdí, že hrozba trestu smrti za pašování a držení narkotik či obchod s nimi je efektivní. A je to důvod, proč je Singapur jednou z nejbezpečnějších zemí na světě. I přesto občas tamější vláda sleví ze svých nařízení. Letos v červnu například zrušil trest smrti za pašování drog Vietnam.
Singapur je hvězda v délce dožití ve zdraví
Singapur patří dlouhodobě k nejspořádanějším státům na světě. Projevuje se to i ve vysokém věku dožití ve zdraví. Je to dáno právě přísnými pravidly a jejich nekompromisním vynucováním.
Průměrná délka dožití v Singapuru nyní narozených dětí se odhaduje podle demografických dat na více než 86 let. Oproti tomu děti narozené v 60. letech minulého století měly šanci na dožití kolem 65 let. Z uvedených čísel je znát obrovský kvalitativní skok. Počet stoletých lidí v Singapuru se navíc za deset let, v letech 2010 až 2020, zdvojnásobil.
V Singapuru jsou i staří lidé zdraví, dodržují totiž pravidla
Singapur se tak zařadil mezi země takzvané modré zóny. V ní jsou regiony, v nichž se dožívají lidé vysokého věku ve zdraví. Do modré zóny patří například řecký ostrov Ikaria nebo Okinawa v Japonsku či Nicoya v Kostarice. Zatímco v těchto zemích hraje roli v dosažení dlouhověkosti ve zdraví tamní kulturní tradice a životní styl obyvatel, tak v Singapuru toho lidé dosáhli především pomocí vládních kroků.
„Singapur byl prvním novým regionem, který byl za několik desetiletí přidán do modrých zón, a od ostatních se odlišuje tím, že dlouhověkost jeho obyvatel pochází spíše z progresivní politiky než z dlouholetých kulturních tradic,“ uvedla BBC již dříve v článku The world’s sixth ‚Blue Zone‘: Why Singapore values both quantity and quality of life.
Takzvaných pět modrých zón zprvu definoval americký novinář Dan Buettner v roce 2005 pro National Geographic Magazine. A v srpnu 2023 mezi ně přibyl Singapur, který Buettner i sám procestoval.
V Singapuru lidé dodržují pravidla
Vysokou kvalitu života v Singapuru oceňují i místní obyvatelé. Mnozí z nich si pamatují postupné změny, které tamní politické vedení přijímalo právě kvůli zlepšení života a zdraví místních lidí.
„Vyrostl jsem zde a na vlastní oči jsem viděl transformaci v povědomí komunity o zdraví,“ říká Firdaus Syazwani, který provozuje blog o finančním poradenství Dollar Bureau.
V Japonsku má 100 let přes 52 tisíc lidí. Japonci se zdravě stravují i cvičí
A přidává konkrétní příklady, jak především ve městě Singapur dosáhlo vedení lepších podmínek pro život. A nejde o nic převratného a zvlášť nákladného.
„Vysoké zdanění cigaret a alkoholu spolu s přísnými zákazy kouření na veřejnosti nejen zlepšuje zdraví jednotlivců, ale také vylepšuje veřejné prostory. Tím je činí příjemnějšími a čistšími,“ říká Syazwani.
V Singapuru platí nejen přísný zákaz kouření na veřejnosti, to i kvůli ochraně zdraví nekuřáků, vyhazování odpadků mimo k tomu určená místa, ale platí i vysoké pokuty za porušení těchto zákazů, respektive pravidel. A tak je lidé dnes automaticky dodržují. A považují to za správné. V zemi platí vysoké daně na auta a pohonné hmoty, z nichž se hradí rozšiřování a provoz veřejné dopravy. Vlastní vůz tam má ani ne polovina z necelých šesti milionů obyvatel.
Mimo to v zemi platí například regulace obsahu cukru v dochucovaných nápojích. V potravinách koupí lidé výrobky, na kterých je povinně uváděna jejich nutriční hodnota.
„Opatření, jako je povinné označování nutričních hodnot a snížení obsahu cukru v nápojích, přinesla znatelný rozdíl v povědomí veřejnosti o zdraví a v jejich výběru,“ říká Syazwani s tím, že se zatím přesně neví, jak efektivní jsou tyto kroky. Slazené nápoje ale nekupuje.
Dobře dostupná je v Singapuru také zdravotní péče. Zdravotní systém v zemi nabízí jedno univerzální zdravotní pojištění, které doplňuje nabídka soukromého připojištění. Z něj se pokrývají výdaje na péči nehrazené z národního jednotného účtu.
–DNA–
