Česko patří podle odborníků ke špičce v Evropě, pokud jde o kvalitu nástrojů a know-how v primární prevenci rizikového chování a závislostí u dětí a dospívajících. Přesto je v praxi nevyužívá. Proč?
V Česku totiž chybí jasná legislativní opora a systémové financování. Tak současný problém pojmenovávají zástupci Asociace poskytovatelů adiktologických služeb [APAS]. A stejně situaci vidí také profesor Michal Miovský, klinický psycholog, psychoterapeut a přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.
„Za posledních 25 let udělala Česká republika v oblasti primární prevence obrovský skok. Máme špičkové nástroje, velmi kvalitní vzdělávání a unikátní politiku kvality, kterou nám závidí i mnohem bohatší země. Problém je, že stát nedokázal vytvořit funkční systém, který by tuto odbornost využil,“ říká prof. Miovský.
Děti a návykové látky: V legislativě se za poslední čtyři roky moc neudělalo
Podle zástupců APAS i odborníků se v Česku dlouhodobě opakuje stejný problém. Prevence je sice v prohlášeních politickou prioritou, ale žádná vláda za posledních 15 let neprosadila její ukotvení do školského zákona. Jeho součástí stále není ani základní definice školní prevence a ani povinnost ji systematicky provádět.
„Je to dluh, který brzdí celý systém. Bez legislativní opory není možné nastavit jasné role a potřebné odpovědnosti,“ říká Helena Gherasim, předsedkyně Rady APAS.
Zanedbané školy v Česku
Podle Gherasim má nejasné legislativní ukotvení přímý dopad na každodenní fungování celého preventivního systému. Nejviditelněji se projevují tyto nedostatky u školních metodiků prevence. Právě ti mají být stěžejní profesí zajišťující prevenci přímo ve školách.
„Ve skutečnosti tuto práci ale vykonávají nad rámec svých povinností. Nemají sníženou vyučovací povinnost ani odpovídající finanční ohodnocení,“ říká.
I bohnická psychiatrie hlásí enormní nárůst dětských pacientů
Tento strukturální deficit se podle ní dále násobí slabou koordinací mezi klíčovými aktéry. K nim řadí školy, pedagogicko-psychologické poradny, neziskové organizace, komunitní služby a preventivní aktivity Policie ČR.
„Ačkoliv v každém z těchto segmentů existují kvalitní odborníci a funkční programy, stát dosud nevytvořil rámec, který by je propojil do jednotného, provázaného a skutečně funkčního systému,“ vysvětluje dále.
Potřeba změny podle ní souvisí s tím, jak se v posledních letech proměnilo rizikové chování dětí a dospívajících. Vedle alkoholu, tabáku a ilegálních drog do systému primární prevence stále výrazněji vstupují témata digitálního prostředí, sociálních sítí, gamingu, nových látek typu kratom či moderních nikotinových produktů. Narůstá i problém se sebepoškozováním a dalšími projevy zhoršujícího se duševního zdraví mladých lidí.
„To vše zdůrazňuje nutnost vytvořit stabilní a koordinovaný systém prevence. Bez jasného rámce a odborného vedení ale není možné čelit rostoucí zátěži, která na mladé lidi dopadá,“ tvrdí Gherasim.
Studie a preventivní akce hovoří jasnou řečí
Podle výsledků prestižní studie ESPAD mělo v roce 2024 velmi dobrý nebo dobrý wellbeing pouze 46,3 procenta českých šestnáctiletých studentů. Rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou navíc alarmující. V dobré emoční pohodě se nachází dvojnásobný podíl chlapců [60,8 %] oproti dívkám [32,9 %].
Systém pediatrické péče skončí, varuje za dětské praktiky Šebková
Podle zmíněné studie si zhruba 45 procent 16letých za posledních 30 dnů zakoupilo alkohol nebo konzumovalo alkohol v restauraci. Velmi volná je i dostupnost tabákových výrobků a jejich moderních alternativ.
„Dobrou dostupnost cigaret považuje až 70 procent mládeže do 16 let, u elektronických cigaret téměř 80 procent. Mládež si snadno obstará jak tabákové výrobky, tak alkoholické nápoje,“ řekla nedávno Lucie Kiššová, ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR.
Na otázku redakce Zdravé Zprávy, zda se například za poslední čtyři roky v oblasti dostupnosti návykových látek pro děti a mládež změnila legislativa, ale odpověděla: „Za poslední čtyři roky se moc neudělalo.“
Dětských psychiatrů ubývá. Děti z Ostravska se léčí v jižních Čechách
Doplnila, že už Akční plán politiky závislostí 2023–2025 obsahuje efektivní opatření, ale šlo o opatření, na kterých se podle jejích slov „těžce domlouvá podpora na národní úrovni“.
„Nevíme, jestli příští vláda bude ochotna v tomto něco realizovat. Víte, že se vedly diskuze na zrušení výjimek na tiché víno. To je také jedno z efektivních preventivních opatření. Když je to dobře nastaveno, tak to může pomoci,“ řekla Kiššová a za příklad uvedla daňové znevýhodnění nejen alkoholických nápojů.
Co zjistila letošní akce ADaM
Praxe ale nabízí jenom chmurnější obrázek. Což potvrdila i letošní akce alkohol, drogy a mládež 2025 [ADaM]. Tu každý rok pořádá policie, celní správa, obchodní inspekce, hygienické stanice a Odbor protidrogové politiky Úřadu vlády ČR. Zúčastněné subjekty kontrolovaly dodržování zákazu prodeje alkoholu a nikotinových výrobku mládeži [trvala od 15.6. do 15.10.]. A výsledky akce pozitivnímu naladění rozhodně nepřispívají.
Dětská psychiatrie v ČR: Rodiče se nebojí o zdraví dětí, ale o jejich životy
Jmenované instituce zkontrolovaly 12 400 osob a 2 400 provozoven. Policisté zjistili, že alkohol požilo 520 nezletilých, z toho 46 dětí mladších 15 let. Další tři dívky ve věku 15–18 let měly v organismu zjištěny omamné nebo psychotropní látky. V deseti případech mladiství drogy sice neužili, ale měli je u sebe. Celkem bylo odhaleno téměř tisíc přestupků a dvanáct trestných činů souvisejících s alkoholem či drogami. Policie dále zajistila v téměř čtyřiceti případech marihuanu, ve čtyřech případech pervitin a ve dvou případech heroin.
Dětské psychiatrické nemocnici nakonec pomohli soukromí dárci
„Akce ukázala šíři dostupnosti návykových látek mladistvým. A je to pro nás zásadní, protože my se snažíme o oddálení první zkušenosti s návykovými látkami u dětí a mládeže do nejpozdějšího věku. Aktuální stav jde přímo proti naší snaze,“ okomentoval výsledky akce ADaM 2025 pro Zdravé Zprávy dětský adiktolog Tomáš Jandač z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.
–DNA–
