Podcast na Zdravé Zprávy, v němž hovoří šéfka Odborné společnosti praktických dětských lékařů [OSPDL] ČLS JEP Alena Šebková, příliš optimismu nenabízí. Zatímco děti nemají praktiky, psychology i psychiatry, Česko pracuje na legalizaci konopí.
A ta, pokud projde i s navrhovanou legalizací prodeje konopí, situaci podle předsedkyně OSPDL Šebkové ještě zhorší. To jak z hlediska dostupnosti zdravotní péče pro děti a dorost v Česku, tak z hlediska jejich závislostí.
„S takzvanou legalizací konopí v Česku nesouhlasím. I po diskuzi s kolegy, praktiky, ale i psychiatry. Prostě máme k tomu negativní postoj. Myslím, že i v současné době do jisté míry nějaká benevolence ke konopí v Česku existuje. […] Tak, jak je to prezentováno, a zejména ta komercionalizace, to prostě není dobře. A zase dáváme našim občanům, a zejména našim dětem, signál, že něco, co bychom asi tolerovat neměli, tolerovat budeme,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Alena Šebková.
V něm vyjadřuje překvapení z toho, že takzvanou legalizaci marihuany včetně obchodu s ní prosazuje i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. A nemýlí se. Avšak vládní zmocněnec Vobořil jen uspokojuje objednávku ze strany vlády Petra Fialy [ODS], jež má legalizaci konopí ve svém volebním programu. Připravuje legislativu legalizace užívaní konopí, ale i jeho prodeje „v režii státu.“ Výsledek se dá podle Aleny Šebkové avšak předpokládat již nyní.
„Takže až budu v ordinaci mluvit s těmi 13letými dětmi, tak vedle toho alkoholu, budeme řešit nejspíš i tu marihuanu. Já bych tedy byla ráda, abychom se toho nedožili,“ tvrdí a dodává, že již nyní české děti a mládež drží přední místa v žebříčcích závislostí v Evropě.
I když se hovoří o legalizaci trhu s konopím, o legalizaci nejde
„A zase dáváme našim občanům, a zejména našim dětem, signál, že něco, co bychom asi tolerovat neměli, tolerovat budeme,“ upřesňuje.
Na psychiatra i psychologa děti stále čekají měsíce
Alena Šebková potvrzuje názor adiktologů, že legalizace další návykové látky dále zatíží zdravotní systém. A ten má do „ideálního obrázku“ v Česku více než daleko. Děti a dorost, kteří se potýkají se závislostmi, přitom potřebují zejména péči psychiatrů a psychologů. A ti – stejně jako dětští praktici – nejsou.
„Čekáme na intervenci, ať už je to psychiatr, psychoterapeut, psycholog, tři, čtyři měsíce. A to ještě v tom lepším případě,“ popisuje, jak to vypadá, když některý z jejích dětských pacientů potřebuje pomoc od zmíněných specializací.
Situaci pak řeší tak, že sama dělá “psychologa amatéra”. S dítětem, jež má nějaké psychické problémy, hovoří po ordinačních hodinách, večer. Zároveň se mu snaží s pomocí svých osobních kontaktů najít specialistu, který by ho vzal do péče. Má-li podezření na sebevražedné jednání dítěte, snaží se zajistit okamžitou alespoň krátkou intervenci u specialisty.
„Je to hodně svízelné. Těch dětí, které se potýkají s určitými úzkostmi a depresivním laděním, a nemusí to být hned psychiatrická diagnóza vyžadující medikaci, přibývá,“ krčí rameny Alena Šebková.
Od takzvané legalizace konopí si při současné toleranci k alkoholu a kouření zlepšení situace neslibuje. A problém vnímá v nastavení celé společnosti vůči návykovým látkám. Češi jsou podle ní obecně vysoce tolerantní zejména k některým typům závislostí.
„Hovoří se hlavně o takzvaně tvrdých drogách, že to je špatně, to znamená pervitin, heroin a tak dále. Ale upozaďuje se, že velké nebezpečí je i u těch takzvaně měkkých drog. […] A velmi málo se mluví o nelátkových závislostech,“ vysvětluje.
Situace v dostupnosti péče se nezlepší, říká Šebková
V podcastu Zdravé Zprávy se Alena Šebková vyjadřuje i ke slabé dostupnosti lékařů pro děti a dorost. A mluví docela jasně: „Ministerstvo zdravotnictví si závažnost situace uvědomuje, ale konkrétní výstupy, které by vedly ke zlepšení, od něj nevidíme.“
Jakkoli její slova znějí kulantně, vyplývá z nich, že ministerstvo zdravotnictví nedělá v této věci nic. To přesto, že ustavilo pracovní komisi pro koncepci pediatrické péče.
„Přestože jsme dali návrhy ministerstvu, jak situaci řešit, tak od února letošního roku se dál neděje nic. Žádná konkrétní opatření přijata nebyla. A já se velmi obávám, že pokud se nestane něco zásadního, tak systém poskytování pediatrické péče, jak ho známe, u nás skončí,“ říká Alena Šebková.
„Domnívám se, že dojde k dalšímu zhoršení dostupnosti praktických lékařů pro děti a dorost,“ shrnuje situaci předsedkyně OSPDL a dodává: „Věkový průměr praktiků pro děti a dorost je 60 let. Třetina praktiků může zítra zavřít ordinaci, protože je v penzi.“
Řešení spočívá podle ní v přijetí několika bodů, které by situaci pomohly. Mezi ně patří zrychlení systému akreditací nebo audit dětských oddělení v českých nemocnicích. V nich totiž, jak ukazuje praxe, je mnoho lékařů, kteří ale chybějí v ordinacích.
„Někdy se vyskytují dvě dětská oddělení na deseti kilometrech, což je velký nesmysl. Někde máte osm lékařů, když to přeženu, na pět pacientů. Tedy měla by se tato situace urgentně vyřešit. […] Problém je ale v tom, že ne každému se chce z nemocnice do praxe…,“ říká ale i dodává, že i kdyby odešli všichni dětští lékaři z nemocnic do praxe, tak ani takový krok nevyřeší aktuálně neutěšenou situaci v české pediatrii.
Daniel Tácha
—
MUDr. Alena Šebková absolvovala gymnázium a následně Fakultu dětského lékařství UK Praha. A jak říká, jinou než dětskou medicínou se zabývat nechtěla. Odpromovala v roce 1989. Nastoupila jako sekundární lékařka v Kojeneckém ústavu Plzeň, v roce 1993 si založila vlastní ordinaci. Od roku 2013 vede jako předsedkyně Odbornou společnost praktických dětských lékařů [OSPDL] ČLS JEP. Více než 20 let externě vyučuje na LF UK Plzeň. Její ordinace je akreditovaným pracovištěm pro vzdělávání studentů lékařských fakult i lékařů v předatestační přípravě. To znamená, že spolu s kolegy „vychovala“ hezkou řádku mladých kolegů.
Alena Šebková je spoluautorkou učebnice pro lékařské fakulty Stožický a kol., Základy dětského lékařství, editorkou a spoluautorkou dvou knih Kazuistiky z primární / (nejen) primární pediatrické péče I. a II. Za vrchol své publikační činnosti považuje sepsání učebnice Praktické dětské lékařství, u níž je spolueditorkou a autorkou několika kapitol.
No, já nevím, ale ta tzv. legalizace se týká lidí od 18 let. A ti už k dětským pediatrům nechodí, nejsou už totiž děti. Jejich karta u pediatrů asi bude ležet nějakou dobu, ale chodit musí k praktickému lékaři.
To je vážně trapné.