V nárůstu počtu mladých pacientek se zhoubným nádorem prsu hrají roli zřejmě i hormonální rizika. Například vysoké množství hormonů ve vodě i v kuřecím mase. Nádorové bujení ale může spustit i hormonální stimulace při umělém oplodnění.
Trend v nárůstu počtu pacientek s diagnostikovaným nádorem prsu ve věku pod 40 nebo i 35 let vykazují jak evropské země, tak Spojené státy. A jedním z důvodů je zřejmě hormonální zatížení.
„Počet mladých pacientek s karcinomem prsu opravdu velice roste. A překvapivě pro nás, rostou hlavně pacientky s hormonálně závislým karcinomem prsu, to je stejné jako v Americe nebo západní Evropě,“ říká pro Zdravé Zprávy prof. Petra Tesařová z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze a FN Bulovka.
Zhoubných nádorů prsu rychle přibývá, už jich je přes 8 tisíc ročně
Ročně v Česku onemocní zhoubným nádorem prsu více než 8 100 žen a každým rokem číslo narůstá. A i když většina případů připadá na ženy ve věku 60 a více let, kdy podle zdravotních dat je průměrný věk ženy s nově potvrzeným nádorem prsu 63 let, tak asi 9 procent ze všech léčených pacientek je ve věku pod 49 let. A výjimkou nejsou ani ženy mladší 34 let věku. Navíc u mladších pacientek se často objevují agresivnější typy nádorů a častější bývá i jejich recidiva.
Hormonální zátěž zvyšuje riziko zhoubného onemocnění
Jedním z vysvětlení, proč v posledních letech přibývá mladých pacientek s nádorem prsu, navíc hormonálně závislým a agresivnějším, je vysoký příjem, často i nepřímý, nejrůznějších hormonů. Ať už v potravě, ve vodě nebo například, jak upozorňuje prof. Tesařová, i opakovanou stimulací před umělým oplodněním.
„Předpokládá se, že tam hrají roli ta hormonální rizika, která jsou u nás i ve světě stále dost podceňovaná,“ říká.
A zmiňuje vysoké koncentrace estrogenu ve vodě, který se do ní dostává z širokého užívání hormonální antikoncepce. Hormony jsou vysoce zastoupeny také v kuřecím či krůtím mase. Svou roli v tom sehrává i dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce u dívek a žen.
„Pak se zvyšuje i počet pacientek, které podstupují ne jeden, ale více cyklů umělého oplodnění. […] Tady těch hormonálních rizik je celá řada,“ dodává prof. Tesařová a upozorňuje, že svůj podíl v tom zaujímají i všude přítomné mikroplasty.
Také ale říká, že ne každou ženu, dívku zmíněná rizika ohrožují stejně. A ne u každé ženy způsobí zmíněné vlivy rozvoj nádorového onemocnění. Riziko představují zmíněné vlivy především pro ženy citlivější k tomuto onemocnění. Například s genetickou zátěží. A u těchto pacientek odborníci uvažují o cílené prevenci.
„My bychom mohli pacientky ve vysokém hormonálním riziku, například ženy, které podstupují opakovaně hormonální cykly před umělým oplodněním, vyšetřit ultrazvukem,“ vysvětluje profesorka.
Pak by se i zjistilo, že je u nich vše v pořádku. A nic nezabraňuje podstoupit hormonální stimulaci před umělým oplodněním.
Snížení hranice pro hrazený screening karcinomu prsu
Snižující se věk pacientek s nádorem prsu přiměl odborné společnosti otevřít diskuzi o snížení věku pro hrazený preventivní screening karcinomu prsu z nynějších 45 let na 40 let. Obdobně je tomu od ledna 2026 u screeningu karcinomu kolorekta, který pojišťovny nově uhradí lidem od 45 let namísto od 50 let. Jde právě o reakci na snižující se věk pacientů s nádorem tlustého střeva nebo konečníku.
Některé pacientky si myslí, že ví víc než my, říká zkušená onkoložka
U snížení věkové hranice pro hrazený screening prsu ze 45 na 40 let ale prof. Tesařová upozorňuje, že by se spolu s tím musela změnit i vyšetřovací metoda.
„Pak není pro ně [pacientky, pozn. red.] mamogram ta správná vyšetřovací metoda, ale je to ultrazvuk,“ říká pro Zdravé Zprávy prof. Tesařová.
Mladší pacientky totiž mívají často hutnější a nepřehlednou prsní žlázu, a to ztěžuje vyšetření. Oproti mamografu ultrazvuk u mladších žen lépe zobrazí strukturu prsu a je tak citlivější na záchyt drobnějších změn v tkáni.
Veronika Táchová
