Hloubkovou mozkovou stimulaci v ČR prvně podstoupil pacient, dvaačtyřicetiletý muž, s obsedantně kompulzivní poruchou [OCD]. Obvykle tento výkon podstupují lidé s Parkinsonovou nemocí či esenciálním třesem. Teď zmírnil i příznaky OCD.
Šlo o pacienta s velmi vážnou formou obsedantně kompulzivní poruchy, který obsesemi a kompulzemi strávil hodiny denně, a to i v nočních hodinách. Na zmírnění příznaků této psychické nemoci, která se projevuje nutkavými myšlenkami a jejich plněním často pořád dokola, nezabíraly léky, terapie, a dokonce ani elektrokonvulzivní léčba. Pacient proto pobýval už několik let v Psychiatrické léčebně Šternberk nedaleko Olomouce.
„Jeho stav se postupně zhoršoval a rituály a obsese mu zabíraly i několik hodin denně, což výrazně omezovalo jeho běžný život, ale i možnost péče o něj,“ říká klinický psycholog Psychiatrické léčebny Šternberk Tomáš Spáčil.
V těžších obdobích nebyl pacient kvůli projevům nemoci schopen ani pobýt na lůžku a celou noc trávil například sezením v jídelně. A tak začali šternberští specialisté se svými kolegy z Neurochirurgické kliniky FN Olomouc zvažovat další možnosti, jak pacientovi pomoci, aby se příznaky nemoci alespoň zmírnily.
„Na základě společné konzultace s kolegy ze Šternberka jsme vyhodnotili, že pacient splňuje kritéria pro možnost použití hluboké mozkové stimulace. V souladu se zkušenostmi světových léčebných center jsme implantovali elektrody do ventrální části capsuly interny a ventrální striaty,“ popisuje metodu DBS u pacienta s OCD primář Neurochirurgické kliniky FN Olomouc doc. David Krahulík.
Jím zmíněná oblast tvoří klíčový uzel mozkových okruhů odpovědných právě za vznik obsesí, nutkavých rituálů a úzkosti.
„Stimulace těchto drah může snížit jejich nadměrnou aktivitu. A tím zmírnit projevy onemocnění,“ vysvětluje dále doc. Krahulík.
Léčba obsedantně kompulzivní poruchy stimulací mozku
K samotnému výkonu pak říká, že jej specialisté provedli pacientovi v celkové anestezii. Tím léčba pomocí hloubkové mozkové stimulace ale neskončila. Po chirurgickém zásahu následovala fáze ladění stimulace. Ta vzala podle docenta Krahulíka několik týdnů velmi precizní práce.
„Ta je u psychiatrických diagnóz obzvlášť důležitá, protože správné nastavení se hledá postupně a efekt můžeme sledovat až za určitou dobu,“ vysvětluje.
Těžký třes u ženy s Parkinsonem odstranili unikátním zásahem
Už před zákrokem podle něj lékaři vzhledem k vážnosti pacientova onemocnění, které přešlo do chronicity, předpokládali, že jej z OCD úplně nevyléčí. Jejich cílem tak bylo pacientovi pomoci alespoň zmírněním příznaků nemoci. Ty mu často nedovolily ani spánek a odpočinek.
„Naším cílem bylo především zlepšení kvality jeho života. Po aplikaci hluboké mozkové stimulace se sice jeho stav dočasně zhoršil, ale aktuálně je již znatelně lepší,“ hodnotí pacientův stav s odstupem času doc. Krahulík.
Prováděné rituály u pacienta už nezabírají tolik času. Muž v doprovodu chodí i na vycházky. A pokud mu to jeho stav dovolí, vyráží i do tělocvičny. Tam před operací mozku nebyl několik let, podotýká docent.
Mozková stimulace elektrody léčí třes Parkinsoniků
Hlubokou mozkovou stimulaci, Deep Brain Stimulation, u nás podstupují převážně vybraní pacienti s Parkinsonovou nemocí a esenciálním třesem. Jde o velmi náročný zákrok, při němž neurochirurgové zasahují do mozku pacienta, kam do přesně určených míst vpravují velmi tenké elektrody. Ročně DBS v Česku absolvují nižší stovky pacientů.
„Elektrody jsou napojeny na neurostimulátor uložený pod kůží na hrudníku podobně jako kardiostimulátor,“ popisuje doc. Krahulík.
Přístroj poté pomocí jemných elektrických impulzů moduluje, ovlivňuje, funkci mozkových okruhů odpovědných za vznik konkrétního onemocnění, vysvětluje dále. Zákrok podstupují pacienti s velmi těžkým, dlouhodobým a na běžnou léčbu nereagujícím onemocněním.
Obecně se dá říci, že operaci doporučují specialisté mladším pacientům s Parkinsonovou nemocí, kteří jsou bez vážnější poruchy paměti a kognitivních funkcí. Podstoupit ji mohou dále jen pacienti, kteří v minulosti netrpěli závažnými psychiatrickými projevy. A dále ti, u nichž se zprvu prokázalo dobré fungování léčby dopaminem. Avšak později se u nich doba účinku tohoto léku zkrátila a pacienti užívají léky třeba co tři hodiny.
–VRN–
