Pro zdravotníky v nemocnicích, sociálních službách a záchranky žádají odbory 6% růst platů a mezd od ledna 2027. Peníze navíc chtějí vyčlenit zvlášť a kontrolovat jejich výplatu. Ministr Vojtěch to ale odmítá.
Úhradová vyhláška počítá s meziročním růstem úhrad pro nemocniční segment v příštím roce zhruba o 3,5 procenta. A jak vyjasnil při sněmovních interpelacích tento týden ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO], i nemocnice se musejí držet úhradové vyhlášky, která počítá v příštím roce s vyrovnaným hospodařením zdravotních pojišťoven.
„Úhradová vyhláška je daná, úhrady jsou jasné a do toho se musíme vejít,“ shrnul svou pozici k růstu platům ministr Vojtěch.
Vyloučil scénář, že by měl být nárůst vyšší, než si mohou samotné nemocnice dovolit v rámci úhradové vyhlášky.
Na růst platů v roce 2026 nemají nemocnice peníze, tvrdí odbory
Také ale dodal, že dohoda o růstu platů pro příští rok není ještě konečná. Další jednání jsou v plánu na příští týden.
„V tuto chvíli ještě není finální dohoda o platech, dochází obecně k reformě platových tabulek v celé veřejné sféře. Jednání budou probíhat příští týden. Takže uvidíme, jaký bude ten finální nárůst,“ vyjádřil se před poslanci a zopakoval, že ten růst musí být v kontextu nastavených úhrad pro příští rok.
Jinak řečeno prostor pro vyšší růst platů ve zdravotnictví, než stanovuje úhradová vyhláška, tady podle Vojtěcha není. A ministr odmítá kvůli vyššímu růstu platů nastavovat deficitní úhradovou vyhlášku, jako tomu bylo v minulých letech.
Odbory požadují 6% růst platů i mezd pro zdravotnictví
Dopady požadovaného 6% růstu platů vyčíslily odbory na zhruba 12 miliard korun. Uvádějí, že zdravotní pojišťovny na takový nárůst platů mají dostatek volných prostředků. Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče [OSZSP] Dagmar Žitníkové byly zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven na konci letošního srpna 45,719 miliardy korun. I po zohlednění předsunuté platby státu na státní pojištěnce mají pojišťovny podle ní peníze na přidání zdravotníkům od nového roku.
„Finanční stabilita zdravotnictví se musí posuzovat také podle toho, zda mají zařízení dostatek lidí. A zda se pacient dostane k léčbě. Příznivá bilance pojišťovny nemůže být vykoupena nedostatkem personálu a delším čekáním na péči,“ zdůraznila tento týden na tiskové konferenci k požadavku odborů na růst odměňování Žitníková.
Potíže má i jedna z největších zdravotních pojišťoven, řekl Vojtěch
Dále uvedla, že podle důvodové zprávy k návrhu úhradové vyhlášky mají příjmy veřejného zdravotního pojištění v roce 2027 dosáhnout 605 miliard korun [ve stejné výši jsou naplánované výdaje, pozn. red.]. Což je podle ní meziroční nárůst o 44,4 miliardy korun. Náklady na zdravotní služby podle současného znění vyhlášky vezmou meziročně o 27,5 miliardy korun více prostředků, uvedli odboráři. Vedle toho upozornili i na to, že v návrhu státního rozpočtu vychází vláda z předpokládaného růstu průměrné mzdy v hospodářství o 6,2 procenta.
„Odbory tak nevidí důvod, proč by zaměstnanci zdravotnictví měli za tímto vývojem zaostávat,“ řekla Žitníková s tím, že i zdravotnická zařízení musejí na růst odměňování dostat dostatek prostředků.
Požadavky odborů už dostal i premiér Babiš
Odbory se proto obrátily dopisem i na premiéra Andreje Babiše [ANO]. Žádají v něm, aby se osobně zasadil o požadovaný alespoň šestiprocentní růst platů a mezd pro zdravotníky v příštím roce.
„Očekávání lékařů jsou velká a oprávněná. Letos se jejich platy zvýšily pouze o dvě procenta, navíc až od dubna. Požadavek na odpovídající růst odměňování je proto zcela legitimní,“ uvedl k požadavku předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů [LOK-SČL] Martin Engel.
Úhradovou vyhlášku, v níž se upravuje růst úhrad za zdravotní péči pro nadcházející kalendářní rok, vydává ministerstvo zdravotnictví nejpozději do konce října. Podle odborů tak má úřad ještě možnost upravit její parametry ve prospěch vyššího růstu odměň pro zdravotnická povolání. Nicméně i tady mají odboráři další speciální požadavky. Prostředky na zvýšení platů o šest procent žádají vyčlenit zvlášť. Nikoli jako součást růstu úhrad pro daný segment. A navíc s kontrolou odborů.
„Poskytovatelé by museli použití peněz doložit a způsob jejich rozdělení předem projednat s odborovou organizací,“ uvádí zástupci odborů ve zdravotnictví a sociální péči.
Pojišťovny: Jednorázové finanční injekce potíže zdravotnictví neřeší
Svou intervenci přitom směřují jak k zaměstnancům veřejných, tak i soukromých zdravotnických zařízení. Tedy usilují o vyšší přidání jak k platům, tak i mzdám.
–VRN–
