Dětské domovy pro děti do tří let věku lidově kojenecké ústavy zanikly na konci roku 2024. A počítalo se s tím, že se přemění na centra komplexní péče [CKP] pro vážně nemocné děti. Těchto center vzniklo zatím osm. Poptávka po nich ale roste.
Vedle osmi již zavedených CKP prochází přeměnou ještě dalších sedm zařízení. Nicméně i poté bude takové zařízení chybět v pěti krajích.
„Rodiny nyní buďto využívají nějakou jinou službu v lokalitě, nebo dojíždějí do jiného kraje,“ uvedla na setkání center Veronika Piačková, projektová manažerka Nadace Sirius, která zařízením pomáhá s přeměnou na CKP.
MPSV nyní řeší, kam umístí přes 400 dětí z kojeneckých ústavů
Podle její nadace v Česku žije zhruba 10 000 dětí, které si žádají nepřetržitou i zdravotní péči a dohled. Právě rodinám, které o ně pečují, nabízí pomoc CKP. Od letošního roku těmto pečujícím hradí dva týdny pobytu a potřebné péče o tyto děti v centrech zdravotní pojišťovny. Úhradu pobytu podmiňuje žádanka od praktického lékaře.
Centra komplexní péče se v Česku zabydlují
Smyslem těchto center je zajistit rodičům nebo jiným domácím pečujícím pobytovou péči o dítě, aby si odpočinuli, věnovali se i svým dalším dětem nebo si vyřídili osobní záležitosti.
„Do úhradové vyhlášky jsme dali, aby se respity [odlehčovací služby v CKP] mohly proplácet z veřejného zdravotního pojištění,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka [za ANO].
Ten ještě jako stínový ministr práce a sociálních věcí ve Sněmovně žádal o minimálně roční odklad rušení kojeneckých ústavů. To proto, aby se zařízení měla čas připravit na přeměnu právě na CKP. Dětské domovy pro děti do tří let věku, kojenecké ústavy, v Česku kritizovaly roky mezinárodní organizace zaměřené na děti, například OSN, ale i orgány Evropské unie.
Péče o vzácné pacienty není stále ideální, MZd ČR má novou strategii
Centra komplexní péče [CKP] jsou zdravotnická zařízení, v nichž děti na úhradu pojišťovny pobývají nanejvýš dva týdny v roce. Anebo i déle, to už ale musí jejich rodiny zaplatit jako samoplátci. Od letošního roku nově fungují tato centra v Karlových Varech, Kladně, Choceradech a Kolíně ve Středočeském kraji, dále pak ve Svitavách a Veské na Pardubicku a v Ostravě. Postupně by měla vzniknout také v Mostě, Jihlavě, ve Znojmě, v Kyjově, Otnicích na Vyškovsku a další dvě v Praze. Podle Piačkové zatím není služba zajištěna v Olomouckém, Zlínském, Královéhradeckém, Libereckém a Jihočeském kraji.
Díky pokroku v medicíně se lepší i péče o postižené děti
Zástupkyně center se na setkání shodli, že podobná služba pro rodiče, kteří o své postižené dítě pečují nepřetržitě, v Česku chyběla. A na mnoha místech stále chybí a chybět bude. Také se ale ukázalo, že rodiče těchto dětí neměli v CKP plnou důvěru. Nevěřili, že se o jejich dítě se specifickými potřebami dokáží v zařízeních dobře postarat.
„Rodič má pocit, že se nikdo nepostará tak dobře jako milující rodič. A má v tom většinou pravdu,“ uvedla vedoucí lékařka centra ve Veské Barbora Červíčková.
Rodiče podle ní využívají pobyty například k vyřešení svých zdravotních potíží, načerpání nové energie nebo věnují více času zdravým sourozencům postižených dětí. Vyrazí například na společnou dovolenou k moři.
Doktor Norbaev rozjel první uzbecký dětský hospic. Jmenuje se Taskin
Počty dětí s potřebou takové péče v budoucnu podle doktorky Červíčkové porostou. To díky stále se zlepšující péči a moderní medicíně.
„Zachraňují se stavy, které by se před 20 lety zachránit nepodařilo. Doba přežití těch dětí je daleko lepší,“ vysvětlila lékařka.
Také ale upozornila na nutnost zajištění dostatečných kapacit v navazující péči poté, kdy dítě dosáhne zletilosti. K provozu center pak říká, že v prvních měsících se centra, která se dosud věnovala hlavně sociálním službám, potýkají hlavně s administrativou, která je spojená s fungováním centra jako zdravotnického zařízení. A s vykazováním péče zdravotním pojišťovnám. V plánu mají tato centra často navyšování kapacit, pro které by využila i evropské zdroje, a to z příštího programovacího období na roky 2028 až 2034.
–VRN/ČTK–
