Kojenecké ústavy se přemění na jiný typ zařízení, často na centra komplexní péče pro děti. Ta by měla rodičům s dětmi se zdravotním hendikepem zajišťovat odlehčovací služby doma i v zařízení. Potíž je, že v ústavech je stále přes 400 dětí.
Dětské domovy pro děti do tří let věku známé jako kojenecké ústavy musí do konce letošního roku zcela skončit. Přesto tato zařízení v Česku stále fungují a pobývají v nich přes čtyři stovky dětí, často starších tří let věku. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] tak řeší, kam tyto děti umístit.
„Objíždíme všechny dětské domovy pro děti do tří let a pracujeme se všemi dětmi, i staršími, a u všech nastavujeme plán, jaký bude další příběh a osud toho dítěte,“ řekla na společném jednání [22.5.] výborů Senátu a Sněmovny pro sociální politiku vrchní ředitelka Sekce rodinné politiky a sociálních služeb MPSV Zdislava Odstrčilová.
V některých případech se podle ní daří komunikovat s rodinou dítěte o jeho návratu do ní. Jinak se podle Odstrčilové snaží sociální pracovníci pro děti v těchto ústavech zajistit vhodnou pěstounskou rodinu.
„A daří se nám to,“ uvedla na jednání výborů.
V kojeneckých ústavech přebývá přes 400 dětí
Zároveň ale zmínila, že v rušení nebo v přeměně kojeneckých ústavů na jiný typ zařízení sehrávají podstatnou roli i samotné kraje, které jsou jejich zřizovateli.
„Jsou v Česku kraje, které jsou vynikající a samy tyto ústavy zavírají a nemají tam žádné děti,“ řekla.
Také ale dodala, že pak jsou v Česku i takové kraje, které se do věci příliš nezapojují, nejsou aktivní. A v jimi zřizovaných ústavech děti obvykle zůstávají.
Stejně tak ve fungování, respektive změně v poskytování služeb těchto ústavů a v umisťování děti mimo ústavní péči hraje roli jejich vedení. Podle Odstrčilové už mnohá ze zařízení přešla na jiný typ poskytované služby, obvykle se sociálním přesahem. Nicméně dodala, že i po 31.12. 2024, kdy u nás přestanou existovat kojenecké ústavy, v nich některé děti zůstanou.
„Ty děti tam budou, i když bez právního titulu toho zařízení, děti se nevyhodí na ulici,“ uvedla s tím, že se pak budou krajů jako jejich zřizovatelů ptát, jak je možné, že v nich děti stále přebývají.
Obecně se pak MPSV podle Odstrčilové daří s kraji v umisťování dětí mimo ústavní péči spolupracovat.
Kojenecké ústavy a přeměna na centra komplexní péče
Dětské domovy pro děti do tří let věku neboli kojenecké ústavy u nás fungovaly, a do konce letošního roku ještě fungují, jako zdravotnická zařízení. Zřizována byla původně jako lůžková zařízení pro děti s vážným zdravotním postižením do věku tří let. Poté se děti většinou přemístily do jiného zařízení ústavní péče.
Praxe ale vypadá tak, že v těchto ústavech ve většině pobývají děti starší tří let. Výjimka v nich nejsou ani děti, respektive mládež starší 15 let. Zhruba z poloviny jde o romské děti, o jejichž umístění do ústavu rozhodl soud s odůvodněním udržení sourozenecké skupiny. Což je v rozporu s tím, že tyto domovy jsou zdravotnickým zařízením určeným pro malé děti s potřebou zdravotní péče.
Nicméně i v důsledku kritiky a tlaku ze strany evropských úřadů u nás kojenecké ústavy skončí ke konci letošního roku. Většina z nich se přitom postupně přemění na centra komplexní péče pro děti [CKP]. Ta by měla rodinám nebo jiným pečujícím o malé děti s vážným zdravotním omezením poskytovat respitní, tedy odlehčovací služby. To jak v samotném zařízení, tak i v domácím prostředí.
Zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm na jednání výborů ale vyjádřil obavu z toho, aby se dětské domovy pro děti do tří let pouze nezměnily na jinou instituci s dlouhodobou lůžkovou péčí.
„Odlehčovací a terénní služby mají být nedílnou součástí těchto center a je nutné, aby se neomezila na dlouhodobou lůžkovou péči,“ upozornil na rizika transformace Schorm.
Na práva dětí zřejmě již příští rok dohlédne dětský ombudsman
Tato centra by podle jeho slov měla být podporou a pomocníkem pro rodiny pečující o vážně nemocné děti, nikoliv ústavním zařízením. I proto se tato centra podle Schorma musí nutně provázat se sociálními službami.
„Jinak vzniknou další ústavy pro děti a půjde o další institucionalizaci,“ upozornil zástupce ombudsmana.
A připomněl, že se jedná o zákazu umísťování dětí do 7 let věku do ústavních zařízení. To s účinností od roku 2028.
CKP jako další zdravotně sociální služba
Vznik a provoz center komplexní péče pro děti upravuje novela zákona o zdravotních službách. Jejich zavedení upravovala již předchozí novelizace, která ale nestihla v minulém volebním období projít legislativním procesem. Záměr, že by mělo jít o další institucionalizaci za Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] na jednání odmítla ředitelka odboru zdravotní péče MZ ČR Venuše Škampová. Rovněž odmítla i to, že by se do CKP měly děti umisťovat z rozhodnutí soudu.
„Nyní se [kojenecké ústavy, pozn. red.] připravují na ukončení činnosti a některé z nich počítají, že se stanou centry komplexní péče pro děti a některé sociální službou,“ řekla s tím, že může jít o kombinaci zdravotní a sociální služby, pokud si je poskytovatel registruje.
„Ta kombinace je možná a je možná i teď. A většina zařízení s tím pracuje,“ dodala.
„Nedopouštíme se tím institucionalizace. A nechceme zavírat děti ani jiné pacienty do zdravotnických zařízení. Ten systém na to nemá ani kapacity, ani zdravotnické pracovníky,“ shrnula postoj ministerstva zdravotnictví Venuše Škampová.
Veronika Táchová
