Lék na Alzheimera se rodí v bolestech. Účinky jsou plné rozporů

0
277
lek
Foto: Eli Lilly

Lék z produkce americké farmaceutické firmy Eli Lilly s názvem Kisunla je nejnovější zbraní, která by mohla v rané fázi Alzheimerovy choroby zpomalit pokles kognitivních funkcí. Avšak skrývá i bezpečnostní rizika.

Americká agentura Food and Drug Administration [FDA] schválila nový lék na Alzheimerovu chorobu. Avšak zároveň s nadějí na účinný lék se objevilo i zklamání a skepse. Informuje o tom v článku “New drug approved for Early Alzheimer‘s” list The New York Times [NYT].

Podle něj klinická studie léku s účinnou látkou donanemab, který se bude prodávat pod obchodní značkou Kisunla, ukázala, že může v raném stadiu mírně zpomalit ztrátu kognitivních funkcí u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Užívání léku ale přináší i nemalá zdravotní rizika, včetně otoku mozku a krvácení do mozku.

Lék Kisunla vyvinutý firmou Eli Lilly je podobný jinému léku, a sice Leqembi, který FDA schválila již loni. Oba se podávají intravenózně [žilou] a napadají proteiny, původce nemoci. A oba mohou zpomalit rozvíjející se demenci až o několik měsíců. Nicméně oba léky vykazují stejná rizika. Leqembi vyrobený firmou Eisai and Biogen se podává každé dva týdny. Kisunla jen jednou měsíčně.

FDA potvrdil Leqembi k léčbě Alzheimerovy choroby

Kisunla se od léku Legembi ale i něčím odlišuje. A tato rozdílnost se může zamlouvat pacientům, lékařům i pojišťovnám. Společnost Eli Lilly uvádí, že pacienti mohou přestat lék užívat poté, kdy zničí protein amyloid, který vytváří shluky amyloidních plaků a neurofibrilárních klubek v mozku pacientů.

„Po odstranění plaků na mozku se lék může přestat užívat,“ uvedla Anne Whiteová, výkonná viceprezidentka Eli Lilly. A dodala, že lék tak sníží celkové náklady na léčbu.

Jak dopadly klinické studie

Společnost dále uvedla, že 17 procent pacientů, kteří užívali její lék s účinnou látkou donanemab, ho mohli přestat brát za šest měsíců. 47 procent za jeden rok a 69 procent v průběhu zhruba necelého půl roku. Zpomalování poklesu kognitivních funkcí u pacientů pak lékaři pozorovali i po vysazení léku.

„Farmaceutická společnost nyní ověřuje, jak dlouho toto zpomalování pokračuje po vysazení léku,“ píší NYT.

Alzheimer je specifický způsob sebevraždy, zjistili vědci

Prozatím se klinické testy prováděly u 1 736 pacientů s nemocí v raném stadiu. To znamená, že lék užívali lidé s mírnými příznaky, tedy v počáteční fázi demence. Pokles kognitivních funkcí se u nich zpomalil asi o 4,5 až 6,5 měsíce po 18měsíčním užívání donanemabu ve srovnání s těmi, kteří brali placebo. Avšak stále téměř polovina pacientů, kterým byl podáván donanemab, zůstala na stejné kognitivní úrovni po dobu jednoho roku. Což se stalo ve srovnání s 29 procenty pacientů, kteří užívali placebo, tedy přípravek bez účinné látky.

Zhruba jedna čtvrtina pacientů, kteří brali donanemab, trpěla otokem mozku nebo krvácením do mozku. Většina případů byla mírných či bezpříznakových, zhruba dvě procenta byly vážné případy a vedlejší účinky vedly k úmrtí tří pacientů. Důležité je i to, že studie léku s látkou donanemab ukázala větší počet otoků mozku a krvácení do mozku, než ukázaly studie léku Leqembi. Na druhou stranu, jak uvádí NYT, srovnání obou léků nemusí být přesné s ohledem na rozdílnosti u pacientů.

Co říkají účastníci klinické studie

Devětašedesátiletá Bev Krolová se účastnila testování donanemabu na Banner Alzheimer´s Institute téměř tři roky. Ani ona a ani doktoři nevěděli, zda dostává donanemab nebo placebo. V rozhovoru s jejím manželem Markem Krolem uspořádaném Eli Lilly zaznělo, že během počátečních 18 měsíců lékaři při pravidelném skenování zjistili u paní Krolové mikrokrvácení do mozku. Nikoli však tak zásadní, aby léčbu zastavili.

Demence je kvůli stárnutí mozku nevyhnutelná, říká vědec

Manžel Bev řekl, že zhruba před šesti lety jeho manželka, která pracovala v prodejním oddělení firmy Coca-Cola a měla vynikající paměť, začala postupně zapomínat. Nemohla si podle něj například vzpomenout, jestli dala do pečiva obvyklé přísady.

„Diagnostikovali u ní mírné kognitivní poruchy v predemenční fázi. Od té doby až dodneška mi pokládala několikrát stejnou otázku, a po odpovědi se za deset sekund zeptala znovu,“ uvedl Krol.

Sama Bev Krolová uvedla, že necítila, že by se její kognitivní schopnosti snižovaly. Nyní jsou její hlavní aktivitou procházky se psem, na golf s přítelkyněmi už nechodí. A „ne proto, že by mi to nešlo, ale unavuje mě to,“ vysvětlila. Její manžel řekl, že výpadky paměti a pozornosti u paní Krolové stále pokračují. A doufá, že jí léčba pomůže.

Co na nový lék na Alzheimera říkají doktoři

NYT cituje i některé z lékařů, kteří se staví k anti-amyloidovým lékům skepticky. Mají za to, že jejich rizika převažují nad přínosy. Například neurolog ze Stanford University School of Medicine Michael Greicius řekl, že by Leqembi pacientům nepředepsal a nenabídl. Stejně se vyjádřil ke Kisunlu.

„Vztah mezi odstraněním plaku amyloidu a klinické odezvy v individuálních případech pacientů studie jednoznačně neprokázaly. To nastoluje otázku, jak tento lék funguje, pokud vůbec funguje,“ řekl s tím, že ho rozporuplné výsledky studie jako lékaře frustrují.

Lék Eli Lilly snižuje progresi Alzheimera, má ale i jiné účinky

Podle něj musí být výsledky více průkazné. Třeba jako u léku proti HIV, kde se ukázalo, že čím více virů v těle pacienta lék zlikviduje, tím se zdraví pacienta zlepšuje. Což se v případě nových léků na Alzheimerovu chorobu podle něj ale nestalo.

Doktorka B. Joy Sniderová, profesorka neurologie na Washington University School of Medicine, která se testování léků zúčastnila a pracovala jako konzultantka jak pro Eisai, tak pro Lilly, je o něco shovívavější. Připustila, že užívání léků k podstatnému zlepšení zdraví sice nevedlo, ale i malé zlepšení má svůj význam.

„Přinejmenším jen vyčištění plaku amyloidu vedlo ve studii k úměrnému zpomalení vývoje nemoci,“ uvedla.

„Je složité ´vyčíslit´ přínos v případě individuálního pacienta. Jelikož problémy s pamětí a myšlením mohou kolísat a během testu nevíte, zda má pacient zrovna dobrý, nebo špatný den,“ vysvětlila souvislosti.

Upřesnila, že oba léky se testovaly hlavně u pacientů s vyšším rizikem mikroskopického krvácení do mozku. A také u těch, jejichž onemocnění Alzheimerovou nemocí vyvolala genetická varianta APOE4.

Jaké jsou náklady na nové léky [v USA]

Kisunla a Leqembi se ve Spojených státech přesto považují za posun v hledání efektivní léčby Alzheimerovy choroby. To navzdory tomu, že někteří odborníci tvrdí, že nezpomalují progresi nemoci.

Americká FDA prozatím odmítla schválit lék na Alzheimera

Cena léku Kisunly činí 32 000 dolarů [cca 749 600 Kč] za roční léčbu. Leqembi stojí na rok 26 000 dolarů [cca 609 000 Kč], ale podává se i po odstranění amyloidních plaků. Vyšší cena prvně jmenovaného léku, jak řekla Whiteová, souvisí i s očekáváním, že pacient může přestat lék užívat poté, kdy se zbaví plaků v mozku.

Upřesnila, že jde o preparáty nové generace. Prvním lékem této generace, který FDA schválila v roce 2021, byl Aduhelm. Jeho výrobce, firma Biogen, ho loni ale přestala vyrábět, protože chyběly dostatečné důkazy o jeho přínosech. Lék, který by nemoc zastavil a navrátil zpět paměť či zabránil její progresi, ale zatím neexistuje.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here