Scénáře, kdy měla centra předepisující moderní léky onkopacientům na konci roku vyčerpané rozpočty, by se neměly opakovat. I onkologové při volbě terapie racionalizují. To značí, že ne všichni pacienti se stejnou diagnózou dostanou stejný lék.
„Není to tak, že každý musí dostat tu nejdražší a nejlepší léčbu,“ uvedla k léčbě onkologických pacientů na kulatém stolu „Kam kráčíš, česká onkologie?“ pořádaném Asociací inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] doc. Hana Študentová, zástupkyně přednosty pro léčebnou péči Onkologické kliniky FN Olomouc.
Před konečným nastavením léčby má podle docentky každý pacient projít multidisciplinárním týmem složeném z více lékařských specializací. Ten objektivně zhodnotí zdravotní stav pacienta, onemocnění a jeho prognózu. Společně se pak dohodnou na nejvhodnější léčbě.
„Když na tom není pacient fyzicky dobře, pak dostane léčbu adekvátní svému výkonnostnímu stavu,“ uvedla doc. Študentová.
Dlouhé čekací lhůty na vyšetření onkopacientů snad zlepší i koordinátoři péče
Podle ní i onkologové a další lékařské specializace ve své práci racionalizují. To znamená, že při nastavování léčby sehrávají roli také náklady na léčbu, respektive léky a její přínosy pro pacienta, ale i zdravotnictví a celý systém. Což v praxi značí, že ne všichni pacienti s totožnou diagnózou dostanou tu stejnou léčbu.
„I se učíme v tom racionalizovat, protože si uvědomujeme, že ten budget [rozpočet, pozn. red.] je omezený,“ vysvětlila jeden z důvodů docentka.
Nákladné terapie nejsou vždycky pro každého pacienta
Výsledky za letošní první čtvrtletí podle ní už ukazují, že se jim tato racionalizace léčby v praxi docela daří. Spotřeba moderních léků, které smějí předepisovat pouze vybraná specializovaná pracoviště, komplexní onkologická centra [KOC], se dle jejích slov ovlivnila, tedy snížila.
„Věřím, že nebude docházet k situacím, že ve čtvrtém kvartálu už nebudou peníze,“ dodala.
Pro lepší pochopení této racionalizace v léčbě onkopacientů uvedla, že i onkolog by měl při volbě terapie například pětaosmdesátiletého pacienta s dalšími nemocemi, jako je demence a ztráta soběstačnosti, brát v potaz jeho celkový zdravotní stav a dopady léčby na jeho zdraví.
„Z naší strany jde o objektivní zhodnocení toho, co je pro toho pacienta nejlepší,“ vysvětlila.
Takovému pacientovi, který má vážné potíže se dostavit třeba i jen na kontrolní vyšetření, nemůžou předepsat stejnou terapii jako tomu, kdo je plně aktivní. I když se to laikovi může zdát absurdní, dodala lékařka.
„Ale věřte tomu, že je to to, co denně řešíme,“ shrnula.
Moderní léky v českém zdravotnictví
Onkologičtí pacienti se mají po určení diagnózy léčit v některém ze specializovaných zdravotnických zařízení, takzvaném komplexním onkologickém centru [KOC]. Později mohou přejít na pracoviště nižší úrovně, takzvaného regionálního onkologického centra [ROC] nebo na některé z detašovaných pracovišť při KOC.
Plná dostupnost nových léků v ČR se nelepší. Ukazuje to i onkologie
V posledních letech tlak na KOC v důsledku nárůstu onkologických diagnóz sílí, proto se do nich ne všichni pacienti dostávají. Tento problém zčásti řeší rozvolnění preskripce, kdy pojišťovny jako plátci umožňují předepisovat některé i nákladnější léky na léčbu rakoviny v regionálních centrech.
V tomto ohledu docentka Študentová upozornila, že rozhodně nepovažuje za ideální, aby se portfolio léků předepisovaných v KOC a ROC vymezovalo jenom podle jejich ceny.
„Vybírat ten seznam jen na základě ceny léků je zcela absurdní a nemůže fungovat,“ řekla.
Vládní usnesení o vyrovnaném zdravotnictví nefunguje, letos je minus 14 mld. Kč
Podstatnou roli v nastavení preskripce sehrává i síť komplexních onkologických center, ale i pracovišť nižších úrovní, která nejsou napříč republikou rovnoměrně rozmístěna.
Pro letošní rok úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví stanovuje, že na všechny centrové léky půjde necelých 40 miliard korun. Veřejné zdravotnictví letos hospodaří s prostředky v objemu zhruba půl biliónu korun. Nejvyšší podíl, cca 60 %, si z rozpočtu tradičně ukrojí náklady na platy pracovníků ve zdravotnictví. Z hlediska segmentů jsou nejnákladnější nemocnice.
Celkové náklady na léky na předpis činí asi 17 procent. Centrové léky z toho tvoří zhruba osm procent. Průměrné náklady na jednoho pacienta léčeného ve specializovaném centru se odhadují na 260 tisíc korun.
Veronika Táchová
