U lidí žijících v blízkosti golfových hřišť se zvyšuje riziko Parkinsonovy nemoci až dvaapůlkrát. To kvůli chemikáliím, umělým hnojivům, které se používají pro udržení krásných trávníků bez plevele.
Nejhůře na tom jsou lidé, kteří nejenže žijí nedaleko golfového hřiště, ale v jeho blízkosti je i vodohospodářské zařízení. Do něj se totiž dostávají na golfových hřištích hodně používané pesticidy a lidé je následně přijímají ve vodě.
Souvislost mezi vznikem Parkinsonovy nemoci a golfovými hřišti, respektive chemikáliemi dokazuje studie týmu kolem Brittany Krzyzanowské z ústavu Barrow Neurological Institute ve Phoenixu v americkém státě Arizona. Vědci na studii spolupracovali s renomovanou klinikou Mayo a pracovali s daty sesbíranými v letech 1991 až 2015.
„Tato případová kontrolní studie zjistila, že největší riziko Parkinsonovy choroby je do vzdálenosti jedné až tří mil [cca 1,6 až 4,8 kilometru] od golfového hřiště a že toto riziko obecně klesá s rostoucí vzdáleností,“ uvádí studie.
Její výsledky publikoval uznávaný internetový odborný časopis americké lékařské asociace JAMA Network Open. Nyní na studii upozorňuje i rakouský deník Der Standard. Přičemž po její publikaci serverem JAMA patří do popředí žebříčku nejčtenějších publikací tohoto internetového magazínu.
Golfová hřiště se nacházejí obvykle v malebném klidném prostředí s příjemnými životními podmínkami. Tyto klidné oblasti ale mohou kvůli na chemikálie náročné údržbě golfových hřišť představovat vážné zdravotní riziko. Jen díky na nich používaným pesticidům bývají golfové trávníky bez plevele a pestře zelené. Navíc cílem provozů je udržovat takové trávníky co nejhustší a velmi krátce zastřižené.
Parkinson a riziko golfových hřišť
Vědecká studie dokládající souvislost mezi rozvojem Parkinsonovy nemoci u lidí, kteří žijí v blízkosti golfových hřišť, se opírá o data shromážděná v letech 1991 až 2015. Vyplývá z nich, že riziko vzniku Parkinsonovy choroby je dvaapůlkrát vyšší, pokud člověk žije v blízkosti golfového hřiště.
„Síla účinku byla největší v oblastech vodohospodářských služeb s golfovým hřištěm a ohroženou podzemní vodou,“ uvádí studie.
Covid neskončil. Neurologové spekulují o pandemii neurodegenerace
Vědci porovnali 419 případů Parkinsonovy choroby s průměrným věkem 73 let s 5 113 kontrolními osobami.
„Po úpravě demografických údajů pacientů a charakteristik okolí byl život do jedné míle od golfového hřiště spojen se 126procentním zvýšením rizika vzniku Parkinsonovy choroby ve srovnání s osobami, které žily více než šest mil od golfového hřiště,“ zjistil tým.
Lidé žijící v dosahu vodohospodářských oblastí s golfovým hřištěm měli téměř dvojnásobné riziko [o 96 % vyšší] vzniku Parkinsonovy nemoci než ti, kteří žili v oblastech odebírajících vodu z oblastí bez golfového hřiště. A o 49 procent vyšší riziko než lidé se soukromými studnami.
„Mezi rizikovými faktory prostředí je vystavení pesticidům spojováno se zvýšeným rizikem Parkinsonovy choroby,“ upozorňují vědci.
Používání pesticidů dopadá na zdraví lidí
Zdůrazňují také, že ve Spojených státech může být používání pesticidů na golfových hřištích ve srovnání s evropskými zeměmi až 15krát intenzivnější.
Parkinsonova nemoc patří mezi časté neurodegenerativní onemocnění. V Česku se s ním léčí přibližně 60 tisíc lidí. U pacientů při nemoci dochází ke ztrátě nervových buněk v oblasti mozkového kmene. Tyto buňky za normálních okolností produkují látku dopamin, neuropřenašeč, který zajišťuje správný přenos signálů mezi nervovými buňkami.
Těžký třes u ženy s Parkinsonem odstranili unikátním zásahem
Specialisté v posledních letech vyvracejí mylnou domněnku, že Parkinsonova nemoc se rozvíjí hlavně u starších osob. Podle jejich evidence pacient Parkinsonem nejčastěji onemocní mezi 50. až 60. rokem života. Přibližně 10 % nemocných postihne před 40. rokem života. Na nemoc upozorní třes končetin, mimovolní pohyby, zhoršená koordinace pohybu a ztuhlost svalů. Tyto příznaky se projevují až v pozdějším stadiu onemocnění.
–ČTK/VRN–
