Světový zdravotní problém s podváhou dětí střídá problém s obezitou. Zatímco dětí s podváhou od roku 2000 ubylo z 13 procent na 9,2 procenta, obézních dětí za tu dobu přibylo z 3 procent na 9,4 procenta. Obezitu řeší i rozvojové země.
Prvně v historii podle dětského fondu OSN UNICEF žije na světě víc dětí s obezitou než těch s podváhou. Jinak řečeno, každé desáté dítě a dospívající ve věku od 5 do 19 let trpí obezitou, což je těžká forma nadváhy. A jak upozorňuje UNICEF ve své zprávě, na vině je změna trendu ve stravování, kdy děti a dospívající přijímají více průmyslově zpracovaných potravin než těch čerstvě připravených. A také to, že děti a dospívající vyměnili vodu za slazené a chemicky dochucované nápoje.
„Když mluvíme o podvýživě, už nemluvíme jenom o dětech s podváhou,“ upozorňuje v čerstvé zprávě UNICEF její výkonná ředitelka Catherine Russellová.
„Obezita značí rostoucí problém, který může mít dopad na zdraví a vývoj dětí,“ říká dále.
Na světě žije osm miliard lidí. Více než miliarda jich je obézní
Ultrazpracované neboli vysoce průmyslově upravené potraviny v denní stravě dětí a dospívajících stále více nahrazují čerstvé ovoce, zeleninu a pokrmy s obsahem bílkoviny, vlákniny a minerálních látek.
Epidemii dětské obezity hlásí i ostrovní státy v Tichomoří
Do letoška byla nejrozšířenější formou podvýživy u dětí podváha. To se podle zjištění UNICEF, který sleduje výskyt obezity i podváhy u dětí ve 190 zemích světa, změnilo. Letos obezita překonala podváhu, kdy jí trpí každé desáté dítě ve věku od 5 do 19 let.
„Obezita nyní převyšuje podváhu ve všech regionech světa. S výjimkou subsaharské Afriky a jižní Asie,“ shrnuje situaci UNICEF.
Obezita jako důsledek špatného stravování, především spotřeby průmyslových – hotových – potravin, má vysoké zastoupení i v chudých zemích. A dokonce i v ostrovních státech. Například na ostrově Niue v Tichém oceánu je obézních 38 procent dětí ve věku 5 až 19 let. Cookovy ostrovy hlásí obezitu u 37 procent dětí. A 33procentní podíl obezity mají děti žijící v Tichomoří na Nauru.
„Tyto úrovně – které se od roku 2000 zdvojnásobily – jsou z velké části způsobeny přechodem od tradičních stravovacích návyků k levným, energeticky vydatným a dováženým potravinám,“ pojmenovává příčinu epidemie v ostrovních státech UNICEF.
Obezity ale přibývá i v ekonomicky velmi silných státech, kdy například 27 procent dětí ve věku 5 až 19 let v Chile žije s obezitou, 21 procent ve Spojených státech a 21 procent ve Spojených arabských emirátech.
A zatímco každé desáté dítě na světě je obézní, tak každé páté dítě má vyšší tělesnou hmotnost, než by mělo mít vzhledem ke svému věku a výšce a spadá do skupiny dětí s nadváhou. Tato skupina dětí a dospívajících s nadváhou ve věku 5 až 19 let čítá na světě asi 391 milionů osob.
„Obezita je závažná forma nadváhy a vede k vyššímu riziku vzniku cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, kardiovaskulárních onemocnění a některých druhů rakoviny,“ upozorňují zástupci UNICEF.
Obezita u dětí a dostupnost nezdravých potravin
Mimo jmenované nemoci dopadá nadváha a obezita u dětí stejně jako dospělých na jejich duševní zdraví. Často se pak straní společnosti a hůře se dostávají ke zdravotní pomoci.
Důvody narůstající nadváhy a obezity u dětí, dospívajících a později dospělých jsou dnes zřejmé. A potvrzuje je i UNICEF. Hovoří o vysoké spotřebě průmyslově zpracovaných potravin, které zabírají stále větší místo na denním jídelníčku dětí.
„Tyto produkty dominují obchodům a školám. Zatímco digitální marketing poskytuje potravinářskému a nápojovému průmyslu silný přístup k mladému publiku,“ uvádí UNICEF.
Uvedené potraviny mají vysoký podíl cukru, tuku, soli, škrobu a chemických přísad a dochucovadel. Školáci naopak přijímají stále méně nezpracovaných potravin s vysokým obsahem vlákniny, bílkovin, minerálních látek a vitamínu.
Podle zástupců dětského fondu je tak načase přijmout regulace, které pomohou rodičům udržet jejich děti mimo širokou dostupnost průmyslových potravin a slazených nápojů. Zmiňují například praxi politiků v Mexiku, kde průmyslové potraviny a sladké nápoje zabírají 40procentní podíl denního jídelníčku dětí a dospívajících.
„Vláda tam nedávno zakázala prodej a distribuci ultrazpracovaných potravin a produktů s vysokým obsahem soli, cukru a tuku ve veřejných školách,“ zmiňují zástupci UNICEF.
Spotřební daň na slazené nealko na Slovensku funguje. Spotřeba klesla
Obdobně by měly podle nich začít jednat i ostatní národní politiky, aby zlepšily stravovací návyky školáků. Stejně tak mají omezit marketingové kampaně zaměřené na propagaci těchto nezdravých potravin. A naopak zatížit tento sortiment speciální daní.
„Naléhavě potřebujeme politiky, které by podpořily přístup rodičů a pečovatelů k výživnému a zdravému jídlu pro dětí,“ uvádí Catherine Russellová.
–VRN–
