Cvičení svalů produkuje látky, které mohou zpomalit růst rakovinných buněk. Upozorňuje na to nová studie, o níž v článku A single exercise session may slow cancer cell growth, new study shows informuje The Washington Post.
Studie, která byla publikovaná minulý měsíc, sledovala 32 žen s rakovinou prsu. Po jednoduchém cvičení se objevila v jejich krvi vyšší hladina určitých molekul, které zpomalily růst rakovinných buněk vypěstovaných v laboratoři.
„Naše práce dokazuje, že cvičení má přímý vliv na biologii rakoviny, potlačuje růst nádorů,“ uvedl vedoucí studie Robert Newton z Exercise Medicine Research Institute na Edith Cowan University v australském Perthu.
Ženy s včas zachycenými nádory se vrací obvykle s oběma prsy
Jeho tým podal další důkaz, že cvičení snižuje riziko nejenom při rozvoji rakoviny, ale pomáhá rakovinu i přežít.
„Dosavadní výzkumy ukázaly, že cvičení zabraňuje recidivě rakoviny, a tato naše nová studie vysvětluje mechanismus tohoto působení,“ říká Newton.
Studie podle něj také nabízí návod, jaké cviky by měly být nejúčinnější proti zhoubným nádorům. I navádí, jak jednoduché cvičení prospívá onkologickým pacientům. To potvrzuje i Jessica Scottová, ředitelka Exercise-Oncology Progam z New Yorku.
„Z různých studií víme, že se s rakovinou prsu vyrovnaly lépe fyzicky aktivní ženy,“ říká.
Očkování proti HPV chrání před rakovinou i při podání v dospělosti
Jessica Scottová dlouhodobě spolupracuje s lidmi nemocnými rakovinou. Navrhuje jim cvičební program. I když se na Newtonově studii přímo nepodílela, podle ní cvičení pomáhá i s ostatními druhy rakoviny. Tvrdí, že velká skupina pacientů vyléčených z rakoviny tlustého střeva začala pod dohledem lékařů provozovat fyzickou aktivitu, zejména rychlou chůzi. Druhá skupina necvičila. Po třech letech byli v lepším zdravotním stavu ti, kteří cvičili, a 37 procent z nich mělo významně větší naději, že u nich nemoc nerecidivuje. To je lepší výsledek, než kdyby brali léky na prevenci.
Jak zabrání cvičení návratu rakoviny
Vědci vědí, že aktivní svaly uvolňují do krevního oběhu hormony a látky známé jako myokiny. O nich se už dlouho domnívají, že umí bojovat s rakovinou. Studie myší krve a krve zdravých lidí odebrané po cvičení ukázaly, že ničí rakovinné buňky nebo jejich bujení potlačují. Tyto studie ale jen zřídka zahrnují pacienty, kteří rakovinu přežili, upozorňuje Robert Newton.
Šárka Slavíková: Ještě jsem neviděla, aby se z rakoviny někdo sám vyléčil
Proto se svým týmem shromáždil ženy, jejichž léčba rakoviny prsu byla ukončena. Žádná z nich necvičila, ale po zdravotní stránce mohly tyto ženy cvičení zahájit. Výzkumníci jim vzali krev. Polovina z žen intenzivně cvičila 45 minut na strojích, to v intervalech 30 sekund cvičení, 30 sekund odpočinek. Druhá skupina žen zvedala bez přestávek 45 minut závaží.
Když cvičení skončilo, znovu jim výzkumníci odebrali krev. Izolovali z ní plazmu a porovnali se vzorky odebranými před cvičením. Rovněž vzorky odebrané po cvičení umístili do Petriho misky k buňkám rakoviny prsu. Zjistili, že rakovinné buňky přestaly růst a některé dokonce zemřely. Krev odebraná před cvičením takto ale nepůsobila.
Lepší protirakovinné účinky vykazovaly vzorky krve odebrané ženám s „intervalovým“ cvičením. Dodatečné testy totiž ukázaly, že tyto vzorky obsahovaly vyšší koncentraci myokinů, zvlášť typu IL-6. Což je protein, který zlepšuje imunitní reakci a záněty. Čím více je v krvi tohoto proteinu, tím lépe krev bojuje proti rakovinnému nádoru. A právě pomocí intervalového cvičení vznikalo nejvíce proteinu IL-6.
To podle Newtona znamená, že „cvičení nezlepšuje pouze fyzičku lidí, kteří bojovali s rakovinou, ale vytváří i komplexní biologickou reakci anti-rakovinových signálů ze svalů.“
Dopady studie jsou významné
Robert Newton ale i upozorňuje na to, že ti, kteří prodělali rakovinu prsu, mají často velmi rozdílné psychické vybavení než lidé, kteří touto nemocí netrpěli. Ať už kvůli nemoci samotné, léčbě chemoterapií, nebo v důsledku ozařování. To podle něj svým způsobem snižuje jinak velmi přesvědčivé výsledky studie a jeho týmu.
Profesor fyzické aktivity a rakoviny na University of Alberta v Edmontonu Kerry Courneya by ale tak „skromný“ nebyl.
„Myslím si, že zjištění kolegy Newtona by mohla vysvětlovat výsledky naší studie rakoviny střev,“ říká.
V USA testují jednoduchý krevní test rakoviny tlustého střeva
Otázek je i podle něj ale ještě spousta. Hodí se pro boj s rakovinou jakékoliv cvičení? Newton i jeho kolegové pochybují. Cvičení v jeho studii totiž bylo velmi namáhavé.
„Dřívější studie předpokládaly, že čím namáhavější cvičení je, tím více se uvolní protirakovinných myokinů,“ uvedl Newton.
Procházky nebo podobný mírný pohyb proto nemá podle vědců tak velký účinek.
„Je možné, že lehké nebo mírné cvičení má jakýsi biologický efekt, ale asi nikoliv takový jako testované intenzivní cvičení“ potvrzuje Courneya.
Intimita patří k léčbě rakoviny, říká onkogynekolog Michael Halaška
Tomu odpovídají výsledky studie, podle které dokonce i cvičení se závažím mělo slabší účinek než intervalové cvičení. Newton přesto věří, že cvičení se závažím bude pro boj s rakovinou klíčové.
„Lidé trpící rakovinou, kteří posilují svaly, rovněž vykazují zvýšenou hladinu myokinů,“ uvedl a dodal: „Čím více svalů, tím více myokinů.“
Mohou onkopacienti cvičit?
Jsou tu ale i další aspekty. Rakovina a její léčba bývá často vyčerpávající. Budou mít ti, kteří ji přežili, dost sil na tvrdé cvičení? Newton se domnívá, že ano. Dobrovolníci v jeho studii „snášeli cvičení velmi dobře,“ ujišťuje.
„Ukázalo se, že cviky na míru a tréninkový program, který zahrnoval velmi intenzivní intervalové cvičení, jsou pro pacientky s rakovinou prsu jak bezpečné, tak užitečné,“ říká.
Pacienty nabádá, aby si promluvili se svým onkologem, než začnou cvičit. A rovněž se poohlédli po cvičení vypracovaném na míru pro nemocné rakovinou nebo po uzdravení z této nemoci.
Češi mají málo pohybu. Tělovýchovní lékaři chtějí lepší financování
Podle něj vždy platí, že cvičení je snadná, levná a přístupná cesta ke zdraví. A zabraňuje riziku návratu rakoviny. Hlavní zprávou podle amerického listu je, že cvičení je nejenom příjemná nadstavba chemoterapie nebo ozařování, ale stále více se považuje za účinnou léčbu lidí trpících rakovinou.
Michal Achremenko
