Zápal plic je nejčastější, ale i nejobávanější nemoc dýchacích cest

0
99
zapal_plic
Foto: Freepik.com

Na jedné straně spadá zápal plic mezi nejčastější infekce dýchacích cest, na straně druhé jde o nejobávanější onemocnění dýchacího ústrojí. Ročně jím jenom v Česku onemocní 115 až 120 tisíc lidí. Z nich 2 tisíce na nemoc zemřou.

Typické příznaky zápalu plic jsou suchý kašel, vykašlávání hlenu – někdy i s krví, bolest na hrudi, dušnost a celková schvácenost a únava. Přičemž pneumologové hovoří o komunitní pneumonii nebo nozokomiální pneumonii. Rozdíl je v tom, kde došlo k přenosu infekce.

„Komunitní pneumonie je zánět plic, kterým se lidé nakazí v běžném prostředí – doma, v obchodě, v kině, na koncertě nebo třeba v nákupním středisku,“ vysvětluje Petr Jakubec, přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc.

Komunitní pneumonie spadá mezi plicní onemocnění, u nichž došlo k nákaze v běžném prostředí. Oproti tomu nozokomiální pneumonie je ta, kdy se jí pacient nakazil ve zdravotnickém zařízení, nejčastěji v nemocnici. Plicní onemocnění se přenáší kapénkami.

Infekcí se v českých nemocnicích nakazí až desetina pacientů

 

„Bakterie jsou všude kolem nás, a když je vdechneme, může se nemoc rozvinout. Neznamená to ale, že onemocní každý, často k tomu musí přispět oslabení organismu, únava, stres nebo přítomnost jiné chronické nemoci,“ vysvětluje lékař.

Podzim a zima přejí infekcím dýchacích cest

A právě nyní přicházející podzim a zima patří podle lékařů k obdobím, kdy je riziko nákazy bakterií způsobující zápal plic vůbec nejvyšší. Lidé tráví více času v uzavřených prostorách a jejich imunitní systém je hodně oslabený. Komunitní pneumonie se může objevit u kohokoli, nejvíce ale ohrožuje osoby s chronickým onemocněním a seniory ve vyšším věku.

„Nad 65 let prudce stoupá riziko onemocnění, nad 75 let ještě výrazněji a pacienti nad 85 let jsou ohroženi nejvíce. Rizikovou skupinou jsou i lidé s chronickými nemocemi srdce, plic, ledvin a cukrovkou a pacienti s oslabenou imunitou,“ vyjmenovává přednosta Jakubec.

I bakteriální nemoci lze zvládnout bez antibiotik

Zároveň upozorňuje, že jde o jedno z nejčastějších infekčních onemocnění dýchacích cest, ale mnoho pacientů podceňuje jeho první příznaky. Do ordinace k lékaři pak přicházejí lidé pozdě s již rozšířenou infekcí na plicích.

„Abychom mohli říct, že pacient má zápal plic, musí být přítomny klinické příznaky a na rentgenovém snímku hrudníku také jasné změny. Pokud má pacient jen horečku a kašel, ale rentgen je čistý, jde o zánět průdušek, nikoliv plic,“ uvádí přednosta.

Zápal plic by měl poznat praktický lékař

Onemocnění se dá podle něj odhalit už v ordinaci praktického lékaře. Ten typické příznaky zápalu plic doplní o vyšetření poslechem na hrudi. Mezi léčbu první volby při zápalu plic patří podle pneumologů antibiotika.

„U dospělých pacientů jde nejčastěji o bakteriální záněty, proto nasazujeme antibiotika. U dětí bývají zápaly plic často virové, a tam je léčba spíše podpůrná – kapačky, léky proti horečce, proti kašli a podobně. Protože jen proti malému počtu virů existuje přímá protivirová léčba,“ vysvětluje dále přednosta Jakubec.

Konkrétní léčba se odvíjí od zdravotního stavu každého pacienta. Mladší a jinak zdraví pacienti s mírnými příznaky se léčí obvykle doma. Oproti tomu starší lidé s trvalými nemocemi nebo vážnými příznaky nákazy se hospitalizují.

Z českých nemocnic si lidé nejčastěji odnesou infekci močového ústrojí

Přestože je zápal plic léčitelný a procento úmrtnosti na něj už není rozhodně tak vysoké jako v minulém a předminulém století, stále zůstává jednou z nejnebezpečnějších infekcí dýchacích cest.

„Obecně na zápal plic v České republice umírá ročně kolem 2 000–2 300 lidí. Jsou to především senioři a lidé s dalšími závažnými nemocemi,“ shrnuje Jakubec.

Pokud dojde k nasazení léků u pacienta se zápalem plic pozdě, pak u něj s vysokou pravděpodobností dojde k vážným komplikacím jako poškození plicní tkáně, vzniku hnisavých dutin v plicích či zánětu pohrudnice. V těch nejhorších případech se rozšíří infekce do krevního oběhu, což neznačí nic jiného než sepsi. Tedy otravu s vysokým rizikem selhání celého organismu.

„Tyto stavy mohou být život ohrožující a pacienti pak vyžadují intenzivní péči,“ uzavírá doktor Jakubec.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here