Infekcí se v českých nemocnicích nakazí až desetina pacientů

0
2974
pacientu
Ilustrační foto: Freepik.com

Nemocnice i ambulantní praxe jsou rizikovými pracovišti. A tak se stává, že si z nich pacienti odnášejí nové nemoci, nejčastěji infekce. A podle údajů, které si tato zařízení vedou, si až desetina pacientů nějakou nemoc od nich skutečně odnese.

Nozokomiální nákazy, jak se nemocem, kterými se pacienti nakazí při pobytu v lůžkovém či ambulantním zdravotnickém zařízení, říká, usmrtí tři až šestnáct procent pacientů. V rozvojových zemích bývá číslo ještě vyšší, tvrdí Světová zdravotnická organizace [WHO].

Nozokomiální nákazy se nevyhýbají ani českým zdravotnickým provozům. Nemocnice o tomto vážném problému dobře vědí. Riziko těchto nákaz se proto snaží dostat na minimum. Úplně se jich zbavit zatím bohužel ale nedokáží.

„Jedná se o infekce, kterým nikdy nelze zcela zabránit, ale jejich výskyt lze účinně minimalizovat,“ říká pro Zdravé Zprávy k nozokomiálním nákazám doktor Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole [FNM].

Nemocnice a další zdravotnická zařízení podle jeho slov pracují s takzvanými balíčky péče. Ty shrnují preventivní opatření, která minimalizují výskyt a šíření nozokomiálních infekcí.

„Zdaleka nejvýznamnější je hygiena rukou. Tedy alkoholová dezinfekce nebo mytí rukou mýdlem, a to jak u personálu, tak u osob navštěvujících pacienty,“ odpovídá na otázku, jaká je nejúčinnější prevence takové nákazy, doktor Štefan.

Pacienti by se neměli podle odborníků ostýchat požádat zdravotnický personál ani o výměnu lůžkovin. Pokud je lůžko znečištěné například krví, močí, stolicí, hlenem nebo tekutinou prosakující z rány. I ty totiž mohou přispět ke vzniku zákeřné nemocniční infekce.

Zásadní prevencí nemocniční infekce je mytí rukou

K dalším účinným opatřením podle Marka Štefana patří provádění operačních výkonů a invazivních procedur asepticky. Tedy tak, aby pokud možno nedošlo k pooperační infekci. Součástí prevence je podle něj rovněž izolace pacientů kolonizovaných bakteriemi, o kterých se ví, že odolávají dostupným antibiotikům.

„To proto, aby nedocházelo k šíření těchto kmenů mezi pacienty a personálem. Důležitá je také správná léčba antibiotiky, tedy nepodporovat vznik rezistence na antibiotika nevhodnou léčbou,“ vysvětluje pro specialista na infekční lékařství.

Za zásadní při takových krocích považuje pacientovi naordinovat správnou dávku léku a zvolit správné antibiotikum s účinkem na danou bakterii. Stejně tak musí lékař nastavit vhodnou délku léčby. Riziko přenosu nákazy v nemocnicích významně snižuje i důsledný a pravidelný úklid. Ideální je dezinfikování prostor i za použití moderních technologií.

EK dá zdarma dezinfekční roboty i českým nemocnicím

Kvůli snížení rizika nozokomiálních nákaz nemocnice investují vysoké částky i do nákupu moderních centrálních sterilizací. Nicméně častá a důkladná hygiena rukou zůstává v prevenci těchto nákaz stále číslem jedna. Což potvrzuje i mluvčí strakonické nemocnice Kateřina Koželuhová.

„V tomto roce rozjíždíme projekt, kterým chceme pomocí moderních technologických postupů hledat slabá místa a zaměřit se v řešení právě na ně,“ říká k plánům nemocnice v oblasti prevence nozokomiálních infekcí Koželuhová.

Do praxe již dříve zavedli zmiňovanou moderní centrální sterilizaci. A stále dbají i na důslednou hygienu rukou. To jak u pacientů samotných, tak zdravotnického personálu.

„V rámci rozsáhlé evropské prevalenční studie, které se naše nemocnice účastnila, se počet nemocničních infekcí pohyboval kolem 2,3 procenta,“ dodává pro představu.

Zdůrazňuje, že jde o nižší číslo, než činí celoevropský průměr u nemocničních nákaz.

Nozokomiální nákazy vyjdou ČR na 10 mld. Kč ročně

Nozokomiální onemocnění vznikají v souvislosti s hospitalizací pacientů v nemocničním zařízení, ať už lůžkovém nebo ambulantním. Zákeřnost takové nákazy spočívá ve vyšší rezistenci bakteriálních kmenů na antimikrobiální a dezinfekční prostředky.

Tyto nákazy nejenže ohrožují zdraví pacientů, prodlužují jejich dobu hospitalizace, ale v konečném důsledku i zvyšující náklady na léčbu. Odborné společnosti hovoří o tom, že nozokomiální nákazy prodlužují pobyt v nemocnici v průměru o čtyři dny.

„V zemích Evropské unie vznikají infekční komplikace přibližně u každého dvacátého pacienta přijatého k hospitalizaci,“ přibližují incidenci nozokomiálních nákaz Národní zdravotnický informační portál [NZIP].

Sepse je na JIPkách nejčastější příčinou úmrtí

Nejčastěji jde o infekce močového ústrojí u pacientů se zavedenou močovou cévkou. Dále často vznikají při zavedeném cévním katétru, kdy jde o infekci krevního řečiště. Infekce se ale může týkat i operační rány po chirurgickém výkonu, často se infekční stavy týkají také dýchacích cest nebo průjmových onemocnění.

„I když je povědomí Čechů o problematice víceméně vágní, faktem je, že Českou republiku stojí nemocniční nákazy odhadem deset miliard ročně. Přičemž postihnou až sto tisíc pacientů a deset tisíc jich zabijí,“ dodává k nákazám NZIP.

Většina původců nozokomiálních infekcí se přenáší kontaktem, často rukou nemocničního personálu, kontaminovanými pomůckami a zdravotnickými prostředky. Spíše vzácněji se tyto patogeny přenášejí v nemocnicích kapénkami vzdušnou cestou.

Nejčastější nemocniční infekce u pacientů

Studie Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí [ECDC] uvádí, že se počet pacientů s alespoň jedním typem infekce spojené se zdravotní péčí v daný den v nemocnicích akutní péče ve státech Evropské unie pohybuje kolem 98 tisíc. Celkový roční počet pacientů s infekcí spojenou se zdravotní péčí se v EU přibližuje čtyřem milionům.

Nejčastější typy nozokomiálních infekcí podle studie ECDC:
  • Zápal plic: 21 %.
  • Zápal plic spolu s infekcemi dolních cest dýchacích: 25 %.
  • Infekce močových cest: 20 %.
  • Infekce v místě chirurgického zákroku: 20 %.
  • Infekce krevního řečiště: 11 %

Podle výsledků zmíněné studie se v České republice odhaduje počet nově vzniklých infekcí kolem pěti až šesti procent. Počet případů infekcí spojených s nemocniční zdravotní péčí pak až 122 000 za rok.

K nozokomiálním infekcím má být podle odborníků obezřetný i samotný pacient. Především pak, pokud se u něj při pobytu v nemocnici objeví příznaky, které mohou souviset s infekční komplikací. Mezi ně patří horečka, třesavka, projevy zánětu nebo hnisání v ráně po operaci. Dále také zarudnutí či bolest v místě zavedení cévního katétru, zrychlený dech, dušnost a kašel, pálení a řezání při močení nebo průjem. V takových situacích je třeba informovat zdravotníka daného oddělení.

Táňa Pikartová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here