Přístup „s kanónem na vrabce“ se u antibiotik nevyplácí

0
363
antibiotika
Foto: Pixabay.com

Účinky a zacílení antibiotik při léčbě vážných infekcí nejsou jednotné. Lékaři proto varují před nadužíváním širokospektrých antibiotik. To jen podporuje odolnost bakterií na léky. Trend jsou přesně zacílená antibiotika a zkracování léčby.

Léčba infekcí pomocí antibiotik rozhodně není univerzální. Současným trendem s ohledem na stále více bakterií odolných antibiotikům je podle lékařů a klinických farmakologů u běžných a nezávažných infekcí ordinovat léky s co nejužším zacílením.

„Rozhodně neplatí, že to nejlepší antibiotikum je to, které účinkuje na nejvíc bakterií a bere se za den co nejméně často, aby to bylo pohodlné,“ upozorňuje lékař a klinický farmakolog z FN Olomouc Jan Strojil.

Neexistuje totiž jedno univerzální antibiotikum. I tato léčiva se liší v množství a kvalitě nežádoucích účinků. Vykazují různé mechanismy působení. A tedy odlišnou účinnosti. I jejich léčebný efekt nastává v různou dobu. Lékaři proto při nastavování terapie pomocí antibiotik a výběru léku zohledňují více faktorů. A nesahají po jednom antibiotiku s co nejširším účinkem.

„Právě naopak, tento přístup ‚s kanónem na vrabce‘ je jednou z příčin našich současných potíží. Navíc velká část běžných infekcí je virového původu a antibiotika u nich nemají význam,“ říká lékař a klinický farmakolog z FN Olomouc Jan Strojil.

Antibiotika nepatří k lékům první volby

Antibiotika není podle něj nutné předepisovat na všechny bakteriální infekce. Uvádí záněty průdušek a některé střevní infekce, s nimiž si lidské tělo poradí samo a bez antibiotik.

„Antibiotika by měla být spíše skalpel, kterým cíleně s rozmyslem řešíme problémy, jež jinak řešit nejde,“ vysvětluje.

I bakteriální nemoci lze zvládnout bez antibiotik

Vedle léčby infekcí s pomocí přesně zacílených antibiotik, nikoli těch širokospektrých, přispívá ke snižování počtu proti nim odolných bakterií i zkracování délky samotné terapie, tedy jejich užívání.

„Čím dál více studií hovoří o tom, že u běžnějších infekcí, například u močových či respiračních, můžeme délku léčby antibiotiky zkrátit. Důležité je také eliminovat předepisování méně vhodných antibiotik. Mezi něž patří takzvaná třídenní, která mají řadu negativních charakteristik a zároveň značně indukují rezistenci,“ popisuje přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN v Motole Milan Trojánek.

Takzvaná třídenní antibiotika se podle jeho zkušeností nejvíce nadužívají u respiračních infekcí.

„Naším cílem je zvýšit poměr užívání méně rizikových a ekologičtějších antibiotik, kam se řadí i třeba obyčejný penicilin nebo antibiotika penicilinové řady,“ dodává.

Česko se blíží východním zemím, to není dobře

Podle něj si Česká republika v užívání antibiotik nevede příliš dobře. Pacienti je často užívají zbytečně. Snaží se jimi urychlit uzdravení i z běžných respiračních onemocnění. Což přispívá k takzvané antibiotické rezistenci ve společnosti. Jinak řečeno, lékaři u nás stále častěji řeší situace, kdy v důsledku nadužívání antibiotik už tato léčiva na některé infekce nezabírají. V rámci sledování zastoupení rezistence u některých bakterií se podle Trojánka více blížíme zemím východní a jižní Evropy než vyspělým zemím západní a severní Evropy. A to určitě není dobře.

I u nás se již setkáváme s bakteriemi, které jsou natolik odolné, že léčba infekcí, které vyvolávají, je obtížná či dokonce zcela nemožná. Domnívám se, že bychom se měli inspirovat zejména ve skandinávských zemích, kde je situace díky velmi dobré antibiotické politice významně lepší,“ říká Trojánek.

Antibiotika kašel nevyléčí, podpoří jen odolnost bakterií

Kvůli neúčinným antibiotikům na některé bakterie zůstávají pacienti podstatně delší dobu v nemocnicích. Jejich léčba se komplikuje a zvyšuje se u nich riziko úmrtí.

Preskripce úzkospektrých antibiotik v Česku klesá

Trendy a kvalitu preskripce antibiotik podrobněji sleduje portál ukazatelů kvality zdravotních služeb hrazených ze zdravotního pojištění. Jedním ze sledovaných ukazatelů je poměr receptů s předepsaným penicilinovým antibiotikem s úzkým spektrem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem. Dolní práh je definován 11% hodnotou.

„Aktuální data uvádějí, že průměrná hodnota pro celou ČR je 7,14 procenta. Což se bohužel zdaleka nepřibližuje k minimální hranici 11 %. Nejhůř jsou na tom kraje Moravskoslezský [pouhých 5,14 %], Zlínský, Olomoucký a Královéhradecký, kde se nejvíce předepisují nežádoucí širokospektrá antibiotika,“ říká k datům Jan Strojil.

Naopak podstatně lepší výsledky vykazuje kraj Vysočina [11,72 %] následovaný krajem Plzeňským [9,73 %]. Podle Strojila bohužel datová analýza ukazuje, že tendence předepisovat zmiňovaná úzkospektrá antibiotika ve všech regionech klesá.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here