Antibiotika kašel nevyléčí, podpoří jen odolnost bakterií

0
25
antibiotika_kasel
Foto: Shutterstock

Až 90 procent všech antibiotik se v ČR spotřebuje v primární péči a až polovinu z nich užívají pacienti nesprávně. Mylně se domnívají, že jimi uzdraví rýmu, kašel či zánět průdušek. Jelikož jde ale o virová onemocnění, antibiotika na ně nezaberou.

Spotřeba antibiotik v Česku rok od roku narůstá a společně s tím i odolnost bakterií vůči jejich působení. A to je podle odborníků problém. Nejeden medicínský obor se bez nich jen těžko obejde. A následky nesprávného užívání antibiotik si odnese celá společnost.

„Účinná antibiotika hrají důležitou roli v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických úkonů a jsou nezbytná v oborech, kde infekce může mít fatální důsledky,“ tvrdí vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu [SZÚ] Helena Žemličková.

Sepse je na JIPkách nejčastější příčinou úmrtí

K nadužívání antibiotik u nás dle ní vedou například nároky rodičů na jejich předepisování pro děti kvůli rychlejší úzdravě. Někteří si zase myslí, že se při jejich užívání vypořádá jejich tělo s nemocí rychleji a lépe. Celé situaci pak nepřispívá ani současná globalizace a cestovatelský boom, jejichž vlivem se odolnost bakterií šíří po celém světě.

Antibiotika kašel ani rýmu nevyléčí

Odolnost bakterií na dostupná antibiotika přitom již dnes vážně zasahuje do léčby některých onemocnění. Podle jedné z odborných studií v Evropě každý rok umírá kolem 33 tisíc lidí právě v důsledku antibiotické rezistence, tedy odolnosti bakterií na účinky předepisovaných antibiotik. Podle odhadů britské společnosti zabývající se infekcemi [Healthcare Infection Society UK] při stávajícím tempu nadužívání antibiotik porostou počty úmrtí kvůli rezistenci na ně až k deseti milionům ročně, a to do roku 2050.

Antibiotická rezistence vážně ohrožuje zdraví veřejnosti

Bakterie není virus a virus není bakterie

Ze zkušeností lékařů i dle výsledků průzkumu SZÚ je zřejmé, že česká společnost není příliš informovaná o fungování antibiotik. Základní chybou v přístupu k nim je, že se jimi lidé snaží léčit nachlazení, často pak rýmu, kašel, zánět průdušek, anebo i angínu.

„Traduje se, že angína je infekčního původu, to ale jenom ve zhruba třech procentech případů, zbytek je virového původu,“ upozorňuje Žemličková.

Připomíná, že mezi bakterií a virem je zásadní rozdíl. Bakterie se dokáží množit a nasazují se proti nim právě antibiotické přípravky. Oproti tomu léčba virových onemocnění je úplně jiná. Ty se léčí klidem a odpočinkem na lůžku, teplým čajem s medem, citrónem a v případě horečky i volně dostupnými léky na její snížení a úlevu od bolesti.

„A většina respiračních onemocnění, která začínají obvykle od října, jsou právě virového původu,“ upozorňuje lékařka.

Příznaky covidu-19 zmírní i běžně dostupná léčiva

Dodává, že nadužívání antibiotik se týká celé společnosti. Málokdo si dnes uvědomuje, že jsou nenahraditelná a když přestanou účinkovat, není moc dalšího, co lidi před některými nemocemi ochrání. A vyhlídky na nové druhy antibiotik nejsou podle Heleny Žemličkové příliš nadějné.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here