Sepse [otrava krve] je hlavní příčinou úmrtí na jednotkách intenzivní péče [JIP]. Podle evropské studie Vincenta je mortalita u sepse na JIPkách 35%. To znamená, že na jednotkách intenzivní péče je vůbec nejčastější příčinou smrti. Situace se nijak nelepší, spíše naopak. Případy sepse každý rok vzrostou o 1,5 %.

V České republice není centralizovaný sběr dat týkající se případů sepse. Vzhledem k tomu, že se Česká republika nevymyká evropskému průměru, počet onemocnění sepsí lze odhadnout na zhruba 30 tisíc ročně.

„Jedná se o vážné onemocnění a počty případů jsou varující. Mnohé septické stavy nemusí nastat, nebo lze alespoň mírnit jejich průběh včasnou léčbou,“ uvádí přednosta Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN Michal Holub.

Dodává, že to byla právě závažnost tohoto onemocnění, která přiměla skupinu mezinárodních odborných organizací k vyhlášení 13. září jako Světového dne sepse. Vůbec nejnebezpečnějším druhem otravy krve je sepse vyvolaná zlatým stafylokokem [SAB]. Patří k nejčastější a velmi závažné infekci krevního řečiště. Tento druh je velmi závažný a umírá na něj až 28 procent pacientů.

Kdo je v ohrožení

Otrava krve může postihnout každého. Ve zvýšeném riziku jsou ale lidé s oslabeným organismem. Roli hraje i věk. Ohroženi jsou novorozenci a senioři nad 65 let. Dále pak lidé s poruchou imunity [nemocní cukrovkou, AIDS]. Pacienti s náročnějšími operačními zákroky nebo zraněními, jako jsou těžké úrazové stavy či popáleniny. Sepse se dotýká i lidí s bakteriálním zánětem ledvin [pyelonefritidou] nebo bakteriálním zápalem plic.

Jak se sepse projevuje

Sepse se většinou projevuje vysokou horečkou nebo vzácněji výrazným snížením teploty. Dále nízkým krevním tlakem, výrazným zrychlením srdeční akce a frekvence dýchání, velkou únavou až schváceností. Častým příznakem je zmatenost a poruchy vědomí. Objevit se mohou i nálezy na kůži. Nastat mohou bolesti zad. Při infekci močových cest často dochází k narušení pohyblivosti trávicího traktu a následné nevolnosti, zvracení i průjmu.

Podle spoluzakladatele česko-slovenského fóra pro sepsi Romana Kuly je problém, že pacienti se k lékařům mnohdy dostávají pozdě.

„Jde tu o čas. Zlepšení informovanosti veřejnosti by při tom mohlo podstatně snížit počet onemocnění.  Celých 80 procent případů sepse se k nám dostává z domova, 20 procent pak nastává v nemocničním prostředí,“ vysvětluje Roman Kula.

Septický šok bez pomoci

Septický šok je situace, kdy infekce a celková obranná reakce organismu způsobí roztažení cév v těle a tím pokles krevního tlaku. Srdce zareaguje dalším zrychlením tepové frekvence, selhává krevní oběh a ke tkáním se přestává dodávat kyslík. Z nich nejsou následně odváděny zplodiny a nastává metabolický chaos, který obvykle naruší krevní srážecí systém v těle. To může vést ke vzniku krevních sraženin v drobných cévách. Nebo naopak i ke krvácivým projevům. Bez okamžité lékařské pomoci pacient nevyhnutelně umírá.

„Naším cílem je zajistit co nejvčasnější diagnostiku sepse, což umožní co nejdříve zahájit cílenou léčbu a tím docílit významně lepší prognózu a výsledky léčby,“ dodává Michal Holub.

Podle něj první kroky léčby vedou k okamžitému nitrožilnímu podání širokospektrých antibiotik. Lékaři proto musí co nejrychleji odhalit zdroj sepse a odstranit ho.

„K tomu pomáhají rozbory kultivace, které lékař dostane zhruba za 48 až 72 hodin. Podle nich se pak případně upraví nasazená antibiotická terapie,“ upřesňuje.

Pacientův stav je dle jeho slov nutné mít stále pod kontrolou, aby se zabránilo selhání oběhu. To znamená, že pacientovi jsou podávány infuze a případně i léky stimulující činnost srdce. Při poruchách dýchání dostane pacient plicní ventilaci.

Sepse vyvolaná zlatým stafylokokem

Bakteriémie vyvolaná Staphylococcus aureus [z anglického Staphylococcus aureus bacteremia] je sepse vyvolaná zlatým stafylokokem [SAB]. Patří k nejčastější a velmi závažné infekci krevního řečiště. Ročně postihne zhruba 10 až 30 lidí ze sta tisíců. Bylo prokázáno, že SAB má vyšší smrtnost a vede k významně delší hospitalizaci oproti infekcím krevního řečiště jiné etiologie. Vyšší jsou i náklady na léčbu. Nákaza zlatým stafylokokem nastává tehdy, když se bakterie dostane do krve. Tento druh sepse je velmi závažný a umírá na něj až 28 procent pacientů.

„V Ústřední vojenské nemocnici došlo k nastavení postupů zahrnující společné řešení případů infektologem, mikrobiologem a klinickým farmaceutem. Jejich zavedení a respektování v ÚVN vede k poklesu počtu úmrtí pacientů s touto diagnózou, zkrácení hospitalizace a celkově lepší prognóze léčby,“ vysvětluje Simona Arientová z Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN.

 Zdroje infekce zlatým stafylokokem

Zdrojem může být infekce kůže a měkkých tkání, katétrová infekce, infekční endokarditida, osteomyelitida, pneumonie či absces s hematogenním šířením. Rizikovými faktory pro vznik SAB jsou nejčastěji vyšší věk, mužské pohlaví, intravenózní užívání drog nebo chronické onemocnění. Zejména pak diabetes mellitus či chronické renální selhání s nutností dialyzační terapie a probíhající imunosupresivní léčba.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here