Do sportu jde v ČR z veřejných rozpočtů přes 43,3 miliardy korun ročně. Přesto ve srovnání s 90. lety násobně přibylo dětí s nadváhou a obezitou. A nejen dětí, ale i dospělých. Nabízí se otázka, proč to tak je, a jak děti sportoviště využívají?
Přirozená fyzická aktivita aspoň 2,5 hodiny týdně znamená podle několika studií OECD úsporu pro zdravotnictví od 9 do 26 procent. Jenže děti a dospělí v Česku se hýbou stále méně a jejich kondice upadá. A tím inklinují k trvalým nemocem. To potvrdilo i nedávné šetření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR [MŠMT]. To ukázalo, že fyzická kondice současných školáků – chlapců – odpovídá fyzické formě dívek před 30 lety. A podle odborníků na sport situaci kolem fyzických dovedností dětí u nás zlepší větší pozornost státu směrem ke sportu a jeho infrastruktuře. Ta je teď minimální, tvrdí.
„Peníze vydané na základní sport je nutné vnímat jako prostředek zdravotní prevence,“ uvedl na odborném semináři [24.9.] ve Sněmovně Jan Boháč, předseda České unie sportu [ČUS].
Podvýživě dětí ve světě dominuje obezita. Vystřídala podváhu
Podle jeho názoru sportovní infrastruktura v Česku neodpovídá současným potřebám. Za příklad uvedl, že průměrné stáří vybavení a sportovišť Sokola je přes 70 let. Investice do sportu, sportovišť a jejich vybavení podle něj nejsou dlouhodobě prioritou státu. Což, jak uvedl, dokládá i to, že Česko jako jedna z mála unijních zemí nevyužívá prostředky pro rozvoj sportu z evropských fondů.
„Česko tuto prioritu mezi svými strategickými cíli nemělo a nemá,“ řekl na semináři.
Teprve nyní podle něj došlo k prvním jednáním pro nové programové období, aby obce a města z těchto fondů mohly spolufinancovat investice právě do sportovní infrastruktury. A to tak, aby jejich projekty zapadaly do nového strategického rámce obranné politiky EU.
Investice do sportu jdou v Česku do desítek miliard
„Jedním z cílů, na kterém se shodli, je zvýšení připravenosti a odolnosti civilního obyvatelstva,“ uvedl Boháč.
V tomto případě jde podle něj právě o zlepšení fyzické kondice lidí. A ta není v Česku vůbec dobrá. Sport v Česku se podle Ondřeje Šebka, šéfa Národní sportovní agentury [NSA], financuje převážně ze státního rozpočtu právě skrze NSA. Pro letošní rok hospodaří s rozpočtem ve výši 7,9 miliardy korun. Zhruba 1,3 miliardy korun připadají na investice ze strany krajů. A 27 miliard korun investují do sportovišť ve svých regionech obce a města.
Významnými přispěvateli do tuzemského sportu [mimo firemních sponzorů, pozn. red.] ale jsou i rodiče dětí registrovaných v některém sportovním klubu.
„Rodiče platí roční členské příspěvky v průměru přes pět tisíc korun. K tomu jsou další výdaje přes 15 tisíc korun,“ uvedl na semináři Jan Kotáb, předseda České asociace sportovních ekonomů a manažerů.
„Takže domácnosti přispívají velmi vysokou částkou na sportování svých dětí,“ doplnil s tím, že v Česku fungujících sportovních klubech je registrováno asi 1,16 milionu členů.
Obezitou trpí častěji děti z chudých rodin
Ondřej Andrys, tajemník MŠMT, na semináři upozornil na úzkou souvislost sociálního a finančního zázemí rodiny s dětmi a vztahu ke sportu a obecně volnočasovým aktivitám. S odkazem na studii OECD řekl, že je to právě socioekonomická síla rodiny, co nejvíce ovlivňuje budoucí směřování dítěte. Včetně jeho zdraví a přístupu k péči o něj.
„Ten vliv je zřejmý všude ve světě. Ale my jsme podle OECD na špici v tom, jak se dítěti v životě dál daří,“ uvedl.
Dorovnávat tyto sociální rozdíly mezi dětmi a dospívajícími mají podle Andryse právě školy, kde děti tráví nejvíce času.
„Škola je ideální místo, kde rozvíjet pohyb v průběhu celého dne,“ řekl na semináři.
Skutečnost, že děti z finančně silnějších rodin trpí významně méně nadváhou nebo obezitou, protože jsou fyzicky aktivní, potvrdili nedávno i odborníci Státního zdravotního ústavu [SZÚ].
„Patrný je ze statistik i socioekonomický vliv. Děti z horších poměrů se hýbou méně než jejich lépe situovaní vrstevníci. Dítě, které se narodí do hůře situované rodiny, čelí téměř trojnásobně vyššímu riziku, že bude trpět obezitou, než ty z bohatších poměrů. A dvakrát většímu riziku ve srovnání s dětmi ze střední třídy,“ uvedla vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ Marie Nejedlá.
Děti a dospívající ve věku 5–17 let by se měli podle jejího doporučení věnovat pohybové aktivitě aspoň 60 minut denně. To od střední intenzity výš, která sahá od svižnějších procházek či jízdy na kole přes náročnější domácí práce až po běh, plavání a další sport.
10 % škol v Česku nemá svoji tělocvičnu
V této souvislosti Andrys upozornil na překvapivou věc. A sice, že 10 procent škol v Česku nemá tělocvičnu. A dále, že ministerské analýzy ukazují, že zhruba 30 procent středoškoláků je dlouhodobě omluveno z hodin tělocviku.
Což je i jeden z důvodů, proč podle SZÚ je v nadváze už více než čtvrtina české mládeže ve věku 13-17 let. V 90. letech mělo nadváhu kolem 10 procent dětí v této věkové skupině.
K větší podpoře a rozvoji sportu pro běžné nikoli jen vrcholové sportovce by podle Boháče přispělo zřízení státního fondu. Podobně jako je mají například ministerstva kultury nebo dopravy.
„Ten by byl určený na podporu investic do sportovišť a klubů,“ vyjasnil jeho účel.
Po sněmovních volbách chtějí přimět politiky ke zřízení takového fondu jako jednoho z řešení pro zlepšení fyzické kondice dětí a mládeže.
Zastaralá, a ne všude dobře dostupná sportoviště jsou podle Boháče důsledek toho, že v Česku vlastní sportovní infrastrukturu minimálně z poloviny sportovní kluby. To je pozůstatek z doby před 30 lety. Tyto kluby do sportovišť neinvestují. Protože na to nemají prostředky.
„V celé Evropě jsou vlastníky sportovišť města a obce. A jsou tak součástí občanské vybavenosti,“ upozornil na rozložení jinde v Evropě.
Podle Ondřeje Šebka drží důležitou kartu ke zlepšení zdraví mladých lidí, včetně dětí také zdravotní pojišťovny. Jejich rozpočty podle něj jasně ukazují na to, že většinu prostředků vydají na nápravu následků, nikoli do předcházení nemocí a posílení zdraví. Nyní jde, jak uvedl, 95 procent z jejich prostředků na léčbu rozvinutých nemocí nebo úrazů. A jenom 5 procent míří do aktivit, které zabraňují rozvoji nemocí.
„Ten poměr ale má být 70 procent následky a 30 procent prevence. Všichni se na tom shodnou, ale nikdo to nemění,“ řekl závěrem šéf Národní sportovní agentury Ondřej Šebek.
Veronika Táchová
