Vědci varují, že zemědělství je hlavní faktor snižování biodiverzity, nedostatku vláhy a degradace půdy. Rovněž se podle nich výrazně podílí na globálním oteplování. A to řeší i unijní Green Deal, jenž problém váže i ke stravování.
Informuje o tom bruselský server Politico. Odvolává se na aktuální EAT-Lancet Commission, panel více než 70 významných vědců ze šesti kontinentů. Ti zveřejnili odhad toho, jak produkce potravin destabilizuje planetu. A nepřišli s ničím překvapivým. Téměř třetina globální emise skleníkových plynů pochází z produkce jídla, včetně metanu, který produkuje dobytek. Přičemž nejbohatších 30 procent globální populace, rozuměj Evropa a Spojené státy, generuje více než 70 procent emisí.
„Tyto závěry nás nutí k zamyšlení,“ uvedl Johan Rockström, švédský vědec, který panelu předsedal.
Součástí problému jsou podle něj stravovací návyky populace, které „planetární zdravé výživě“ rozhodně neodpovídají. Ta sestává z ovoce, zeleniny, luštěnin, ořechů a přiměřeného množství mléčných, drůbežích a rybích produktů. Naopak omezuje spotřebu červeného masa a masa zpracovaného. Pokud by se tím lidé řídili, mohlo by to podle odborného odhadu každoročně zabránit až 15 milionům předčasných úmrtí a zároveň snížit emise spojené s produkcí jídla na polovinu.
„A právě jen produkce potravin samotná by nás mohla posunout nad 1,5 stupně Celsia, ale jídlo nás může od toho i ochránit,“ doplnil Rockström.
Méně masa a víc luštěnin, lepší stravování mění životy i planetu
Roční náklady na tuto změnu by činily podle něj 200 až 500 miliard dolarů [4,2 až 10,5 bilionu Kč]. To by bylo ale stále mnohem méně, než kolik se vynakládá na zdravotní péči a nápravu životního prostředí. Hlavním argumentem je, že stále ještě můžeme nakrmit 10 miliard lidí zdravou stravou vyprodukovanou bezpečně. Na rozdíl od dnešní produkce potravin, která není ani s to dostatečně nasytit současnou celosvětovou populaci.
Zdravá strava jako součást Green Dealu
Odborníci v rámci EAT-Lancet pracují dlouhodobě. Jejich první zjištění obsahuje unijní strategie „Z farmy na vidličku“ už z roku 2020. Je součástí takzvaného Green Dealu. Strategie slibovala změnit evropskou produkci potravin na „férovou, zdravou a ohleduplnou k životnímu prostředí“. A říkala i jak:
- Sníží se používání pesticidů na polovinu.
- Omezí se hnojiva.
- Podpoří se organické farmy.
- Rozjede se propagace zdravé výživy.
Pět let uplynulo a z akce „Z farmy na vidličku“ nezbylo nic. EU čelila protestům farmářů podporovaných průmyslovou lobby, a i v důsledku války na Ukrajině Evropská unie tiše opustila své ambice na reformu výroby potravin, píše Politico. A upozorňuje na další nevyřešené otázky v zemědělství:
- Zda zastropovat farmářské dotace?
- Jak se vypořádat s dumpingovým vývozem Ukrajiny a Latinské Ameriky?
- Jak si naklonit rozzlobené farmáře ve Francii, Německu a Polsku.
A zatímco se všichni „jen dohadují“, kontinent trpí poruchami životního prostředí kvůli produkci potravin. Rychlá změna stravovacích návyků, farmářské praxe a omezení růstu odpadu by přinesla významné finanční prostředky v úsporách za výdaje na zdraví a ochranu životního prostředí.
Green Deal a stravování: Přínosy změny
Podle EAT-Lancet Commission jsou tu ale i další aspekty.
„Potrava je důležitá nejenom pro zdraví člověka, ale i celé planety,“ říká Shakuntala Thilstedová, ředitelka Nutrition, Health and Food Security Impact Area Platform.
Podvýživě dětí ve světě dominuje obezita. Vystřídala podváhu
Walter Willett, epidemiolog Harvardské univerzity, který se podílel na závěrech panelu EAT-Lancet Commission, zdůraznil, že tím nikdo nikoho nenutí ke „kvazi veganskému stylu života.“ Podle něj se navrhovaná výživa může přizpůsobovat místním zvykům a tradicím, od Středozemního moře až po Asii. Ale zásadní doporučení zůstává. A tím je více rostlinných potravin a méně masa a cukru.
„Naopak pokud by rychle rostoucí ekonomiky přijaly západní styl spotřeby masa, je to cesta do environmentální a zdravotní katastrofy,“ varuje Willett.
V mnoha regionech roste produkce živočišné výroby velice rychle, a tak se tam zvyšují emise a prohlubují ekologické škody. Sem patří ztráta biodiverzity, degradace půdy, nedostatek kvalitní vody a znečištění hnojivy.
–AM–
