Za aktuálním zlepšením spotřebitelské důvěry v ekonomiku jsou výsledky voleb do Sněmovny. Lidé si od změny vlády slibují i zlepšení vlastní finanční situace. V reakci na aktuální data Českého statistického úřadu [ČSÚ] to tvrdí analytici.
Důvěra v českou ekonomiku letos v říjnu vzrostla meziměsíčně o 2,1 bodu na 104 bodů. U podnikatelů se zvýšila o 1,8 bodu na 103,4 bodu. V případě spotřebitelů se zlepšila téměř o čtyři body na 107,4 bodu. A jde o nejvyšší hodnotu od února 2020. Tento týden [24.10.] o tom informoval ČSÚ.
„Takto výrazná změna všech těchto ukazatelů oproti září jde připsat snad jen volbám a velkým očekáváním s nimi spojenými,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle něj spotřebitelé čekají výrazné zlepšení celkové ekonomické situace i svojí vlastní finanční stability. Výrazně méně se přitom bojí inflace a nezaměstnanosti. Avšak nadále podle něj platí, že navzdory optimismu se spotřebitelé dál nehrnou do velkých nákupů.
„Domácnosti jsou nyní výrazně optimističtější, co se jejich budoucí ekonomické situace týká. Tento posun může souviset s očekáváním změn po říjnových volbách a možnou úpravou vládní politiky,“ říká hlavní finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek.
V září a říjnu rostla důvěra lidí v ekonomiku
Důvěra v ekonomiku rostla už letos v září, to znamená těsně před volbami. Za to, že důvěra v ekonomiku rostla i v říjnu, mohou výsledky voleb i podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila.
„Skoro to vypadá, jako by spotřebitelé vzali doslova volební programy vítězných stran z voleb do Poslanecké sněmovny a navnadili se na jejich nevyhnutelné naplnění,“ říká.
Koalice Spolu slibuje ve volebním programu ideální zdravotnictví
V dalších měsících Hradil už ale očekává mírnou korekci současných optimistických očekávání spotřebitelů. A opatrná je i ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
„V případě důvěry spotřebitelů bychom byli v hodnocení zatím opatrní, neboť příliš nekoresponduje z vývojem mezd, jejichž tempo jejich růstu zpomaluje. Náladu spotřebitelům však mohou vylepšovat vyhlídky na úspory v oblasti energií a další benefity, které může přinést očekávaný fiskální stimul,“ říká.
Hlavní analytik společnosti Citfin Miroslav Novák upozorňuje na růst podnikatelské důvěry v ekonomiku, a to o 1,8 bodu na 103,4 bodu. Optimismus se zvýšil především v průmyslu.
„V případě průmyslu došlo v říjnu ke skokovému zvýšení očekávaného vývoje výrobní činnosti v příštích třech měsících a zlepšilo se i hodnocení zahraniční poptávky,“ tvrdí.
Firmy vyčkávají, co přinese nová Sněmovna
Naopak Petr Dufek zůstává ohledně průmyslového optimismu opatrný. Poukazuje na statistiky nových zakázek, kde zatím není vidět výrazný obrat k lepšímu.
„Navíc téměř polovina průmyslových firem stále považuje poptávku za největší bariéru pro svůj růst ve třetím kvartále,“ podotkl.
Sněmovní zdravotnický výbor povede ANO, sociální zřejmě lidovci
Skutečnost pak je i to, že zatímco v průmyslu důvěra vzrostla o výrazných 4,3 bodu, ve vybraných službách došlo k nárůstu jen mírně, a to o 0,6 bodu. Naopak v obchodu a stavebnictví podnikatelé zaznamenali pokles sentimentu – v případě stavebnictví o 3,6 bodu, v obchodu dokonce o 4,0 bodu.
U podnikatelské důvěry analytici vliv voleb nevnímají. Firmy podle nich hlavně chtějí co nejdříve vědět, jaké změny mohou očekávat.
„Největší problém je nejistota dalšího vývoje. Je pravděpodobné, že nás čeká řada úprav a změn, které budou mít na podnikatele velký dopad. Nejistota do budoucna je větší problém než samotná změna,“ uvedl například daňový poradce společnosti Kodap Matěj Nešleha.
–ČTK/RED–
