Pětina žen v Evropské unii zažila slovní či fyzické napadení, včetně sexuálního násilí od osoby, která není jejich partnerem. Nejhůře jsou na tom ženy ve Finsku, Švédsku, Dánsku, Nizozemí a Lucemburku.
Podstatně lepší situace je ve střední a východní Evropě. Nejvyšší počty napadených žen od jiných osob, než je jejich partner, žije ve Finsku. Tam má tuto zkušenost minimálně jednou za život 47 procent žen. Rozhodně lépe na tom není ani sousední Švédsko, kde se s ať už slovním, nebo fyzickým útokem, často se sexuálním podtextem, osobně setkalo 42 procnet žen. V Dánsku je to 38 procent žen, v Nizozemsku 36 procent žen a v Lucemburku 34 procent žen.
Data o výskytu násilí na ženách v EU poskytuje zpráva Evropské komise [EK] vytvořená ve spolupráci s Eurostatem a Agenturou Evropské unie pro základní práva a Evropským institutem pro rovnost žen a mužů [EIGE].
„Podle výsledků průzkumu EU o genderově podmíněném násilí zažilo 20 % žen fyzické, včetně výhrůžek, nebo sexuální násilí ze strany osoby, která není jejím partnerem,“ uvádí zpráva, která vychází z dat shromážděných v období od září 2020 do března 2024.
Podle zpráva pak 9 procent z takto napadených žen zažilo ponižující nebo zahanbující útok jiný než znásilnění. Dalších 7 procent žen z EU uvedlo, že zažilo fyzické násilí. A 4 procenta žen žijících ve státech EU zažilo znásilnění.
Nejvíc útoků zažívají ženy ve Finsku a Švédsku
Za alarmující údaj vyplývající z unijních statistik se dá považovat dále to, že nejvyšší počty žen s osobní zkušeností s nějakou formou násilí vedeném proti nim od jiné osoby, než je jejich partner, připadají na hospodářsky nejvyspělejší státy EU.
„Procento žen, které uvedly, že zažily násilí ze strany osoby, která není jejím partnerem, bylo vyšší ve Finsku [47 %]. Poté ve Švédsku [42 %], Dánsku [38 %], Nizozemsku [36 %] a Lucembursku [34 %],“ píše se ve zprávě.
Takto vysoká čísla napadených žen od osob bez osobní vazby k nim zarážejí o to více, pokud se porovnají s údaji šetření v zemích EU spadajících do střední a východní Evropy. Vůbec nejnižší číslo žen s takovouto zkušeností žije v Bulharsku. Tam ji má asi šest procent žen, poté v Polsku s 8 procenty žen. A v Česku se s takovým chováním setkalo asi deset procent žen.
České děti lépe vycházejí s matkou než otcem. Chtějí, aby se rodiče nehádali
Největší rozdíly mezi zeměmi EU ve způsobu takových útoků na ženy od osoby, která není jejich partnerem, připadá na ponižující nebo zahanbující útoky se sexuálním podtextem, při nichž nedojde ke znásilnění. Zatímco ve Finsku se s takovým útokem setkalo 24 procent žen a ve Švédsku to bylo 22 procent žen. V Bulharsku, Česku či Polsku uvedly takovou zkušenost v méně než dvou procentech případů.
Útoky na nejmladší generaci dospělých žen
Data z unijního šetření ukazují i na velmi vysoké počty žen, které zažívají nějakou formu násilí doma. Obvykle od svého partnera. Skoro pětina žen [18 %] žijících v některém ze států EU v roce 2021 zažila fyzické nebo sexuální násilí od svého partnera. Při zahrnutí psychického týrání, násilí, vyskočí počty takto trýzněných žen na 32 procenta.
Nejvíce se s nějakou formu násilí od svého partnera setkávají ženy v nejmladší věkové kategorii od 18 do 29 let.
„Až 35 % žen ve věku 18–29 let zažilo genderově podmíněné násilí. Ve srovnání s 24 % v nejstarší věkové skupině 65–74 let,“ stojí v unijní zprávě.
Při zprůměrování výsledků šetření napříč věkovými skupinami dospělých žen žijících v EU se s nějakou formou násilí setkalo 31 procenta žen.
„Podle průzkumu EU o genderově podmíněném násilí zažilo nějakou formu násilí v dospělosti přibližně 50 milionů žen ve věku 18–74 let. To je 31 % z nich,“ uvádí zpráva.
Nová legislativa jasněji vymezí, co je domácí násilí. Přináší i praktické změny
O genderově podmíněném násilí hovoří odborníci tehdy, když jde o násilné chování či projevy namířené proti osobě z důvodu jejího pohlaví. Anebo jde o násilí zasahující výhradně osoby určitého pohlaví.
V souvislosti s vysokými počty žen, které se setkaly s nějakou formou násilí, stojí za zmínku další statistika EU. A sice, že v roce 2023 tvořily ženy nebo dívky 63,4 % obětí obchodování s lidmi v EU.
„Což představuje mírný nárůst o 0,6 procentního bodu ve srovnání s rokem 2022. Tehdy šlo o 62,8 procenta případů obchodování s lidmi připadající na ženské pohlaví,“ uvádí statistika.
Jde o registrované, zachycené, případy. Tedy reálné číslo může být ještě podstatně vyšší. Zhruba čtvrtina takových obchodníků se ženami a dívkami připadá na ženy.
Veronika Táchová
