Sankce za porušení zákonných podmínek pro stomatologické praxe by se mohly v budoucnu zvýšit až na milion korun. Nyní se pohybují kolem 30 tisíc korun. O změně jedná Česká stomatologická komora [ČSK] s ministerstvem zdravotnictví.
O pokutách pro zubní lékaře, respektive stomatologické praxe, které porušují zákonem dané podmínky, hovořil na tiskové konferenci [4.3.] prezident ČSK Roman Šmucler.
„Změny v zákonech navrhujeme nyní s ministrem Adamem Vojtěchem. […] A chceme zvýšit tresty pro zubní lékaře, když nedělají něco řádně,“ uvedl Šmucler.
S ministerstvem zdravotnictví spolupracuje Komora i na potírání nelegálních zubních ordinací, kdy v nich ošetření poskytuje pracovník bez splněných podmínek na vzdělání nebo praxi. A do dalších kontrol zubních pracovišť by se mohla zapojit i sama ČSK.
Ortodoncie v Česku? To je normální kartel! Říká Patrik Lenárt
Za stávající situace hrozí provozovateli ordinace finanční postih nanejvýš 30 tisíc korun. Což nepovažuje prezident Komory za dostačující. Komora podle něj usiluje o zvýšení až na jeden milion korun. A za co? Může jít o finanční tresty například za neodpovídající vybavení ordinace, nedodržování hygienických standardů, případně již zmíněné přidělování práce zdravotnickému personálu, který k zadaným lékařským úkonům nemá oprávnění.
Pohotovosti pro děti i dospělé nově uvádí na svých webech pojišťovny
Zubní ordinace nyní kontroluje více úřadů. Převážně ale jde o krajské hygienické stanice, které se zaměřují na dodržování hygienických podmínek, jako jsou dezinfekce, sterilizace nebo nakládání s odpady. Rentgenové přístroje zase prověřuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost a nakládání s léčivými přípravky spadá do kompetence lékového ústavu [SÚKL].
Zubní pohotovosti pod správou zdravotních pojišťoven
Žádné stížnosti Komora podle Šmuclera nezaznamenala v souvislosti s přechodem zubních pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny od ledna 2026.
„Počet stížností na zubní pohotovosti není málo, ale je jich nula,“ uvedl s tím, že podle informací z terénu nedochází ani k porušování nových úhrad z pojištění za některé výkony rovněž platných od ledna 2026.
Na ošetření kořenového zubního kanálku přispívají pojišťovny nově v základní metodě 1 300 korun. A základní bílou plombu uhradí v plné výši 900 korun. To, pokud jde o drobný kaz v počátečním stadiu, v opačném případě si doplatí pacient rozdíl v ceně.
Zdravotní pojišťovny přispějí nejen na zubní výplň, ale i ošetření kanálku
Úspěšně se podle něj v praxi osvědčilo také ošetření zubů u „komplikovaných dětských pacientů“, třeba se zdravotním hendikepem. Ti vyžadují celkovou anestezii. Dříve je zubní lékaři směli ošetřit jen v nemocnicích, kde se podle Romana Šmuclera na výkon ale čekalo i několik měsíců. Nově dovoluje legislativa zákrok provést i soukromým ordinacím s jednodenní chirurgií.
Mobilní ošetření chrupu u klientů pobytových zařízeních
Mimo to aktuálně řeší Komora mobilní ošetření chrupu u klientů pobytových sociálních zařízení, jako jsou domovy se zvláštním režimem. Anebo i v léčebnách dlouhodobě nemocných LDN].
„Bude to způsob, jak ošetřit třeba celou LDN nebo celý sociální ústav,“ uvedl prezident Roman Šmucler.
Návštěvní služba zubního lékaře v pobytových zařízení funguje už nyní, ale jde pouze o provedení základního vyšetření. Na případný zákrok už musí pacient přijít přímo do zubní ordinace. Nově by tak mohl při návštěvní službě stomatolog ošetřit zubní kaz, provést otisky pro zubní protézu či rentgen.
Bílé plomby, které si lidé u zubařů platí, zlevní, tvrdí prezident ČSK
K dostupnosti zubní péče pak šéf zubařů uvedl, že v Česku je bezmála devět tisíc zubních lékařů vykonávajících své povolání. Obdobný počet jich byl i v předchozích letech. Přičemž přes 90 procent z nich má uzavřené smlouvy se zdravotními pojišťovnami. O něco méně zubních praxí navázaných na veřejné zdravotnictví je v centru Prahy a Brna. I tam ale dosahuje smluvní zajištění zhruba 93 procent, dodal.
„Počty [zubních lékařů] rostou ve všech krajích rychleji, než přibývá počet obyvatel,“ dodal.
Zároveň ale uznal, že stomatologické praxe chybějí v odlehlejších regionech, kde ale ubývá i počet obyvatel. Byť i zde poskytl své vysvětlení: „Zubař by se v nich neuživil.“
Z cizinců ze zemí Evropské unie je v Česku mezi zubaři nejvíce občanů Slovenska [cca 510], poté s velkým odstupem z Polska [19], dále i z Řecka a Maďarska. Z mimounijních zemí Komora registruje nejvíce zubařů z Ukrajiny [356], dále z Ruska [28], Íránu, Běloruska, a dokonce i ze Sýrie.
–VRN–
