Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků [CzechMed] upozorňuje na to, že připravovaná regulace zvlášť účtovaných zdravotnických prostředků [ZUM] otevírá zásadní otázku transparentnosti při tvorbě zdravotní legislativy.
Což je více než jen prosté upozornění, protože nastoluje domněnku o netransparentnosti zdravotní legislativy. Nejde přitom o první regulaci zvlášť účtovaných zdravotnických prostředků. Ta se na stole objevuje v několikaletých intervalech. Jejími iniciátory bývají Ministerstvo zdravotnictví ČR a Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR]. Avšak nyní již šla do připomínkového řízení novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která pro ZUM stanovuje pevné legislativní podmínky.
AČMN: Centralizace péče jen do velkých nemocnic je nebezpečná
CzechMed, které se každá změna u ZUM bezprostředně týká, ale vyjadřuje pochybnosti. Její zástupci uvádí, že pokud má nový systém podle veřejných vyjádření, aniž by blíže specifikovali jakých, přinést úspory ve výši tří až pěti miliard korun ročně, měla by být odborné veřejnosti dostupná analýza dokládající tento odhad.
„Nikdo nezpochybňuje potřebu efektivního hospodaření s prostředky veřejného zdravotního pojištění. Pokud ale mají být hlavním argumentem pro novou regulaci miliardové úspory, je legitimní chtít vědět, z jakých dat a výpočtů tento odhad vychází,“ říká prezident asociace CzechMed Miroslav Palát.
Upozorňuje, že výdaje veřejného zdravotního pojištění na oblast, které se regulace ZUM dotýká, dosahují přibližně dvaceti miliard korun. Deklarovaná úspora tak představuje téměř čtvrtinu celého segmentu.
„Tak významný zásah si zaslouží stejně přesvědčivé zdůvodnění,“ doplňuje Palát.
Jak to vidí ředitel VZP ČR
Aniž by to zástupci CzechMed řekli explicitně, s velkou pravděpodobností reagují na nedávný rozhovor ředitele VZP ČR Ivana Duškova v deníku E15. Ten na otázku deníku, kde by „také“ hledal úspory, odpověděl, že například ve zvlášť účtovaném materiálu k jednotlivým zdravotnickým výkonům.
„Zdravotní pojišťovny by měly mít důslednější legislativní oporu při určování cen zdravotnických prostředků a zvlášť účtovaného materiálu. Je to široká oblast. Například v některých superspecializovaných pracovištích jde o komponenty používané při kardiochirurgických zákrocích. Zní to technicky, ale my tam vidíme možnou úsporu tři až pět miliard korun ročně. To je hodně peněz, zhruba třetinový rozpočet fakultní nemocnice. Třeba u léčiv tu možnost už máme, byť ji v praxi uplatňuje hlavně Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL], zdravotní pojišťovny mají také své nástroje. Nestane se, že by byl lék výrazně dražší než na jiném trhu. U zdravotnických prostředků je to nedotažené,“ uvedl.
VZP ČR čeká deficit 16 miliard korun. Ušetřila i za bílé zubní výplně
K poznámce deníku E15, že se dodavatelé budou bránit, protože „tam“ funguje i systém zpětných bonusů nemocnicím, dodal: „Ano, ten mechanismus je složitý. Dodavatel často dává odběratelům zpětné bonusy. My předpokládáme, že by se ty peníze stejně vracely do systému, ale řízenější formou. Pro někoho je systém zpětných bonusů nepochopitelný. Platíme nějakou částku, nemocnice odebírá za zalistovanou cenu a dodavatel jí pak dá bonus za to, že to od něj vzala. A nemocnice s tím hospodaří, jak chce. Ukazuje se, že tento mechanismus může vést k problémům v hospodaření nemocnic.“
Jak to vidí asociace CzechMed
Podle asociace je ale důležité připomenout, že oblast zdravotnických prostředků již dnes podléhá několika regulačním mechanismům. Významnou roli hrají veřejné zakázky, systém CZ-DRG a každoroční aktualizace relativních vah na základě skutečných ekonomických dat nemocnic. Debata by proto podle ní měla být vedena nad tím, jaké konkrétní nedostatky současného systému mají být odstraněny, a proč navrhované řešení přinese lepší výsledky.
Asociace současně upozorňuje, že celkové výdaje na péči neurčuje pouze cena zdravotnických prostředků. Významný vliv mají také demografický vývoj, počet pacientů, rozšiřování léčebných možností a personální náklady. Růst nákladů na zdravotnické prostředky je pevně spojen s růstem objemu péče, při kterém se spotřebovávají.
Odkazuje na analýzu systému CZ-DRG, kterou představily Ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky na jaře 2024. Model [CzechMed, pozn. red.] ukázal, že hypotetické zvýšení cen zvlášť účtovaných zdravotnických prostředků – např. kloubních náhrad – o 20 procent by vedlo přibližně jen k 0,5% růstu úhrad nemocnicím u těchto konkrétních ortopedických hospitalizací.
„Funguje to i opačně: Stejně tak masivní zlevnění materiálů by se na úhradách za péči projevilo ve zlomcích procent,“ upozorňují zástupci CzechMed.
Stát přidá v roce 2027 na státní pojištěnce mimořádně 24 mld. Kč
To podle nich ale neznamená, že ceny zdravotnických prostředků nejsou důležité. Data však ukazují, že samy o sobě nejsou hlavním faktorem určujícím výši úhrad. A to znamená, že úspory ve výši tří až pěti miliard se jim zdají být „nereálné“. O to legitimnější je pak podle jejich názoru otázka, jakým mechanismem má nová regulace přinést deklarované úspory tři až pět miliard korun ročně. Pokud taková analýza existuje, měla by být veřejně dostupná a odborně ověřitelná, tvrdí.
„V medicíně dnes nikdo nezavádí nový léčebný postup bez důkazů. Stejný standard bychom měli požadovat i při tvorbě zákonů, které rozhodují o miliardách korun z veřejného zdravotního pojištění,“ uvedl Miroslav Palát.
—
To, že úspora v rozpětí tří až pět miliard, kterou zmiňuje ředitel VZP ČR Duškov, je nejspíš nereálná, potvrdil pro Zdravé Zprávy i zdroj, který si nepřál být jmenován.
„To je číslo jak z Marsu,“ řekl doslova k tomuto odhadu.
Na druhé straně ale také dodal, že je jen dobře, že i ZUM najde své pevnější ukotvení v zákoně. Což řeší v úvodu zmíněná novela o veřejném zdravotním pojištěním. Sám ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] se k tématu ZUM v minulosti vyjadřoval zejména v souvislosti s [ne]transparentností hospodaření nemocnic a nepřehlednými pravidly pro zpětné bonusy od dodavatelů.
–DNA–
