Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, jež platí od letošního ledna, nově přerozděluje peníze z veřejného zdravotního pojištění i pacientským organizacím. Ty by měly dostat od pojišťoven nějaké peníze už v příštím roce.
A to proto, že právě teď se vyjednávají zdravotně pojistné plány, do nichž by měly zdravotní pojišťovny zahrnout i výdaje na činnost pacientských organizací. Jak ale ukázal 11. ročník konference Letní škola Akademie pacientských organizací [APO], pacientské organizace se spíše na to, co a jak mohou dostat teď, soustředí na to, aby jistě a ze zákona toto skutečně dostaly. Novela o veřejném zdravotním pojištění totiž pojišťovnám přímo nenařizuje financování pacientských organizací. Nechává to na jejich dobrovolnosti. Přesto stanovuje mechanismus, jak přijdou pacientské organizace, které dosud žijí převážně z grantů, dotací a darů, k penězům ze zdravotního pojištění a od zdravotních pojišťoven.
Mechanismus definuje vznik nového Fondu obecně prospěšných činností, do kterého pojišťovny povinně – například na chod Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] – převádí část peněz z vybraného pojištění. A část z této sumy má jít na financování pacientských organizací. To už ale na dobrovolné bázi.
Pojišťovny odmítají platit úředníky ze zdravotního pojištění
Při současném objemu prostředků na zdravotní pojištění jde v maximální možné míře asi o 150 milionů korun. Až o tolik by se mohly zdravotní pojišťovny podělit s pacientskými organizacemi. Přičemž už v příštím roce, pokud do programu přispějí všechny pojišťovny, jak se i předpokládá, že přispějí, by mohla tato částka dosáhnout úrovně cca 100 milionů korun. Zástupci pacientských organizací hovoří o částce 120 milionů korun.
Z pohledu celkových nákladů na péči jde o drobné
Jakkoli jde z hlediska pacientských organizací a jejich dosavadního fungování o závratnou sumu, z hlediska toho, že se na zdravotním pojištěním má letos vybrat bezmála 600 miliard korun, jde spíše o zanedbatelnou částku. A o zanedbatelnou částku jde i z pohledu nákladů třeba i jen na provoz jednotlivých pojišťoven.
Za příklad nám může posloužit Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR. Ta nedávno vyplatila svému bývalému výkonnému řediteli Otakaru Smolíkovi při odchodu z funkce 23,4 milionu korun. Šéfce personálního oddělení Lýdii Jaroměřské pak vyplatila na odchodném 21 milionů korun. A vedoucí úseku kanceláře generálního ředitele Martině Brzobohaté vyplatila odchodné 9,3 milionu korun. Bývalé poradkyni ředitele úseku výkonu Editě Vágnerové náleží odchodné ve výši zhruba 6,1 milionu korun.
ZPMV: Astronomické zlaté padáky už řeší dozorčí rada i ministerstva
To je celkem 58,8 milionu korun, tedy téměř polovina toho, o co usiluje zhruba 100 až 200 pacientských organizací na svůj celoroční provoz. Jakkoli oprávněnost těchto zlatých padáků již prověřuje Ministerstvo financí ČR, tento příklad pouze jedné z našich zdravotních pojišťoven docela pěkně ukazuje, jak zanedbatelné peníze z hlediska celkových rozpočtů zdravotních pojišťoven jsou peníze pro pacientské organizace. A to při docela jistě větším přínosu, který mají pro pacienty, než má například personální ředitelka pojišťovny pod Ministerstvem vnitra ČR.
V kauze VZP ČR policie obvinila 13 lidí, to i z úplatkářství a krácení daní
Obdobné problémy přitom sledujeme ve většině tuzemských zdravotních pojišťoven. To platí i pro největší z nich Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR [VZP ČR], kterou kupříkladu nyní vyšetřuje policie kvůli podezření z korupce u veřejných zakázek v jejím IT oddělení.
Co se dělo na Letní škole APO
Letní škola APO je pravidelný podnik, který pořádá Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP]. Ta dlouhodobě podporuje vzdělávání členů pacientských organizací.
„Ani letos jsme nepřipravili témata letošní Letní školy od stolu, ale zeptali jsme se vás, pacientských organizací. Odpovědi byly jasné. Jedno z hlavních témat bylo opět financování pacientských organizací,“ uvedl na začátku konference výkonný ředitel AIFP David Kolář.
Zájem o školení zástupců pacientských organizací rok od roku roste
Doplnil, že toto téma AIFP s pacientskými organizacemi řeší dlouhé roky. Nicméně loni a letos došlo k posunu, kdy zákon navrhuje mechanismus pro jejich financování z veřejných zdrojů. A tak by se podle jeho názoru pozornost měla soustředit na to, jak se tento mechanismus zavádí do praxe. Nikoli na otázku, zda je vůbec nutné financovat pacientské organizace. O tom už je roky totiž jasno.
Pacientská advokacie zlepšuje dostupnost léčby i péči o pacienty
Slovo po Davidu Kolářovi si vzal předseda Národní asociace pacientských organizací [NAPO] Robert Hejzák. Ten vyzdvihl přínos pacientských organizací pro české zdravotnictví. A stejně jako vždy zdůraznil, že pacientským organizacím se nedostává peněz zejména na provoz. Vyjasnil, že i přes změnu zákona pacientské spolky dodnes neví, kolik a která zdravotní pojišťovna a zda vůbec jim letos poskytne nějaké peníze. A jisté to podle něj není ani v příštím roce.
Ministr Vojtěch navrhl do Správní rady VZP ČR Roberta Hejzáka
„Máme šest let debat, zákonný rámec, Fond obecně prospěšných činností, ale nemáme informaci o tom, kolik peněz se dostane k pacientských organizací,“ uvedl Hejzák.
Jak je to s penězi pro pacientské organizace pro letošek
Co se týče letošního roku, VZP ČR v pilotním projektu přislíbila přerozdělit mezi pacientské organizace 30 milionů korun. Z těchto peněz pacientské organizace prozatím ale neviděly ani korunu. Otázka, proč je neviděly a zda vůbec nějaké peníze uvidí, zůstala bez odpovědi. Zástupci největší zdravotní pojišťovny v Česku se konference – i přes mnohé prosby o účast na ní – rozhodli neúčastnit.
I pacienti chtějí mluvit do zdravotních politik. Zájem o to ale není
Ostatní pojišťovny v pilotním programu pacientským spolkům rovněž nic nevyplatily. Přičemž některé z nich podmínily podporu podporou od jiných pojišťoven. Například Vojenská zdravotní pojišťovna [VoZP] nabídla za těchto podmínek 3 miliony korun. V tomto ohledu Robert Hejzák připustil selhání i samotných pacientských organizací, které se o příspěvky nebraly už v roce 2025, kdy se tvořily zdravotně pojistné plány.
„Ano, to nám loni uteklo. Netlačili jsme na zdravotní pojišťovny, aby peníze alokovaly pro pacientské organizace v letošním roce. To přiznávám. Toto ale děláme nyní. A také doufám, že podobně postupuje i ministerstvo zdravotnictví,“ řekl.
Velice třeskutá debata o penězích pro letošní rok
Tím de facto padla třeskutá debata o tom, proč pacientské organizace i letos zůstaly bez finanční podpory. Byť je stále otevřená otázka, zda VZP ČR uvolní oněch 30 milionů korun, které vyčlenila pro pacientské spolky na letošní rok. Vzhledem k tomu, že se teprve nyní tvoří metodika, jak peníze mezi pacientské organizace přerozdělovat, a to až na příští rok, tak ani toto není vůbec jisté.
„Máme info, že VZP chce vypsat program, do něhož budou moci PO podávat výzvy. Ale není potvrzeno, že tam bude 30 milionů korun, které VZP přislíbila. A zaznělo, že na to VZP půjde sama. Oborové pojišťovny jsou k tomu rezervované,“ uvedl na konferenci Hejzák.
K tématu se vyjádřila i vedoucí Oddělení podpory práv pacientů Ministerstva zdravotnictví ČR [MZd ČR] Lucie Růžičková. Ta nejdříve řekla, že na ministerstvu „potřebují teď najít procesy a lidi, kteří se budou věnovat financování pacientských organizací“. Ale vyjádřila i zklamání z toho, jaká kolem toho panuje situace.
„Doufali jsme, že budeme už letos trochu dál. Že budeme mít pilotní program financování,“ uvedla k tomu, jak to s financováním pacientských organizací dopadá letos.
Nicméně také dodala, že situace kolem přípravy financování pro rok 2027 se jeví už lépe.
„Vnímáme, že budeme hledat cestu ke zdravotním pojišťovnám, jak peníze pro pacientské organizace zprocesovat,“ vysvětlila.
David Šmehlík řekl, co je a co bude
I když se zástupci VZP ČR debaty o financování pacientských organizací neúčastnili a zástupci MZd ČR příliš konkrétního neřekli, přínosem z pohledu pacientských spolků bylo vystoupení generálního ředitele České průmyslové zdravotní pojišťovny Davida Šmehlíka. Ten jasně odmítl „nářky“ pacientských organizací o tom, že letos to s jejich financováním vypadá skoro stejně špatně jako v předchozích letech.
„Je potřeba rozdělit to, co se bude dít letos a v roce 2027. Ten vývoj začal změnou legislativy, která v podstatě řekla, že my jako pojišťovny financovat pacientské organizace můžeme. A to byla hlavní podmínka, aby se to dalo dělat podle zákona,“ uvedl.
Přemýšlím, jak to říci otevřeně, úplně a natvrdo, říká David Šmehlík
„Pro rok 2026 toto pojišťovny legálně pacientské organizace ještě nemohly. To proto, že pojistné plány se tvoří v předstihu pro příští rok. Tedy se tvořily v roce 2025. A pokud za pojišťovnami nikdo nechodil ze správních rad, kde sedí i zástupci státu, aby daly peníze na spolky, tak ty je samy nedaly,“ vysvětlil s tím, že ochota pojišťoven vydávat peníze „navíc“ byla nízká, protože se potýkaly tři roky „díky“ deficitním úhradovým vyhláškám ministerstva zdravotnictví s deficitním hospodařením.
Deficitní úhradová vyhláška pro rok 2026 vyšla ve Sbírce zákonů
Nicméně zdůraznil, že současná situace je diametrálně odlišná. A že zdravotní pojišťovny se dohodly na tom, že podle zákona vyčlení peníze pro pacientské organizace na rok 2027.
—
„Pro příští rok na tom máme shodu. A to všechny zdravotní pojišťovny na úrovni Kanceláře zdravotních pojišťoven. Dohodli jsme se na tom, že chceme vytvořit a vytvoříme efektivní a funkční systém financování pacientských organizací od 1.1. 2027. A ten systém poběží přes Kancelář zdravotních pojišťoven. Tam vznikne společný fond, do něj dají peníze všechny zdravotní pojišťovny. Z něj se přerozdělí mezi pacientské organizace. A to se musí stát do října, protože v říjnu už musí být hotové zdravotně pojistné plány,“ vysvětlil postup.
Zástupcům pacientských organizací zdůraznil, že nyní už nikdo nemusí nikoho „přemlouvat, jestli vnímá potřebnost pacientských organizací“.
„Ta shoda na nutnosti financování pacientských organizací oproti minulým letům, kdy ani na to nebyl zákon, tady je. Všechny zdravotní pojišťovny mají shodu. A ta shoda na uvolnění peněz pro pacientské organizace platí,“ řekl David Šmehlík.
Klíčové je nastavení metodiky přerozdělování peněz
Také ale dodal, že klíčové je to, jak se nastaví metodika přerozdělování peněz pro jednotlivé organizace. Uvedl, že se musí nastavit spravedlivě, aby nedocházelo, jak řekl, ke křivdám, kdy jedna kupříkladu méně potřebná pacientská organizace peníze dostane, zatímco jiná potřebnější je nedostane. Zdravotní pojišťovny už mají podle něj nějakou představu o metodice a stejně tak o ní má představu NAPO. Podle něj jde o to najít kompromis. A to kompromis spravedlivý, podotkl. Nikoli ke zdravotním pojišťovnám, ale k pacientským organizacím.
„Toto všechno teď dolaďujeme. A určitě chceme, aby peníze šly přes Kancelář zdravotních pojišťoven. Teď jde o tu metodiku fondu, kritéria fondu, z něhož se budou peníze přerozdělovat, jak se bude měřit prospěšnost pacientských organizací. To všechno dáváme dohromady. Je to otázka září, kdy si tohle všechno řekneme. A to kvůli tomu, že v říjnu jsou již hotové pojistné plány. Ty definují, jak budou vypadat příděly pro pacientské organizace,“ vyjasnil dále s tím, že metodika musí být v základu hotová na podzim. Jakkoli se s ní dá pak dále pracovat.
Také řekl, kolik peněz by mohly pacientské organizace dostat v příštím roce. Odhadl to následovně. Až 30 milionů vydá do fondu VZP ČR a dalších 50 až 70 milionů korun by podle něj mohly dát ostatní pojišťovny. Možné ale i je, že to nakonec bude 120 milionů korun. Maximum podle zákona by bylo nyní 150 milionů korun, vypočítal.
„Já to odhaduji za všechny pojišťovny na zhruba 100 milionů korun,“ řekl pak docela jasně.
Co říká poslankyně Šebelová
Debaty se účastnila i poslankyně STAN Michaela Šebelová, která je i členkou sněmovního Výboru pro zdravotnictví a členkou Správní rady VZP ČR. Směrem k zástupcům pacientských organizací nejdříve vyjádřila lítost nad tím, že zákon zdravotním pojišťovnám přímo nenařizuje, aby je financovaly. A to přesto, že novela daného zákona vznikla za vlády, kterou tvořila její strana. Což je podle ní o to horší, protože, jak uvedla, sama moc dobře ví, jak moc prospěšné jsou pacientské organizace.
„Není to v tom zákoně, protože na tom tehdy nebyla shoda napříč politickým spektrem,“ vysvětlila příčinu zástupcům pacientských organizací.
Šebelová ze STANu vetovala peníze do zdravotnictví. Žene ho tak do dalších dluhů
A stejně tak jim vysvětlila, proč zákon naopak nařizuje ze zdravotního pojištění financovat činnost úředníků ÚZIS ČR.
„Na peníze pro ÚZIS ČR si nikdo sáhnout netroufl a ani netroufne,“ uvedla.
Ze zdravotního pojištění si ÚZIS nově ukrojí přes 30 mil. Kč
Zároveň přislíbila, že návrh, aby zdravotní pojišťovny měly povinnost financovat pacientské spolky předloží nyní. Na otázku, proč ho nenavrhla již dříve, když její vláda tento zákon připravovala a prosadila, zopakovala, že tehdy na tom nebyla politická shoda.
Poslankyně Šebelová se zeptá ve VZP ČR
Na otázku, zda VZP ČR, v jejíž správní radě zasedá, uvolní přislíbené peníze pacientským spolkům už letos, odpověděla, že neví. A že se na to zeptá. To proto, jak zopakovala, že si dobře uvědomuje, jak moc jsou pacientské organizace přínosné a důležité. A jak obtížné to mají pacienti a rodiny v nich sdružené, když se jim nedostává peněz.
Komentář: Michaela Šebelová toho moc neví. Anebo vědět nechce
Následovala debata o tom, jestli má být v zákonu povinnost, aby zdravotní pojišťovny přispívaly pacientským organizacím povinně, nebo ne. Zatímco zástupci pacientských organizací – s výjimkou Roberta Hejzáka, který byl v této věci spíše zdrženlivý – volali spolu s poslankyní Šebelovou po tom, aby bylo, zástupci ministerstva zdravotnictví tvrdili, že spíše ne.
„My nyní sázíme na to, že se se zdravotními pojišťovnami dohodneme na tom, jak se to pro příští rok udělá. To upřednostňujeme před jakoukoli vyhláškou,“ uvedla za úřad Růžičková.
Vyhláškou měla na mysli názor Roberta Hejzáka, který uvedl, že by příspěvek pro pacientské organizace nemusel být povinný. Pokud by jim zdravotní pojišťovny pro daný rok ale nic nepřiznaly, mohlo by jim to ministerstvo nařídit ve speciální vyhlášce, podobné úhradové vyhlášce.
Robert Hejzák mírnil zjitřenou atmosféru
Rozbouřené emoce zástupců pacientských organizací, které rozpoutala slova poslankyně Michaely Šebelové o tom, jak je třeba se za ně brát, mírnil Robert Hejzák. Ten uvedl, že nyní je důležité, jestli již na letošní rok pacientským organizacím VZP ČR vyplatí přislíbených 30 milionů korun.
„Pokud řekne, že dá jen pět milionů, tak to chápu, že ten pilotní projekt selhal. Pro ten příští rok, pokud v následujících dnech nedojde k dohodě mezi zdravotními pojišťovnami a ministerstvem a námi o naplnění fondu ve výši přibližně těch 120 milionů korun. Pak podle mě není nutná změna legislativy. Pokud nedojde, nutná je,“ uvedl.
Průměrné rozložení příjmů pacientských organizací nyní
Na jeho slova, ale i vyznění debaty, v níž poslankyně Šebelová prosazovala zákonnou povinnost zdravotních pojišťoven dávat pacientským organizacím peníze, reagoval David Šmehlík.
„Tady to opravdu není o tom, že se musí něco tlačit. To je v rozporu s realitou. My se nemusíme přemlouvat, jestli vnímáme potřebnost pacientských organizací. Ta shoda tady je. Všechny zdravotní pojišťovny mají shodu. A platí to,“ zopakoval jen jinými slovy to, co již jednou řekl, že už v příštím roce pojišťovny spolky podpoří.
Poslankyně Šebelová připustila změnu k lepšímu
K tomu se vyjádřila poslankyně Šebelová. Ta připustila, a dokonce kvitovala, že aktuálně je ze strany pojišťoven a ministerstva zdravotnictví snaha pacientské organizace finančně podpořit. Nicméně si trvala na svém, že v zákoně toto mělo být povinnost.
„Ten zákon jsme nenastavili dobře,“ uvedla.
V podobně smířlivém duchu se vyjádřil i Robert Hejzák. I ten řekl, že „určitě vnímá“ snahu řešit financování pacientských organizací.
„A nemám důvod nevěřit panu řediteli Šmehlíkovi, že jsme před cílovou páskou. Ale jistě chápete, že zastupuji organizace, které chtějí nějakou jistotu. Pokud zdravotní pojišťovny ukáží, že naplní ten fond částkou 120 milionů korun, budu spokojen. Ale zároveň bych rád nějaké memorandum, aby to bylo pravidlem,“ řekl s tím, že pokud se to stane, NAPO upřednostní dobrovolnou a spolupracující bázi s pojišťovnami než zákonnou povinnost.
Pacientská rada ministra zdravotnictví má nové členy a členky
Své k tomu řekla i Lucie Růžičková z ministerstva zdravotnictví: „Věříme v to, že najdeme společně funkční model financování. A pokud se to podaří, není důvod hledat, jak to upravovat zákonem.“
Současně se jako jedna z mála účastníků debaty dokázala pozitivně podívat do budoucna. Uvedla, že se těší na to, že pokud peníze pacientské organizace skutečně získají a využijí příští rok, všichni budou moci sledovat první dopady jejich podpory.
„A jsem přesvědčena o tom, že i zdravotní pojišťovny uvidí, že se jim tato podpora vyplácí,“ vyjasnila.
David Šmehlík: Je potřeba najít spravedlivý systém
Debatu uzavřel nejspíš i její nejaktivnější řečník David Šmehlík. Ten řekl, že pokud teď – v těchto dnech a týdnech – najdou pojišťovny, pacientské organizace a zástupci ministerstva společnou řeč na financování pacientských organizací – a je podle něj jedno, jestli ty získají v příštím roce 100 nebo 120 milionů korun – tak se po letech přešlapování na místě nastartujte něco, co prospěje všem. To znamená zdravotním pojišťovnám, zdravotnictví jako takovému, a zejména pacientům.
„Pokud my to teď nastartujeme, nebudeme se jen přetlačovat a hádat, tak to poběží samospádem. A není třeba se bát, že to nebude fungovat pak už dál, v roce 2028 nebo 2029. To je moje zkušenost. Co se týče peněz pro pacientské organizace, tak jiná moje zkušenost je, že ten rozpočet se bude v čase jenom zvyšovat, tak už to chodí. A v tom je ta udržitelnost. Máme to v zákonu, ale už není třeba tlačit zákonnou povinnost,“ řekl.
Současně ale i pro Zdravé Zprávy znovu zdůraznil, že teď jde hlavně o to, aby se nastavily podmínky tak, aby peníze ze zdravotního pojištění dostávaly ty pacientské organizace, které si je skutečně zaslouží. Nikoliv ty, které si je dokáží od zdravotních pojišťoven či prostřednictvím ministerstva vymoci všelijakými způsoby.
—
A přidal i jeden návrh pro poslance, například Michaelu Šebelovou, jíž na srdci tolik leží financování pacientských organizací. Tím je, aby prosadili do zákona, když už ho chtějí měnit, aby do fondu, do kterého budou na chod pacientských organizací dávat peníze zdravotní pojišťovny, mohly dávat peníze i další subjekty. Zejména ty privátní. A nejen, aby je tam mohly dávat, ale aby za to od státu, kterému tím pomohou s financováním pacientských spolků, i na oplátku něco dostaly.
Daniel Tácha
