Není to tak dávno, kdy automobilky soutěžily v postupných vylepšeních u svých prvních elektromobilů – mírně lepším dojezdu, nepatrně vyšší bezpečnosti, lepším designu. Pak ale přišla Tesla a změnila pravidla. Na to samé čekáme v medicíně.
Automobilka Tesla nejenže nabídla „lepší auto“, ale i zrušila prodejny, využila nové výrobní postupy a všem ukázala, jaká je budoucnost elektromobility. A stejně tak by to mohlo být v medicíně. Ta ale bohužel stále čeká na ono „teslovské momentum“. Což platí i pro léčbu diabetu 2. typu. I v ní jsme dosáhli mimořádného pokroku ve farmakoterapii.
Péče o diabetiky v Česku přesáhla 120 mld. Kč ročně. Chce to změnu
Nové přelomové léky snižují hladinu glukózy v krvi, kardiovaskulární riziko, a dokonce podporují hubnutí. Přesto všechno se nemoc ale rychle šíří dál. Jen ve Spojených státech postihuje 37 milionů lidí. A je tu další problém. U většiny pacientů nemoc zůstává neúnavně progresivní. Sice jsme se stali pozoruhodně dobrými ve zvládání kompenzace diabetu, ale stále jsme se nenaučili, jak tuto nemoc zastavit.
Dietní intervence vedou i k remisi diabetu 2. typu
Problém není ani tak v nedostatku inovací. Problém spočívá v tom, že inovujeme v rámci systému postaveného na chybném předpokladu, který zní: Diabetes 2. typu se nejlépe léčí úpravou hladiny cukru v krvi. Tím docela zapomínáme na vyřešení jeho základní příčiny. Z fyziologického hlediska léčba diabetu nespočívá v nasazení, či nenasazení léků.
Jedná se o onemocnění inzulínové rezistence, která je z velké části způsobena hromaděním tuků v játrech a svalových buňkách. To je to, co vědci označují jako ektopický tuk a co se ukládá mimo běžné tukové tkáně v orgánech, které k tomu ale nejsou přizpůsobeny. Namísto ukládání pod kůží se hromadí v játrech a svalech, ve slinivce, srdci nebo ledvinách.
Názor: Ultra průmyslově zpracované potraviny nejsou jen špatné
V případě diabetu tento intracelulární tuk, přesněji intracelulární lipidy, narušují inzulínovou signalizaci a zhoršují schopnost těla regulovat hladinu glukózy. Tento mechanismus skvěle demonstruje práce britského profesora Roye Taylora a jeho týmu z Newcastle University.
Kam přesně tím mířím? Když se řeší základní příčina, biologie se mění často velice rychle. A dále: Rostoucí počet klinických výzkumů ukazuje, že cílené dietní intervence, zejména ty zaměřené na rostlinné potraviny, snižují ektopický tuk a zlepšují citlivost na inzulín. V mnoha případech vedou k remisi diabetu 2. typu. To je stav, kdy se hladina cukru v krvi vrátí do normálu a zůstává stabilní i bez užívání léků na cukrovku.
Boj o trh s léky na hubnutí se vyostřuje, ukazuje spor hlavních konkurentů
A nejde tady o marginální účinky, ale o klinicky významné výsledky v randomizovaných studiích a v reálných podmínkách. To včetně prací, které jsme publikovali s kolegy. Přesto tento přístup zůstává okrajovým tématem ve vztahu k běžné péči. Proč? Protože náš systém zdravotní péče, stejně jako automobilový průmysl před Teslou, je optimalizován pro postupné zlepšování, nikoli pro systémové přepracování.
Prevence je lepší než preskripce
Klinické pracovní postupy upřednostňují preskripci léků před prevencí. Modely úhrad ze zdravotního pojištění stále více upřednostňují farmakoterapii před trvalou podporou zdravého životního stylu. Vůbec ten nejzásadnější problém spočívá v tom, že jsme přijali přesvědčení, že pacienti se nemohou nebo nechtějí změnit. Toto přesvědčení odráží pouze selhání systémů, nikoli samotných lidí, pacientů.
Když pacienti dostanou jasné, na důkazech založené instrukce, strukturovanou podporu a režim, který je v souladu s lidskou biologií, spíše je přijmou, než aby proti nim bojovali. Změna je tedy nejen potřebná, ale i možná. Vždyť v klinických studiích i v praxi pacienti běžně dosahují výsledků, které byly dříve považovány za nereálné. Otázka už dávno nezní, zda výživa může hrát ústřední roli v léčbě metabolických onemocnění, ale otázka zní, proč v ní stále roli nehraje. Případně, kdy ji začne hrát. Věda předkládá stále více důkazů.
Názor: Kdy by měli diabetici ideálně jíst? Určitě ne večer a v noci!
Nicméně problém nespočívá ve vědě a jejích důkazech. Problém je v nás. V tom, zda jsme ochotni přehodnotit systém péče o diabetiky. Každé odvětví dosáhne bodu, kdy postupný pokrok už nestačí. V dopravě tento okamžik přinesl Teslu. Ve sledování filmů a seriálů to bylo streamování. Ve zdravotnictví podle mého názoru nastal tento okamžik právě teď.
Ano, můžeme pokračovat ve zdokonalování modelu, jímž efektivněji kontrolujeme nemoci. Ale můžeme i změnit přístup. Můžeme vybudovat model, jenž zdraví obnovuje. Budoucnost medicíny prostě neleží v tom, jak dobře budeme kontrolovat chronická onemocnění. Leží v tom, zda je dokážeme potlačit a vyléčit. A také v tom, jak jim dokážeme předcházet.
Doc. MUDr. Hana Kahleová, PhD
—
Doc. MUDr. Hana Kahleová, PhD je lékařka se specializací v oboru endokrinologie a pracuje jako vedoucí klinického výzkumu ve Washingtonu, DC v USA.
Docentka Kahleová publikovala přes 100 odborných článků v lékařských recenzovaných časopisech a podílí se na aktualizaci nutričních doporučení pro lidi s diabetem.
