Dříve docela dobře léčitelní původci kvasinkových infekcí v krevním řečišti, takzvané kandidémie, postupně střídají lékům odolávající druhy kvasinek. I kandidémie se rozvíjejí při pobytu v nemocnici a pacienty ohrožují na životě.
Kandidémie jsou nejčastější kvasinkovou infekcí krevního řečiště u pacientů pobývajících na nemocničním lůžku. Největší nebezpečí představují tyto infekce pro oslabené a starší pacienty a pacienty po náročných chirurgických výkonech. V riziku rozvoje infekce jsou i pacienti dlouhodobě hospitalizovaní na jednotkách intenzivní péče [JIP]. I pro ně představují kvasinkové infekce krevního řečiště život ohrožující stav s vysokým rizikem úmrtí. U léčených pacientů se pohybuje úmrtnost kolem 35 %, u neléčených může dosáhnout až 90 %. Podle odborníků na antimykotika [léky na kvasinky a plísně, pozn. red.] je pro úspěšnou léčbu kandidémií zásadní pečlivě sledovat, kteří z těchto patogenů cirkulují v tuzemských nemocnicích a dále i to, jak reagují na dostupné léky.
„Pro včasné a úspěšné zahájení léčby pacientů je naprosto zásadní detailně znát, jaké druhy kvasinek se v našich nemocnicích aktuálně vyskytují a jak citlivé jsou k dostupným lékům,“ potvrzuje Radim Dobiáš, vedoucí Národní referenční laboratoře pro mykologickou diagnostiku při Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě.
I jen malé zpoždění v nasazení správného, to znamená účinného léku na kvasinkovou infekci v krevním oběhu přímo zvyšuje riziko úmrtí takového pacienta.
Od roku 2023 proto v Česku funguje národní síť pro sledování kandidémií. Do ní se zapojila již třicítka nemocničních center napříč republikou. Za síť jsou zodpovědné Národní referenční laboratoře pro mykologickou diagnostiku a antimykotika Zdravotních ústavů v Ostravě a Ústí nad Labem.
I kvasinkové infekce v krevním oběhu se musí sledovat
Kvůli závažnosti dopadů kvasinkových infekcí v krevním oběhu [kandidémie] na zdraví hospitalizovaných pacientů a jejich narůstající odolnosti proti podávaným lékům se spojilo několik vědeckých pracovišť. Ta podrobně sledují, jaké druhy původců těchto infekcí se objevují v českých nemocnicích. A jak reagují na podaná léčiva. Konkrétně jde o výzkumné týmy z Národních referenčních laboratoří pro mykologickou diagnostiku a antimykotika Zdravotních ústavů v Ostravě a Ústí nad Labem, Praze a Mikrobiologického ústavu AV ČR a FN v Brně.
A výsledky jejich sledování nejsou příliš dobré. Klasického původce těchto infekcí totiž postupně nahrazují odolnější druhy. Tedy takové patogeny, které nereagují nebo reagují nedostatečně na dostupná léčiva.
„Výsledky z prvního roku národního monitoringu ukazují, že získaná odolnost kvasinek vůči lékům je reálným problémem v našich nemocnicích,“ hodnotí situaci Pavlína Lysková, vedoucí studie z Národní referenční laboratoře pro antimykotika v Praze.
Sebraná data nově mapují počty a okolnosti pooperačních sepsí
Dříve nejčastějšího a dobře citlivého původce infekcí (Candida albicans) podle studie postupně střídají odolnější druhy kvasinek. V českých nemocnicích se poprvé molekulárně prokázaly i kvasinky, které představují riziko nozokomiální nákazy, upozorňuje Lysková.
A stejně jako například u infekcí způsobených bakteriemi i u kvasinkových původců se ukazuje jejich rostoucí odolnost vůči běžně používaným lékům. Což je podle ní důvod, proč výskyt kandidémií v nemocnicích průběžně sledovat. A vyhodnocovat jejich reakci na podaná léčiva.
„Zavedení celogenomového sekvenování a detekce mechanismů rezistence nám umožňuje lépe monitorovat situaci a reagovat příslušnými hygienickými opatřeními na možné klonální šíření kvasinek,“ říká dále doktorka Lysková.
Sepse – život ohrožující stav. Některým původcům sepse lze předcházet očkováním
V boji proti odolnosti kvasinkových infekcí je tak podle ní zásadní právě nepřetržitý monitoring jejich výskytu.
Co ukázala studie kvasinkových infekcí v krvi
Za první rok fungování tohoto sledování výzkumní pracovníci analyzovali více než 400 izolátů kvasinek získaných od zhruba čtyř set pacientů. A ukázalo se, že i nadále zůstává nejčastějším původcem kvasinka Candida albicans [40,6 % případů], její podíl ale dlouhodobě klesá. Například ještě na přelomu tisíciletí na ni připadalo přes 50 % případů. Naopak na vzestupu jsou takzvané non-albicans druhy kvasinek, zejména Candida glabrata [24,5 %] a Candida parapsilosis [14,5 %]. Studie ukazuje, že infekce nejčastěji postihují starší pacienty v průměrném věku 68 let. A podstatně častěji se vyskytují u mužů než u žen [62,4 % ku 37,6 %].
Výsledky přináší i jednu dobrou zprávu. A sice, že v Česku zatím laboratoře nezachytily případ infekce krevního řečiště velmi obávanou kvasinkou Candida auris.
„Nicméně v roce 2024 byl v ČR zaznamenán první případ infekce náhrady kyčelního kloubu a od té doby narůstá počet kolonizovaných pacientů v populaci,“ upozorňují autoři studie.
61letému Rudolfovi lékaři vyměnili kyčelní klouby naráz. Cítí se fantasticky
Za nejvíce znepokojivý trend považují vysokou míru rezistence kvasinek vůči běžně používaným antimykotikům. Konkrétně ze skupiny azolů. Například rezistence k flukonazolu dosáhla u kvasinky Candida parapsilosis téměř 17 procent, u Candida glabrata pak více než 15 %.
Odborný význam studie českých vědeckých týmů zaměřených na kvasinkové infekce krevního řečiště podtrhuje i to, že její výsledky publikoval prestižní vědecký časopis Mycopathologia.
–VRN–
