Většina z nás lékařů má pro pacienty se zvýšenou hladinou cukru v krvi dobře naučenou řeč. Mluvíme o srdci, ledvinách, očích, nohou. Procházíme orgán po orgánu, který může poškodit vyšší hladina cukru v krvi v průběhu let.
Co většina z nás, včetně mě, ale už neříká dostatečně často, jsou slova o mozku. Dobrý důvod s tím začít nám nabízí studie využívající data z britské UK Biobank, která ukázala, že zvýšená hladina glukózy v krevní plazmě má největší vliv na urychlení stárnutí mozku ze všech ve studii zkoumaných krevních metabolitů. Studii v létě publikoval časopis Molecular Psychiatry.
Vědci z čínské Jilin University a China Medical University v této studii zkombinovali snímky magnetické rezonance, genetická data a profily krevních metabolitů [meziprodukt nebo konečný produkt látkové přeměny, pozn. red.] od více než 37 tisíc osob v databázi UK Biobank. Chtěli tím vytvořit model, který odhadne věk mozku nikoli podle data narození dané osoby, ale přímo ze zobrazování a kombinací lékařských dat.
Poté porovnali tento odhad se skutečným věkem každé osoby a zeptali se, který z desítek krevních metabolitů nejlépe vysvětluje rozdíl u lidí, jejichž mozky vypadaly starší, než by odpovídalo datu narození sledovaných pacientů. Jeden výsledek výrazně překonal ostatní. Byla to právě vysoká hladina cukru v krvi, která ukázala na nejsilnější spojitost se zrychleným stárnutím mozku. A to ze všech metabolitů měřených ve studii. Glukóza vykázala ve vztahu se stárnutím mozku dokonce vyšší spojitost než cholesterol. Byla silnější než zánětlivé markery, silnější než cokoli jiného, co vědci měřili.
Co z toho plyne
Čínští vědci a jejich týmy následně využili metodu Mendelovy randomizace k dalšímu testování. Zajímalo je, zda je vztah mezi vysokou hladinou cukru v krvi a stárnutím mozku jen náhodný nebo naopak kauzální. To, co zjistili, bylo v souladu s jejich předchozími výsledky. Glukóza podle nich aktivně řídí proces stárnutí, nikoli ho pouze sleduje. Vyšší hladina glukózy se vázala s menším objemem v osmdesáti samostatných oblastech mozku a s vyšší mírou demence, Alzheimerovy choroby, vaskulární demence, Parkinsonovy choroby, mrtvice, deprese a úzkosti. Fantastické zjištění…
Chci být také ale přesná v tom, co tato studie opravdu ukázala, a co už ne. Důvod je, že využití zmíněné studie vyžaduje opatrnost, než změníme způsob, jakým pacientům radíme. Jednalo se o observační a genetickou analýzu, nikoliv klinickou studii. Nejde o studii, která by jasně prokázala, že snížení glukózy zvrátí stárnutí mozku nebo zabrání demenci. Žádný jednotlivý údaj o glukóze neurčil a neurčuje trajektorii žádného jednotlivého pacienta. Navíc jsou tu i další aspekty. Je to krevní tlak, spánek, fyzická aktivita, kouření či vzdělání. To vše také ovlivňuje stárnutí mozku. Ale přesto: Ze všeho, co čínští vědci naměřili, se ukázala glukóza v nezanedbatelné datové sadě vůbec nejsilnějším modifikovatelným signálem ve vztahu ke stárnutí mozku.
Co se stane, když se vysadí léky na hubnutí? Záleží na pacientech
Jako odbornici na diabetes mě toto zjištění nenechává netečnou. Po desetiletí totiž vnímáme glykemickou kompenzaci hlavně jako prevenci diabetu, ochranu slinivky břišní a dalších orgánů. Pracujeme na dosažení cílové hodnoty A1C glykovaného hemoglobinu, takzvaného dlouhého cukru v krvi. Avšak právě zjištění čínských vědců důrazně připomíná, že i mozek je metabolický orgán, který spotřebovává hodinu za hodinou po celý život významný podíl glukózy v těle.
Co to znamená pro pacienty
To, co můžeme pacientům nejen v této souvislosti nabídnout, nevyžaduje vypsání žádného receptu. Dotýká se to ale toho, co a kdy si kladou pacienti na talíř.
V mnoha randomizovaných studiích, včetně dvou, které jsme provedli s kolegy, se ukázal posun stravy směrem k rostlinným potravinám, zelenině, luštěninám, celozrnným výrobkům namísto masa a mléčných výrobků jako účinný nástroj pro lepší citlivost na inzulín, a tak i lepší kontrolu glykémie. Veganská strava v samostatné studii dokonce překonala konvenční diabetickou dietu v oblasti inzulínové rezistence a markerů oxidačního stresu. Přičemž právě [tato] strava s nízkým obsahem tuku zlepšuje kontrolu glykémie a snižuje kardiovaskulární rizikové faktory u pacientů s diabetem 2. typu. Zde bych ráda zdůraznila, že nasazení veganské stravy nutně nevyžaduje úplné vyloučení živočišných potravin. Zmíněné studie potvrdily přínos na základě změny stravy a intenzity této změny, nikoliv změnou typu „všechno, nebo nic“.
Názor: Kdy by měli diabetici ideálně jíst? Určitě ne večer a v noci!
Další důležitý faktor v celé věci je načasování příjmu potravy. Citlivost na inzulín totiž není po celý den konstantní. Je ale nejvyšší ráno a s postupujícím dnem klesá. To znamená, že například i identická jídla vyvolávají různé glykemické reakce v závislosti na denní hodině, kdy jsou snědena. A znovu: V randomizované studii s časově omezeným příjmem vhodné stravy se u pozorovaných osob zlepšila citlivost na inzulín. Zlepšil se krevní tlak a marker oxidačního stresu u mužů s prediabetem. To vše bez změny hmotnosti.
Jsme to, co jíme. A platí to i pro náš mozek
Například v jedné studii, kterou jsem provedla se svým týmem u pacientů s diabetem 2. typu, kteří jedli dvě větší jídla, snídani a oběd, namísto šesti malých jídel rozložených po celý den, se nejen zlepšila citlivost na inzulín, ale snížil se i tuk v játrech. To opět nezávisle na celkovém množství konzumovaných kalorií. Zkrátka správná volba stravy a její správné časování napomáhají dobrému cíli. Tím je bezpečná hladina cukru v krvi.
Komentář: Souvislost mezi světlem a hladinou cukru v krvi existuje
Abych se ale vrátila na začátek. Nic z výše uvedeného nečiní stárnutí mozku jednodušší záležitostí. Žádná jednotlivá změna ve stravování nevymaže vliv genetiky, krevního tlaku, spánku či dalších faktorů, o nichž už dnes dobře víme. Avšak ze všech ukazatelů, které mohli vědci u desítek tisíc mozků změřit, se hladina glukózy ukázala jako nejsilnější ovlivnitelný faktor. Léta jsme se pacientů ptali na jejich jídelníček s ohledem na zdraví srdce a obvod pasu. To je v pořádku! Studie, která prokázala vliv cukru v krvi na stárnutí mozku, je dalším pádným důvodem, abychom své úsilí na volbu správné stravy u pacientů zesílili. A to už nejen s ohledem na onemocnění cukrovkou, ale i s ohledem na jejich mentální pohodu a duševní zdraví.
Doc. MUDr. Hana Kahleová, PhD
—
Doc. MUDr. Hana Kahleová, PhD je lékařka se specializací v oboru endokrinologie a pracuje jako vedoucí klinického výzkumu ve Washingtonu, DC v USA. Publikovala přes 100 odborných článků v lékařských recenzovaných časopisech a podílí se na aktualizaci nutričních doporučení pro pacienty s diabetem.
