
Kratší lhůty pro otevření klinické studie, méně byrokracie a snazší realizace studií napříč evropskými zeměmi i širší využití AI ve studiích. To jsou klíčové změny na podporu biotech a farma výzkumu v unijním návrhu European Biotech Act.
Jde o dokument Evropské unie, jehož hlavním úkolem je posílení konkurenceschopnosti biotechnologického a farmaceutického výzkumu EU. A tím i zlepšení dostupnosti inovativní léčby pro evropské pacienty. Návrh European Biotech Act nyní projednává Rada EU a Evropský parlament. Jednou z klíčových součástí dokumentu je revize evropského nařízení o klinických hodnoceních. Právě v této oblasti EU v posledních letech hodně oslabuje, to ve prospěch Asie a Spojených států. A European Biotech Act má pomoci tento trend zvrátit.
„Potřebujeme zkrátit schvalovací lhůty, odstranit zbytečnou administrativu a přivést do Evropy více klinických studií. Získají tím pacienti, kteří se mohou dostat k inovativní léčbě dříve, lékaři díky zkušenostem s nejmodernějšími terapeutickými postupy i zdravotnické systémy, kterým klinické studie pomáhají snižovat náklady na léčbu,“ shrnul hlavní bariéry, které stojí v cestě silnějšímu výzkumu nových léků v EU, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.
Stárnutí populace Česko zvládne, pokud otevře dveře inovacím
Velký potenciál v podpoře klinického výzkumu spatřuje také ve využití umělé inteligence [AI] a digitalizace, jíž rovněž řeší dokument Evropské unie.
„Například při přípravě klinických studií, sběru dat nebo v možnostech zapojení pacientů na dálku,“ uvádí David Kolář.
Evropa ztrácí na atraktivitě i v klinickém výzkumu
Evropský Biotech Act podle něj reaguje na silnou globální konkurenci ve výzkumu a vývoji nových léčiv. Odkazuje i na analýzu společnosti IQVIA pro Evropskou federaci farmaceutického průmyslu a asociací [EFPIA]. Podle ní klesl podíl Evropského hospodářského prostoru [EHP] na celosvětovém počtu komerčních klinických studií z 22 % v roce 2013 na 12 % v roce 2023. Mezi lety 2018 a 2023 se zároveň přibližně o 60 tisíc snížil počet pacientů zařazených do studií, které zahrnovaly alespoň jedno výzkumné pracoviště v EHP.
Z farmaceutického průmyslu těží veřejné rozpočty 25 miliard korun
Důležitost budoucí podoby European Biotech Act dokládá to, že se k jeho dopadům na klinický výzkum v listopadu uskutečnil v Evropském parlamentu kulatý stůl pořádaný AIFP. Účastnili se ho evropské instituce a přítomni byli i zástupci českého ministerstva zdravotnictví, farmaceutického průmyslu a také pacientských organizací.
„Výzkum, vývoj i zavádění biotechnologií do praxe jsou mimořádně nákladné. A proto je zásadní spolupráce napříč členskými státy a co nejjednodušší pravidla,“ uvedl k projednávané legislativně Ondřej Krutílek, poslanec Evropského parlamentu.
European Biotech Act zjednoduší otevírání studií
Jedním z nejvýznamnějších opatření European Biotech Actu je plánovaná úprava nařízení o klinických hodnoceních. Současný návrh EK počítá se zkrácením standardní lhůty pro počáteční povolení klinické studie ze 75 na 47 dní. Pokud není nutné vyžádat si doplňující informace. Dále cílí na omezení duplicitní dokumentace a zlepšení koordinace mezi členskými státy. Upravuje i postupy, které mají usnadnit realizaci studií ve více evropských zemích. Současná praxe zapojování pacientů do studií ve více unijních státech je velmi složitá. A větší prostor mají dostat, jak již zmínil David Kolář, moderní technologie.
„Ministerstvo zdravotnictví ČR podporuje hlavní cíle evropského Biotech Actu. Potřebujeme rychlejší, koordinovanější a předvídatelnější schvalování klinických studií. A větší harmonizaci pravidel napříč Evropskou unií,“ vyjádřila se k dokumentu vedoucí oddělení hodnocení zdravotnických technologií MZd ČR Jana Hlaváčová.
Lenka Součková: Klinické studie nejsou jen byznys, ale posouvají všechny dál
Zástupci evropského farmaceutického průmyslu zase připomínají, že v globální konkurenci o umístění klinických studií rozhoduje vedle odborných kapacit a kvality zdravotnictví právě také rychlost schvalovacích procesů a předvídatelnost regulatorního prostředí.
„Návrh evropského aktu o biotechnologiích obsahuje několik opatření, která mohou zlepšit podmínky pro klinický výzkum v Evropě. Patří mezi ně kratší lhůty pro schvalování, možnost souběžného posuzování změn, omezení duplicitních požadavků na dokumentaci a jednodušší postupy pro provádění klinických hodnocení ve více zemích,“ říká k dokumentu místopředsedkyně pracovní skupiny EFPIA Biotech Advocacy Task Force a ředitelka pro evropské veřejné záležitosti společnosti Novartis Alexandra Tamas.
Klinické studie přináší nové léky pacientům
Silná základna Evropy pro otevírání klinických studií přinese benefity především samotným pacientům. Právě ti se díky nim dostávají k novým účinnějším lékům. Proto se do diskuze k návrhu European Biotech Act zapojují také zástupci pacientských organizací.
„Pro pacienty je nejdůležitější, aby nová legislativa skutečně zohledňovala jejich potřeby. To znamená zapojovat je již do přípravy klinických studií, harmonizovat formuláře informovaného souhlasu a usnadnit přeshraniční přístup ke klinickým hodnocením,“ uvádí Solène Jouan, specialistka na evropskou zdravotní politiku z European Patients’ Forum.
Česko má první strategii klinických hodnocení. Cíl je více studií
Skutečnost, že se někteří pacienti nedostanou do pro ně vhodné klinické studie jen proto, že se studie uskutečňuje v jiné zemi než jejich domovině, považuje za znevýhodňování. I tuto bariéru by měl nový dokument odstranit. Respektive zlepšit podmínky pro zapojení se do studií ve více zemích.
„Stejně důležité je, aby účastníci klinických studií lépe odráželi rozmanitost populace. K tomu je třeba odstraňovat překážky, kterým čelí skupiny obyvatel s omezeným přístupem ke klinickému výzkumu. Anebo s nedostatečným zastoupením ve studiích,“ dodává Jouan.
–RED–













