Rakovina prostaty v Česku ročně postihuje asi osm tisíc mužů. Zhoubný nádor prostaty se ale daří i úspěšně léčit. Avšak to pouze za předpokladu, že je včasně zachycen. V opačném případě na něj umírá kolem 1 500 mužů za rok.  

Úspěšnost léčby rakoviny prostaty v prvním až třetím stadiu je téměř 100 procent, ve čtvrtém stadiu, tom nejvyšším stadiu jen 50 %.

„Ročně si tuto diagnózu v ČR vyslechne asi osm tisíc mužů. Mezi maligními onemocněními je karcinom prostaty u mužů onemocněním The First One, u žen je to rakovina prsu,“ říká ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek.

Koncem letošního roku u nás bude žít podle jeho odhadů zhruba 73 tisíc mužů s karcinomem prostaty. Zároveň i upozorňuje, že za posledních dvacet let se výrazně posunula průměrná věková hranice mužů s tímto onemocněním. A to ze 70 let na 65 let věku. Což potvrzuje i výkonný ředitel Asociace inovativního a farmaceutického průmyslu [AIFP] Jakub Dvořáček.

„Celkově pozorujeme za posledních 10 let značný nárůst v očekávané délce života. Mezi lety 2006 a 2016 narostla doba dožití u 70letých pacientů o 25,1 procenta, u 60letých pak o 32,9 procenta a u 50letých dokonce o 44,6 procenta,“ říká.

Rakovina prostaty a příběh Stanislava K.

Cesta k léčbě ale nemusí být v Česku vždy jednoduchá. Což dokládá i zkušenost pana Stanislava Kolby. Časté močení považoval ve svém věku za zcela běžné. To se však mýlil. Rakovina prostaty se u něj objevila v jeho 68 letech.

„Celý život jsem hodně sportoval, kromě návštěvy u zubaře jsem do zdravotního systému téměř nevstupoval. O existenci PSA jsem nic nevěděl, takže jsem nemohl ani požádat o jeho změření,“ říká pan Stanislav.

Pro diagnostiku asymptomatického karcinomu prostaty je primární stanovení hladiny PSA, prostatického specifického antigenu [více níže, pozn. red.].

„Lékaři jsem o tom řekl až později a teprve potom mi bylo PSA změřeno. A bylo dost vysoké 14,9. Chtělo to změřit podstatně dřív,“ vypráví.

Následně prošel vyšetřením na urologii, kde mu lékař sdělil a povrdil diagnózu – rakovina prostaty. Následovala vyšetření na onkologii, kde se s lékařem poradili a vybrali tu nejvhodnější léčbu. Přišel však další šok. Ošetřující lékař mu sdělil, že je přihlášen u špatné pojišťovny, která mu léčebnou terapii neuhradí.

„Zeptal jsem se ony existují špatné a dobré zdravotní pojišťovny? Celý život jsem přispíval do našeho solidárního zdravotního systému a teď poprvé potřebuji pomoc,“ vypráví o své trnité cestě k léčbě rakoviny prostaty.

A tak musel ve chvíli, kdy potřeboval co nejdříve zahájit léčbu čekat na termín, kdy může změnit svoji zdravotní pojišťovnu.

„A když se vám to konečně podaří a Krajské onkologické centrum to podpoří existuje tu další překážka a tou je revizní lékař pojišťovny,“ pokračuje.

To je podle jeho slov další stres ve chvíli, kdy víte, že máte rakovinu a potřebujete rychlou léčbu. Podle jeho vyprávění jsou tu i případy, kdy u dvou pacientů se stejnou diagnózou revizní lékař jednomu léčbu doporučí a druhému ne.

„Když revizní lékař léčbu zamítne, můžete zahájit správní řízení, nebo se dlouho soudit, nebo si léčbu zaplatit,“ říká.

Pan Stanislav nakonec onkologickou léčbu úspěšně zvládl. I to byl podle něj důvod, proč založil první mužskou pacientskou organizaci v ČR Asociaci mužů sobě.

Prevence je ochrana číslo jedna

Zásadním předpokladem úspěšné léčby karcinomu prostaty je jeho odhalení v raném stadiu, kdy bývá ještě zcela vyléčitelný. Proto by dle lékařů měl být každý muž nad 50 let pravidelně vyšetřován u svého praktického lékaře na hladinu prostatického specifického antigenu [PSA].

„Pro diagnostiku asymptomatického karcinomu prostaty je primární stanovení hladiny prostatického specifického antigenu. Tu lze stanovit laboratorním vyšetřením z krevního vzorku odebraného například u praktického lékaře,“ vysvětluje předsedkyně České onkologické společnosti [ČOS] ČLS JEP a přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Jana Prausová.

Upozorňuje, že zvýšená hodnota PSA v krvi ještě neznamená, že pacienta postihla rakovina prostaty. Naopak důležité je podle ní hodnotu PSA sledovat, popřípadě provést biopsii. To znamená, histologicky vyšetřit odebrané vzorky tkáně z prostaty.

„Prostata se dnes operuje laparoskopicky [miniinvazivní metoda] nebo roboticky. Tyto metody snižují riziko komplikací a umožňují rychlejší zotavení,“ upřesňuje.

Jak se projevuje rakovina prostaty…

Zhoubný nádor prostaty se objevuje u starších mužů, a riziko jeho výskytu se strmě zvyšuje po 60. roce věku. Problém ve včasné diagnostice je, že nádor se často nachází na periferii žlázy a nevyvolává proto dlouho žádné příznaky. Ty přicházejí až v pokročilejším stadiu nemoci, kdy si pacient stěžuje na časté močení, nucení na něj a má i pocit nevyprázdněnosti. Příznakem karcinomu prostaty v pozdějším stadiu bývá i slabý proud moči a močení v malých dávkách. Tyto projevy ale mohou být i signálem nezhoubného zvětšení prostaty. Dominantním rizikovým faktorem zhoubného nádoru prostaty je věk. Pouze malá část z nemocných má dědičný předpoklad. Výskyt karcinomu prostaty zvyšuje a nejenom prostaty i přílišná konzumace tuků a kouření.

Podle Ladislava Duška lze za dobrou zprávu považovat, že více než pět tisíc nově diagnostikovaných mužů karcinomem prostaty ročně je v prvním či druhém stadiu nemoci. A to jim dává téměř 100% šanci na přežití.

„Cena za tento úspěch ve zdravotnictví je, že se pacient dožije i druhého nádoru. Zhruba 15 procent nádorů vzniká u muže, který už přežil jednu malignitu,“ upozorňuje.

To je však až druhý problém. První problém je, že v Česku zbývá stále tři tisíce mužů, u nichž se nádor nedaří zachytit včas. Jejich šance na uzdravení se tím výrazně snižují. I když i zde moderní medicína posiluje šanci na vyléčení.

Veronika Táchová

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here