Odborníci upozorňují na to, že zhoubný nádor prsu se netýká pouze žen v „pokročilejším“ věku. Stále častěji postihuje i ženy mladší 45 let. I to je důvod, aby ženy nepodceňovaly samovyšetření a zároveň neodmítaly preventivní screeningové programy.

Odpovědnost za postižení mladých žen karcinomem prsu lze podle předsedkyně České onkologické společnosti [ČOS] ČLS JEP a přednostky Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Jany Prausové v určité míře připsat i narůstajícímu věku první gravidity u žen.

„Věk první gravidity se posouvá nad 30 let a více. Není výjimkou gravidita po 40. roku věku,“ říká Jana Prausová.

Dalším problémem podle Jany Prausové může být oplodnění ve zkumavce neboli in vitro fertilizace [IVF] a související stimulace, kterou ženu podstupují. To, že zhoubný nádor prsu se nevyhýbá i mladým ženám přitom potvrzuje i následující příběh.

Příběh Petry S.

„Bylo mi čerstvých 29 let, když jsem si náhodou v prsu nahmátla bouličku. Bylo to v pátek, to si velice dobře pamatuji, protože jsem kvůli tomu měla velice nepříjemný víkend. Takže jsem pro jistotu hned v pondělí zašla ke svému gynekologovi,“ vzpomíná Petra Svobodová na dobu před několika lety.

Gynekolog ji tehdy sdělil, že se nejedná o nic vážného a poslal ji domů. Petra se však nedala. Trvala na vyšetření a gynekolog ji nakonec poslal do mamologické poradny.

„Po ultrazvuku a následné biopsii mi paní doktorka sdělila, že se bohužel jedná o agresivní karcinom prsu,“ vzpomíná s tím, že pak následovala částečná operace prsu a léčba chemoterapií, ze které měla největší strach.

„V průběhu chemoterapií mi občas dobře nebylo, ale dalo se to snášet, čekala jsem to daleko horší,“ říká Petra.

Podle výsledků histologie byl její nádor silně hormonálně pozitivní. Proto následovala po chemoterapii hormonální léčba neboli umělý přechod.

„Snášet se to dá, ale občasné vedlejší účinky třeba v podobně návalů horka, příjemné nejsou a stěžují běžný život,“ vzpomíná Petra, která léčbu absolvovala v pracovní neschopnosti.

Dnes je ráda, že se tehdy nenechala odbýt a začala své onemocnění řešit včas. I proto všem ženám po své zkušenosti vzkazuje: „Poslouchejte svoje tělo a hlídejte si svá prsa pravidelným samovyšetřováním každý měsíc. A pokud si myslíte, že něco není v pořádku, navštivte lékaře a nenechte se odbýt.“

Včasná diagnostika je klíčová

Podle odborníků je příběh Petry Svobodové ukázkovým příkladem, jak by měly ženy s onkologickým onemocněním postupovat. Na mysli mají především diagnostiku zhoubného nádorového onemocnění v jeho časném stadiu, která je pro úspěšnou léčbu klíčová. Zvlášť při tak vysokých číslech žen, které onemocnění postihuje. Diagnózu si v Česku ročně vyslechne více než sedm tisíc žen.

„V diagnostice nádorových onemocnění prsu jsme v Evropě na 22. až 23. místě, v mortalitě zaujímáme 33. až 34. místo v Evropě. To je dobrá zpráva pro české pacientky,“ říká ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek.

V řeči čísel to znamená, že více než 1 600 žen ročně v Česku na zhoubný nádor prsu umírá. Proto je jistě velice dobrou zprávou, že se zvyšuje počet žen, kterým je rakovina prsu diagnostikována v časném stadiu. Zatímco v roce 2000 lékaři zhoubný nádor prsu v 1. stadiu potvrdili v necelých 31 procentech případů, v roce 2017 už to bylo v 51 procentech případů. Ale i tak to stále podle Ladislava Duška není dost.

„Bohužel stále ještě dost zhoubných nádorů prsu je zachytáváno ve 4. stadiu, kdy šance na uzdravení jsou minimální,“ upozorňuje s tím, že každoročně je u nás zhruba 500 žen diagnostikováno právě ve stadiu 4.

Toto číslo by přitom mohlo být významně nižší, pokud by všechny ženy zodpovědně dbaly na účast v preventivních programech screeningu karcinomu prsu. Na ty pojišťovny rozesílají zvací dopisy, a to i opakovaně. Míra odezvy je ale stále nedostatečná. Přitom pokud je zhoubný nádor prsu zachycen v prekancerózním stadiu či stadiu 1, tak pětileté přežití pacientek je 100%.

Možnosti tu jsou

To, že důsledná prevence, včasná diagnostika, léčba a inovativní postupy i léky přispívají k prodlužování doby přežití onkologických pacientek se zhoubným nádorem prsu potvrdily i výsledky studie Inovace pro život Asociace inovativního a farmaceutického průmyslu [AIFP]. Ve sledovaných obdobích mezi lety 2002 až 2006 a 2012 až 2016 se prodloužil život pacientek ve všech stadiích tohoto onemocnění.

„Je skvělé, že míra pětiletého přežití od roku 1990 postupně vzrůstá také u čtvrtého, metastatického stadia onemocnění,“ upozorňuje výkonný ředitel Asociace inovativního a farmaceutického průmyslu [AIFP] Jakub Dvořáček.

Jeho slova potvrzuje i Jana Prausová: „To, co máme dnes v rukou a můžeme nabídnout a poskytnout nemocným nebylo vždy samozřejmost. To je třeba si uvědomit. Zvlášť, když mnozí všechno to jako samozřejmost berou. A často se někdy snaží výsledky zdravotnictví i devalvovat. Což je špatně,“ říká předsedkyně Jana Prausová.

Pro úplnost dodává, jak to bylo v onkologii před rokem 1989. To měli lékaři v nemocnicích na cytostatika [látky k léčbě nádorových onemocnění, pozn. red.] přísně určené limity.

Na celý Motol jsme tehdy měli na jeden rok na léčbu 200 tisíc devizových korun. To dnes utratím během chvíle,“ říká.

Dodejme, že v Česku žije 580 tisíc onkologických pacientů a jejich počet každý rok stoupne zhruba o 85 tisíc.

Dobrá zpráva ale je, že i přes rostoucí počty pacientů se zhoubnými nádory klesá úmrtnost na ně. Důvod? Prevence, včasná diagnostika i dostupná lékařská a farmakologická péče.

Veronika Táchová

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here