Psi, kočky a fretky z Ukrajiny musí do 10denní karantény

0
1257
z_Ukrajiny
Foto: Pixabay.com

Domácí mazlíčci, jako jsou psi, kočky a fretky, jež si do Česka přivážejí váleční uprchlíci z Ukrajiny, nemusejí být očipovaní ani tetovaní. Avšak podléhají 10denní karanténě. Veterinář je pak musí vyšetřit do tří dnů.

Důvod? Podle tuzemských úřadů hrozí zavlečení vztekliny. O mimořádné úpravě podmínek pro vstup zvířat v zájmovém chovu platných pro jejich majitele, kteří do Česka utíkají před válkou na Ukrajině, informovala Státní veterinární správa [SVS].

„Při vstupu psů, koček a fretek z Ukrajiny na území ČR nebude jako nutná podmínka vstupu vyžadováno označení zvířete mikročipem či tetováním. Stejně tak nebude vyžadováno ani harmonizované veterinární osvědčení potvrzené tamním úředním veterinárním lékařem ani sérologické vyšetření na protilátky proti vzteklině,“ uvádí SVS ve své tiskové zprávě.

Nicméně kvůli zvýšenému riziku zavlečení vztekliny, která se ze zvířat přenáší i na člověka, pro zvířata přicházející do Česka z Ukrajiny určité povinnosti přeci jen platí. A zodpovědnost za jejich dodržení nesou jejich majitelé.

Zvířata z Ukrajiny podléhají 10denní karanténě

Podle nařízení tuzemských veterinářů tak musí zvířata Ukrajinců, kteří prchají před ruskou válkou, po vstupu na české území do 10denní karantény. Do 72 hodin [3 dnů] pak zvíře klinicky vyšetří soukromý veterinární lékař. Ten u zvířat vyloučí případnou nákazu vzteklinou. Neočipovaná zvířata pak označí mikročipem český soukromý veterinární lékař. A zároveň jim vystaví doklad o provedeném vyšetření.

Chápeme mimořádně těžkou situaci lidí, kteří kvůli probíhajícímu válečnému konfliktu na území Ukrajiny opouštějí svou zemi. Chápeme také, že si řada z nich s sebou chce vzít své domácí mazlíčky, k nimž má vztah a povinnost se o ně postarat. Nechceme je proto zatěžovat zbytečnou byrokracií, nebo jim vstup se zvířaty do ČR znemožňovat. Nicméně je na druhou stranu nutné minimalizovat riziko zavlečení vztekliny či dalších nebezpečných nákaz do země,“ uvedl k zavedení opatření pro ukrajinská zvířata ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

V Polsku řádí vzteklina. Mají ji srnky, lišky, kočky i jezevci

 

Podle pokynů SVS čeká dovezené zvíře v době mezi pátým až desátým dnem karantény ještě povinné opakované vyšetření na vzteklinu. A pokud nevykáže žádný z klinických příznaků vztekliny, nejpozději desátý den karantény ho veterinář naočkuje proti vzteklině. A s tím mu vystaví i očkovací průkaz nebo takzvaný petpas.

Pokousání zvířetem z ciziny vyžaduje okamžitou reakci

A jsou tu i další nařízení. Při poranění člověka od zvířete z Ukrajiny či neznámého původu v době jeho desetidenní karantény je třeba, aby se jeho majitel či kdokoli jiný okamžitě spojil s veterinárním lékařem. Ten zvíře vyšetří a rozhodne o dalším postupu. Stejná praxe platí v situaci, kdy pes, kočka či fretka přicházející s Ukrajinci do Česka vykazuje příznaky nervového onemocnění.

Zástupci SVS veřejnost dále upozornili na pravidla při záchraně neznámých zvířat. I ty mohou být totiž nositeli nebezpečných nákaz. Lidé si dle SVS mají důkladně zvážit, zda se neznámého zvířete skutečně ujmou.

„Varování vychází z toho, že se s velkou pravděpodobností může jednat o zvířata neočkovaná proti vzteklině,“ vysvětluje SVS.

Tularémie v Česku ročně postihne padesát až sto lidí

Těm, kteří se přeci jen rozhodnout vzít neznámé zvíře do péče, pak doporučuje nejdříve zkontaktovat nejbližší veterinární ordinaci.

Ke vzteklině jsou náchylní psi, kočky, lišky i skot

Vzteklina je smrtelné onemocnění všech teplokrevných zvířat, která se přenáší i na člověka. Zvlášť vysokou citlivost k nákaze dle veterinářů vykazují masožravá zvířata, především pak psi, kočky, lišky, vlci, ale třeba i skot.

„Virus napadá centrální nervovou soustavu a je vylučován slinami již několik dnů před klinickými příznaky projevy onemocnění,“ popisuje SVS ve své zprávě.

Nejčastěji se nemoc ale na člověka přenese pokousáním. Typický projev onemocnění je změna chování zvířete, kdy začne být agresivní vůči lidem i jiným zvířatům. Další známka bývá i to, že nakažená zvířata nepřijímají vodu ani potravu. To způsobuje ochrnutí hltanu až postupné ochrnutí končetin a úhyn.

Závěrem připomeňme, že Česká republika nezaznamenala od roku 2004 žádnou nákazu vzteklinou. Což se podle SVS podařilo dosáhnout zejména vytrvalou vakcinací vnímavých zvířat. Včetně orální vakcinací lišek a kontrolou jejich přesunů.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here