Válka na Ukrajině zhatila let kosmické sondy na Mars

0
127
na_Mars
Záběr z úspěšné mise na Mars v roce 2004. / Foto: NASA

Rada Evropské kosmické agentury pozastavila projekt meziplanetární sondy ExoMars 2022, jejíž součástí je i český měřicí přístroj. Sonda měla letos letět na Mars, ale nepoletí. A to kvůli ruskému válčení na Ukrajině.  

Ruská vesmírná agentura Roskosmos zajišťovala vypuštění sondy do vesmíru letos v září i její přistávací platformu. Ruský vesmírný výzkum ale šel kvůli válce na Ukrajině stranou. Sonda s ruským planetárním roverem měla přistát na Marsu na jaře 2023. Český přístroj v ní měří změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů. Tedy v pásmu, kde by se mohly projevovat i případné atmosférické výboje.

„V nejbližší době se nedozvíme, jsou-li na Marsu atmosférické výboje způsobené nabíjením poletujícího prachu. Ani jestli se mohou elektromagnetické vlny na slyšitelných kmitočtech šířit z kosmického okolí rudé planety až na její povrch,“ uvádí smutně Ondřej Santolík, vedoucí českého výzkumného týmu z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Elektromagnetické vlny na slyšitelných kmitočtech vědci přitom již dříve zaznamenali kromě Země i na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Avšak možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství. Pokud na Marsu takové výboje skutečně existují, pak ale podle Santolíka jistě nevypadají jako pozemské blesky.

Satelitní optické detektory zaznamenaly extrémní blesky

„O tom, jak by mohly vypadat, se můžeme zatím jen dohadovat na základě informací, které máme o řídké atmosféře naší sousední planety. Nikdo tyto výboje ještě nepozoroval ani opticky, ani se doposud nepodařilo zachytit jejich nízkofrekvenční elektromagnetické vlny,” vysvětluje.

Evropská sonda na Mars havarovala

ExoMars je dvojdílná mise Evropské kosmické agentury [ESA] a Roskosmosu na Mars. 14. března 2016 agentury dopravily na oběžnou dráhu Marsu atmosférickou sondu. Přistávací modul Schiaparelli se oddělil od sondy 16. října a orbiter dorazil na oběžnou dráhu Marsu o čtyři dny později.

19. října Schiaparelli zahájil sestupu na povrch Marsu rychlostí 21,000 km/h. 20. října však ESA oznámila, že s modulem ztratila spojení méně než minutu před plánovaným přistáním. A to i přesto, že Schiaparelli mířil na plánované místo v pláni Meridiani Planum a padák se v pořádku otevřel. Avšak počítač špatně vyhodnotil výšku a přistávací sekvence byla aktivována předčasně. Padák a tepelný štít se rozvinul a dobrždění se aktivovalo ve výšce 3,7 km, což neumožnilo správné přistání a modul havaroval při rychlosti 540 km/h.

České družice budou zkoumat možnosti „těžby na asteroidech“

Druhá mise byla naplánována na 20. září 2022. Sondu měla na oběžnou dráhu vynést ruská raketa Proton. Stejně tak hlavní podíl na přípravě roveru mělo mít Rusko. S přistáním vědci počítali 10. června 2023. Válka na Ukrajině jejich plány ale změnila.

Český přístroj svinul českou vlajku

Český přístroj [viz vpravo jeho část Diviš Ahoj, pozn. red.] pro měření změn elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů ještě nikdy nedosedl na povrch Marsu. Kvůli válce na Ukrajině se ale ani letos nevydá na cestu dlouhou téměř 600 milionů kilometrů k rudé planetě.

Spolu s vědeckým přístrojem, který na desce plošných spojů nese českou vlajku, neodletí do vesmíru ani jedenáct nahrávek. Ty mezinárodní porota vybrala z 584 třicetivteřinových zvukových záznamů v rámci soutěže „Telefonát z Marsu“.

Tu uspořádalo Oddělení kosmické fyziky AV ČR a přírodovědecký časopis Vesmír. Jedna z nahrávek se měla stát testovacími daty, které se odvysílají z povrchu Marsu zpět na Zemi.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here