Experti Světové meteorologické organizace při OSN ohlásili zápis dvou rekordních megablesků. Oba blesky zaznamenali na jaře roku 2020 z oběžné dráhy okolo Země s pomocí unikátního optického satelitního detektoru.
Experti Světové meteorologické organizace při OSN [WMO] jako rekordní vyhodnotili bleskový výboj nad Uruguayí a severní Argentinou z 18. června 2020. A to proto, že trval 17,102 sekundy [s možnou odchylkou měření 0,002 sekundy]. Byl tak o 0,37 sekundy delší než megablesk, jenž se objevil nad severní Argentinou 4. března 2019.
Druhý rekord trhl blesk nad jižní částí Spojených států amerických z 29. dubna 2020. Ten urazil uvnitř bouřkového mraku vzdálenost 768 kilometrů [s možnou odchylkou měření 8 km]. Byl tak o 60 kilometrů delší než poslední rekordman z jižní Brazílie zaznamenaný 31. října 2018. Ten měřil 709 ± 8 km.
WMO je specializovaná agentura OSN, která sdružuje 193 členských států a území. OSN ji zřizuje pro referování o stavu a projevech zemské atmosféry i její interakci s pevninou a oceány, o počasí a klimatu nebo vodních zdrojích. Výbor pro extrémní blesky pak má na starosti vědecké posouzení jedinečnosti přihlášených pozorování.
Jak se blesky vlastně měří
Dle Randalla Cerveného z Výboru pro meteorologické a klimatické extrémy WMO jsou extrémní blesky živoucím dokladem síly přírody a vědeckého pokroku v jejím pozorování.
„Je pravděpodobné, že existují ještě déle trvající a na delší vzdálenost se šířící blesky, které ale budeme schopni pozorovat, až když se technologické možnosti jejich detekce ještě více zdokonalí,“ uvedl.
Pro hledání rekordů v délce trvání jednotlivého blesku a v délce vzdálenosti, kterou blesk bez přerušení urazí uvnitř bouřkového oblaku, se až donedávna používala data z pozemních anténních polí. Jejich možnosti ale byly značně omezeny jejich polohou a také dosahem.
Vědci proto začali používat optické detektory umístěné na geostacionárních satelitech GOES-16 a GOES-17. Tyto optické CCD detektory zaznamenávají každé dvě tisíciny sekundy obrázek o velikosti 1372 × 1300 pixelů. A právě tyto detektory zachytily rekordní megablesky. Čas a dráhu blesků vědci stanovili na základě pečlivé analýzy časové souslednosti pixelů osvětlených zkoumaným bleskovým výbojem.
Z vesmíru blesky pozoruje také čínský satelit FY-4. Na oběžnou dráhu se brzy dostane ještě optický detektor na palubě evropské družice MTG-I. Čímž budou mít vědci k dispozici téměř globální pokrytí bleskové aktivity na Zemi.
Nadoblačné blesky: elfové a skřítkové
Členkou výboru, která megablesky vyhodnocuje, je i česká vědkyně Ivana Kolmašová z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR [AV ČR]. Ta se specializuje na analýzu vlastností elektromagnetických vln generovaných přírodními bleskovými výboji za pomoci družicových dat a dat z pozemních měření.
„Blesky mne stále nepřestávají udivovat. Běžně jsou kratší než jedna sekunda a šíří se bouřkovým oblakem horizontálně desítky kilometrů či méně,“ říká.
Podle jejích slov díky satelitním detektorům došlo ke změření rekordních megablesků, ale je i mnoho dalších extrémních vlastností bleskového výboje, které satelity stále neodhalí.
„A také by nás hodně zajímaly,“ tvrdí vědkyně, podle níž není mnohé dosud známo.
Například, jak velké mohou být maximální proudy tekoucí bleskovým kanálem nebo kolikrát uhodí blesk do přesně stejného místa. A záhady kolem blesků se neomezují jen na rekordy.
„Například stále přesně nevíme, co se děje uvnitř bouřkových oblaků při vzniku bleskového výboje. Nerozumíme všem okolnostem vzniku nadoblačných blesků, jako jsou skřítci či elfové. A neumíme vysvětlit vlastnosti kulového blesku,“ říká Kolmašová.
Dodejme, že nadoblačné blesky, jimž se říká skřítkové a elfové, vypadají jako červené či oranžové postavičky skřítka s vlásky visícími dolů. Případně jako dolů visící mrkev s kořínky či jako medúza. Objevují se ve výškách 50 až 80 kilometrů. Naopak elfové vypadají jako rychle se rozšiřující světelný prstenec či disk a objevují se ve výškách okolo 90 km. Kromě toho mezi nadoblačné blesky patří takzvané pozemské gama záblesky a modré výtrysky.
–DNA–
