Vyhazují se miliony vakcín, delší expirace je problém

0
760
vakcin
Závod na výrobu mRNA vakcín společnosti BioNTech v německém Marburgu / Foto: BioNTech

218 tisíc vyhozených dávek vakcín proti covidu od AstraZeneca ve Francii není ojedinělý případ. Na celém světě se kvůli datu spotřeby zlikvidují stovky milionů těchto látek. Na problém v Bruselu upozornil i český ministr zdravotnictví.

Francouzská média nedávno upozornila na likvidaci 218 tisíců dávek vakcíny proti covidu-19, které zemi dodala britsko-švédská společnost AstraZeneca. Podle deníku Le Monde nejde o ojedinělý případ, kdy se vyhazují Evropskou komisí [EK] nakoupené očkovací covidové vakcíny kvůli vypršení jejich expirace. A stovky tisíc vakcín proti covidu nenašlo své adresáty ani v Česku.

Problém s likvidací proticovidových vakcín v celé Evropě potvrdil v tomto týdnu na jednání ministrů zdravotnictví v Bruselu i český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].

„Nyní musíme zareagovat na situaci, kdy zájem o tyto očkovací látky klesá. Musíme se proto zamyslet, jak postupovat dál, a to i v rámci pomoci třetím zemím. Není možné přispívat na nákup očkovacích látek v situaci, kdy jako Unie máme těchto vakcín nadbytek a jsme připraveni je darovat,“ sdělil český ministr svým evropským kolegům.

240 milionů a více vyhozených vakcín

Avšak zpátky do Francie. Francouzský deník upozornil, že do konce letošního března v bohatších státech vypršela lhůta pro použití přibližně 240 milionům covidových vakcín. Z tohoto objemu jich 73 procent připadá na látky společností Pfizer a BioNTech, kterými se v Evropě očkuje nejvíce. Zhruba 18 procent prošlých vakcín je od firmy AstraZeneca. Deník se odvolal na data britské analytické společnosti Airfinity.

Podle britské společnosti je zmiňovaný počet znehodnocených vakcín navíc podhodnocený. Informace z rozvojových a chudších zemí totiž nejsou jednoznačné. Právě v nich totiž prochází trvanlivost u podstatně více dávek než v západních zemích, jak uvedla mluvčí společnosti Sarah Harperová.

Důvod je podle francouzského deníku jednoduchý. Bohaté regiony se od října 2021 hromadně zbavují přebytečných dávek, často těsně před vypršením jejich použitelnosti. Očkovací látky darují převážně prostřednictvím programu COVAX, jenž zásobuje vakcínami právě chudší státy. Zástupci těchto zemí tak už loni v prosinci odmítli přijmout více než 100 milionů vakcín právě kvůli jejich krátké době použitelnosti.

Covax využije i čínské vakcíny od Sinopharm a Sinovac

Příkladem jsou nedávno darované vakcíny AstraZeneca do Nigérie v objemu 2,6 milionu dávek. Z nich 500 tisíc dávek pocházelo z Francie. Těmto vakcínám v době jejich doručení do Nigérie zbývaly čtyři až sedm týdnů trvanlivosti. Jejich kontrola nigerijskými úřady trvala v průměru 20 dní. Podle dokumentů, které měli k dispozici novináři z Le Monde, zdravotníci tak stihli podat pouze 1,53 milionu dávek. Zbytek tamní úřady vyhodily.

Tento případ není ojedinělý. Bohaté země na začátku pandemie totiž nakoupily většinu světové produkce, aniž by předvídaly právní a logistické překážky spojené s darováním či dalším prodejem. Podle francouzských novinářů výrobci kupujícím navíc i diktují podmínky, které jim znemožňují rychle reagovat na poptávku mezinárodní pomoci. Další překážka je extrémně krátká doba trvanlivosti vakcín. Ta se pohybuje mezi šesti až 24 měsíci. U jiných vakcín jsou to více než tři roky.

Ne všichni výrobci stojí o prodloužení doby expirace

Údaje o trvanlivosti přípravků proti covidu v době jejich podmínečného schvalování byly podle vyjádření zástupců Evropské agentury pro léčivé přípravky [EMA] velmi omezené. Výrobci ale brzy poté mohli po předložení dalších studií žádat o prodloužení data spotřeby.

Z prvních čtyř výrobců [Pfizer/BioNTech, AstraZeneca, Moderna, J&J], kterým lékový regulátor povolil uvést vakcíny na evropský trh, se tímto doporučením ale neřídila společnost AstraZeneca. Zatímco Pfizer prodloužil dobu trvanlivosti o tři měsíce, Moderna o dva a Johnson & Johnson dokonce o sedm měsíců, britsko-švédská společnost dosud ani nepodala žádost o prodloužení trvanlivosti své vakcíny. Jen uvedla, že se jedná o „komplexní proces“. Její produkt tak zůstal na počátečních šesti měsících.

Podle Enriky Altieriové, která do června 2020 vedla v EMA oddělení výzkumu a vývoje léčivých přípravků, je třeba se ptát, nakolik uvedené doby trvanlivosti odpovídají realitě. Italská odbornice na farmaceutický průmysl se totiž domnívá, že společnosti se obecně snaží o co nejkratší datum spotřeby. Jednak kvůli dlouhému vývoji léku, ale také z komerčních důvodů.

–ČTK/VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here