Výbor: Zdravotní turistika běženců se rozvíjí v ČR i jinde

8
29651
zdravotni_turistika
Foto: UNHCR

Až milion uprchlíků v Česku. Praxe je pak taková, že 60 až 70 procent z běženců v hostitelských zemích zůstává. A v Česku se už rozmáhá zdravotní turistika. To a další zaznělo na dnešním sněmovním Výboru pro zdravotnictví. 

Aktuálně tvoří běženci z Ukrajiny tři procenta populace žijící na území Česka. Česko tak společně s Polskem patří k uprchlickou krizí nejvíce zasaženým zemím.

„A to má zásadní dopad na celý systém v Česku,“ upozornil na 7. schůzi [30.3.] Výboru pro zdravotnictví PS PČR náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Podle zkušeností z minulosti se dle něj dá předpokládat, že velká část, přesněji 60 až 70 procent z uprchlíků, trvale zůstane v místě, kam migrovali.

Praha kvůli uprchlíkům nezvládá udržet sociální služby

„S touto úvahou je třeba pracovat,“ upozornil Dvořáček s tím, že na Ukrajině je nyní v pohybu kolem 6,5 milionu lidí. A ti dle jeho slov kvůli válce směřují do blízkosti hraničních přechodů se Slovenskem a Polskem. I z toho se dá usuzovat, že nás příliv dalších uprchlíků v následujících měsících ještě čeká.

„Půl milionu je pravděpodobnost blížící se jistotě,“ dodal náměstek ministra zdravotnictví, který v minulosti pracoval mimo jiné i pro humanitární organizaci Člověk v tísni.

Zdravotní turistika se rozvíjí v Česku i jinde

Udržitelnost stávající dostupnosti a kvality zdravotnictví v Česku v době, kdy do systému přibyly v několika týdnech statisíce nových pojištěnců, řešili zástupci rezortu zdravotnictví tento týden i na evropské Radě ministrů zdravotnictví. Na ní polské zastoupení navrhlo vytvoření zvláštního fondu EU, ze kterého by se financovala zdravotní péče poskytovaná ukrajinským běžencům v hostitelských zemích.

Podle Jakuba Dvořáčka by tak nešlo pouze o pomoc při transportech pacientů do jiných méně vytížených zemí, ale i o úhradu finančně náročné péče, kterou někteří z Ukrajinců v Česku dostávají. Náměstek totiž na jednání zdravotnického výboru potvrdil, že mezi uprchlíky jsou i závažně nemocní lidé s potřebou nákladné péče. Často pak péče, která by jim byla i za normálních okolností nedostupná. Jmenovitě jde o moderní léčiva na onkologická onemocnění, cystickou fibrózu a další často i vzácná onemocnění.

„Diskutovalo se, aby část financí směřovala i do zatížených zemí na zdravotní péči o tyto pacienty,“ upřesnil.

Zdravotní pojišťovny příští rok čekají 2,88% růst příjmů

V souvislosti s tím zmínil, že v Česku a dalších západních zemích už se rozvíjí zdravotní turistika. To znamená, že k nám a dalších západních zemí přicházejí běženci i jen kvůli dostupnosti hrazené a kvalitní zdravotní péče.

„Jakmile je rozléčíme, potom musíme počítat s tím, že tady ti lidé zůstanou napořád,“ dodal Dvořáček s tím, že úroveň zdravotní péče v Česku není srovnatelná s tou na Ukrajině.

„Neříkám, jestli je to dobře, nebo špatně, říkám, že to tady je,“ dodal.

Pouze UK Pointy péči o uprchlíky těžko zvládnou

I přes speciálně otevřené nízkoprahové ambulance pro ukrajinské běžence při fakultních nemocnicích [UA Pointy] bude potřeba podle Dvořáčka rozšířit kapacity zařízení poskytující primární péči. Především pak ty pro děti a dorost. Aktuálně se jedná o jejich zřízení při krajských nemocnicích, byť jim jejich otevření ministerstvo zdravotnictví nenařizuje.

Výhodou v nich je přítomnost pomocných administrativních pracovníků a tlumočníků, což zrychluje odbavování jednotlivých pacientů. Nicméně dle náměstka Dvořáčka není pochyb o tom, že tlak na především pediatry u nás v následujících týdnech poroste. Vzhledem k vysokým počtům příchozích dětí a mládeže, často bez žádného nebo nedokončeného povinného očkování, pak Dvořáček připustil možnost dočasných výpadků některých očkovacích látek.

„Není vyloučeno, že dojde k nedostupnosti některých látek. Situace se rychle mění,“ upozornil s tím, že dětí tady bude brzy kolem čtvrt milionu.

Ukrajinci se vrátí domů, říká šéf ukrajinské obchodní komory

O dostupnost primární zdravotní péče, především pak pediatrie, se obává i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek. Stávající síť praktických lékařů v Česku totiž nebyla příznivá již před uprchlickou vlnou.

„Je to segment, který je na tom vůbec nejhůře,“ řekl s tím, že průměrný věk pediatrů se v Česku pohybuje kolem 60 let.

„Ta síť to nevstřebá [navýšení kapacity, pozn. red.], pokud se péče nebude řídit centrálně,“ uvedl Dušek.

Navíc uprchlíků přibylo a stále nejvíce přibývá v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Tedy v regionech s nejhoršími stavy co do kapacity ještě v době, než do Česka začali přijíždět ukrajinští běženci.

Veronika Táchová

8 KOMENTÁŘE

  1. Jak to že oligarchové neměli peníze na zdravý vývoj své populace? To tady budeme léčit všechny Ukrajince? Za naše peníze? Kolik se vybralo milionů na „Ukrajinu“, tak si to vezme pojišťovna z těchto peněz. Má vůbec někdo přehled o tom, kam ty naše peníze jdou?

    • Je válka, která se týká i nás. Asi se úplně neshodneme, co je jádrem problému, kdo za něj může, jaká jsou možná řešení a co se dá pořídit za milion. Pokud ale hovoříte o „našich penězích“, tak můj příspěvek, prosím, nechte na pokoji. Zvažte jen, kolika jste, paní Marie, Vy přispěla a jak pomáháte Vy.

      • Ukrajinci se budou léčit zadarmo a my celý život odvádíme zdr. pojištění. Válka se nás týká, protože naše vláda nás do ní zatahuje. Posílá tam zbraně místo humanitární pomoci. Už mám od známé info, která prodává jízdenky, že si Ukrajinci zadarmo ‚kupují‘ jízdenky a cestují vlakem na výlety po Evopských městech. Chudáci.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here